Tady měla paní teoreticky rezervy, aby to zvládla. Bohužel nikdo nevnímá ani kumulující se zátěž těhotných. Já jsem začala tím, že jsem odešla na rizikáč v 2. měsíci = krvácení. Pak dost silné nevolnosti do 6. měsíce. Do toho výhružné dopisy z práce, ať se koukám vrátit a dodělat práci. Já jsem sotva zvládla přejít z postele na kanape, jak mi bylo zle.

Dvoje zkažené testy centrem Helios. Ten jeden ani nevím, co bylo, ale zkazili mi triple test tak, že mi vyšlo vysoké riziko DS. Stres, několik probrečených nocí, gynekoložka mi nic neřekla, jakmile je průšvih, tak s vámi najednou nikdo nemluví, manžel to vyignoroval, tak jsem jela na genetiku sama... Rostoucí pocit vyčerpání a opuštěnosti. A nakonec se dítě neotočilo, což zase vyignorovali u Milosrdných bratří a nikdo se mnou neřešil varianty. Skončilo to vydupaným císařem, protože jako prvorodička jsem do porodu koncem pánevním v nemocnici, které nedůvěřuju, opravdu jít nechtěla a na změnu bylo celkem pozdě. No a nakonec se nejspíš spletli v nemocnici a místo kapačky na zavinutí dělohy mi dali vyvolávačku s oxytocinem, takže břicho se napínalo jako buben místo jedné malé strie a jedné jizvy jsem odešla z porodnice s rukama slitýma od modřin, potrhaným břichem samá strie, jizvou po císaři, nekojící, s hodně uřvaným a vzteklým miminkem... a když jsem poprosila svou matku, aby přijela, tak ta dorazila jako na návštěvu a čekala, že budu vařit kafe a poletovat kolem ní. Tohle bylo skutečně dno a nechápu, jak jsem to přežila. Z PTSD jsem se následně dostávala víc než rok. A nezajímalo to nikoho.

v křesťanské komunitě se občas takoví lovci bobříků najdou. sama jsem s jedním chodila dva roky. dva roky bez sexu. zvláštní bylo, že jsme se dost hádali. proč asi... dneska absolutně nechápu, proč jsem na to přistoupila. lépe řečeno: vím. začala jsem s křesťanskou komunitou taky koketovat a chtěla jsem přijmout jejich pravidla. ale ta si tam stejně každý nastavoval, jak chtěl.

mám lepší nápad: dovychovat zaměstnavatele, aby a priori a bez důvodu odmítali padesátníky coby osoby zralé akorát na skok do hrobu. tam vidím větší potenciál než v mladých ženách, které se rozhodly mít děti.

na horách by vůbec žádné "boudy" být nemusely. Takže klidně zavřít úplně a časem by mohla vyhořet bez náhrady. Nebo být obnovena ta v pětinové velikost. Opravdu jen jako "bouda" pro záchrannou službu.

osobně si myslím, že souhlas rodičů s účastí dětí by měl expirovat dosažením dospělosti, tj. pokud dospělé dítě nesouhlasí a samo jako dospělé smlouvu nepodepsalo, nelze tyto díly dále reprízovat a je nutné je buď stáhnout zcela, nebo anonymizovat osoby, které s účastí nadále nesouhlasí.

no tak jistě rozdíl v kvalitě péče není vůůůůůůůbec žádný

Otázka je, co jsou "dnešní babičky". Už mě a bratránky (70. léta) babička sice hlídala, ale jen v batolecím věku, než jsme šli do školky a pak omezeně, třeba v nemoci. Moje mamka už v těchto situacích nehlídala vnoučata vůbec a na prázdniny měla jen tu starší třeba týden nebo dva. Žádné dva měsíce, jak býval u tety a babičky můj manžel. A já, než budou mít moje děti děti, už nebudu ve stavu hlídat aktivní lidské mládě.

Kojila jsem starší 2 roky, mladší rok, ale první tři - čtyři měsíce jsem u toho vyloženě drtila zuby a po císaři jsem rozbíhala kojení odsávačkou.

Byla jsem frustrovaná, že jsem "nedokázala porodit", tak jsem na to tlačila. Jako přetlačila jsem to. Ale dneska bych se na to vybodla. Kojení mi dost odrovnalo zuby.

taky jsem do toho na pár měsíců spadla, ale rychle jsem z toho vystřízlivěla.

zas tak tu váhu nekontrolují, ale občas na to dojde.

Jako že 8 mld je málo?

no,řeknu to takhle: konkrétně chat gpt, placená verze, co nezkontrolujete, to je průšvih. tuhle jsem mu dávala kus po kuse zkontrolovat citace, jestli jsou podle citační normy. a u jedné z citací, jen tak pro radost, změnil některá křestní jména. Jen něktrá. Ne hlavního autora, ne první řádek, ale 75 % jmen bylo jiných. No a oni jsou to lidi, co znám, tak jsem mu na to přišla. Zmetek jeden. bohužel je třeba říct jedno: AI je generátor chyb.

no a historická pravda je taková, že tam opravdu existovala sekundární síť alternativního náboženství a "čarodějnictví" se tam opravdu praktikovalo.

ajaj, už nejsou zaprdlí jen Češi, začínají být zaprdlí i Britové. Je to ode mě zlé, ale trochu jim to přeju. Pamatuju si, jako se v devadesátkách chovali k českým au-pairs. Česká au-pair a polský instalatér jim nevoněli.

babička během přechodu během snadk roku a půl přibrala ze štíhlé ženy na kulatou paní. Děda jí říkal "paní Nedošínská" podle té prvorepublikové herečky. Snad dvacet kilo nabrala. A to prosím v 50. letech. Žádná fruktoza, žádná auta a potraviny na příděl.

hm, ani plikace žaludku nepomohla. tady je něco špatně. taky celý život bojuju s kily a pokud máte blbě rozdané genetické karty, je to malér. Já třeba nepřejdu do ketózy ani po sedmidenním půstu na vodě, inzulinová rezistence je mrcha, takže spalování tuků u mě fakt nehrozí. ale jednoduché cukry si prostě nedovolím konzumovat a s těmi komplexními šetřím.

no tak v tom případě mu renomovaný prodejce vrátí peníze a půjde je vymáhat po tom, od koho auto koupil, ne? v čem je problém?

tím, že mi lezení do extrémních výšek nic neříká, tento sen moc nechápu, ale držím palec každému, kdo jde za touhou naplnit nějakou potřebu v sobě, místo aby se smířil a pak žil s vědomím, že se pos... přesně jak má slečna na ceduli.

3. a 4. není hodný, to je líný a dětinský. a platí to i pro většinu těch bodů, takto se chová člověk, co prostě nedává do vztahu sebe ale jakousi maketu, za kterou se jeho pravé já schovává

Jen další důkaz totálního selhávání státu.