Autor článku píše jistě tento článek již ve výcvikovém prostoru na Ukrajině, kam se dobrovolně přihlásil. V tom případě si zasluhuje obdiv a uznání. A všichni ti, co tak hrdinně bojují ve svých příspěvcích, je také píší minimálně na cestě na frontu... Pak vám náleží obdiv, uznání a vděk celé západní společnosti.

Ovšem pokud tomu tak není. Pokud jen dokážete zapáleně vykřikovat, pak jste jen morální bahno. S pocitem hrdiny vyzíváte, aby jiní šli umírat a zabíjet. Sami se však toho účastnit nechcete. Nebo snad pošlete své syny či dokonce dcery? Nebo naše mládež hrdinně vyšle své rodiče, aby bojovali za jejich budoucnost? Nejspíše ne. I když u naší moderní a progresivní mládeže se možná pletu.

Tak jinak. Kolikrát jste byli za svým poslancem, aby jste u něj agitovali, že jako zvolený zástupce má prosazovat změnu ekonomiky na válečnou? Kdo z vás, co píšete, že má jít někdo bojovat na Ukrajinu, pošle každý měsíc peníze na nějakou sbírku pro Ukrajinu? Ano Ukrajina potřebuje pomoc, tak pomáhejte. Běžte bojovat a pak piště, ať za Vámi přijdou další. Nejste schopni zabíjet, běžte pomáhat do zázemí, logistika, zdravotnictví, jistě najdete uplatnění. Pak piště, ať Vás lidé následují. Nic z toho? Tak si tedy urvěte od huby a posílejte maximum peněz na zbraně. Ale jinak jste jen lůza co křičí... A stejně, jako spousta ukrajinských můžu by jste místo obrany svého vlastního státu utekli do zahraničí. Až bude opravdu napadena má zem, půjdu bojovat. Ne za politiky, ale za svou rodinu. Až bude napaden náš spojenec z NATO... jdeme do války. A já půjdu. Za spojence, který má zas svou rodinu...

Pěkný den všem v této diskuzi. předně Děkuji autorovi za názor mne tak blízký, že mne přiměl vstoupit poprvé v životě do diskuze na internetu. I když... možná toho ještě budu litovat. Zaujal mne tu však názor pana Fománka , že část problému může být ve slučování politického a ekonomického systému. A když už je to diskuze: mám za to, že je to naopak neodlučitelné. Vycházím z myšlenky, že jakýkoliv politický systém, správa, zřízení, je pouze způsob právě vládnoucí "elity", jak ovládat společnost. Proto vládnoucí "Elita" většinou není tvořena morálně obdivuhodnými jedinci nýbrž dravci, sledujícími především své dobro. Ale ano, mezi nim se pak pohybuje pár jedinců, kteří mají vyšší cíl. Takto se nám tu vystřídali šamani, náčelníci, lordi, představitelé všemožných náboženství, králové, císařové, soudruzi, bratři a sestry poslanci, prezidenti atd. Ti všichni vytvářeli, formovali a představovali nějaký politický systém. Systém, který měl umožnit pokračování šance na vládu. A tento systém pak nutně také ovlivňuje i ekonomiku jeho provozu. Jak by pak otrokář mohl nechat fungovat otroky jako živnostníky nedej bože, aby si zakládali svoje akciovky? Problém nás lidí je v naší také největší síle, že jsme naprogramování růst a expandovat. Myslím tím, že všichni se chtějí mít lépe, ale málo kdo chce pro to také vše riskovat. Ti co to však risknou tvoří pokrok, protož aby uspěli musí být lepší než jiní dravci. Ale také chtějí svou odměnu. Zároveň jako lidstvo potřebujeme strach, aby nás hnal v před a skupinu v které se cítíme silní. A to nás nakonec zas přivede k nějaké velké změně