Problémem ale přece není alkohol, nýbrž důvody, proč jej lidé konzumují v míře větší než malé. A ty důvody jednoznačně spočívají ve stavu a náladě společnosti. A za obojí jsou odpovědní politici. Nemá tudíž valný smysl řešit následky (tj. nadměrnou konzumaci alkoholu), nýbrž příčiny a důvody, proč se lidé k takovéto nadměrné konzumaci uchylují. Mocenské restrikce nahrávají do karet spíše fundamentalistům, dožadujícím si práva šaríja.
Sprejerská Al-Kajdá. Vymyslet takovou akci chce paradoxně dost vysoké IQ. Zajímalo by mne, jaký naše policie sestavila profil pachatelů. Dle mého názoru šlo svým způsobem o "výtvarnou" akční perforamanci ve stylu dnešní zvrácené doby a představ o tom, co je to umění. Osobně bych tipoval studenty VŠUP anebo AVU anebo nějaké střední výtvarné školy.
Stát a jej aktuálně řídící politici vrátili tuto zemi prosazováním ideologie genderismu do 50. let, kdy stejně "populární" a stejně pavědecká byla ideologie lysenkismu. Tehdy se o ní též učily již malé děti, a to v hodinách biologie. A trvalo tehdy asi 10 let, než politici a vědci přišli ke zdravému rozumu. Takže genderismu dávám tak maximálně 5 let, než skončí na smetišti dějin.
Evidentně nejde o zkratky, ale o záměrné vynechávání samohlásek, jejichž vyslovování je pro dnešní mladou generaci patrně příliš "namáhavé", časově náročné - a vůbec zbytečné. Takovýto "slovník" je odvozený od citoslovců, které děti slyší při hraní počítačových her a sledování akčních filmů, kde je normální lidská řeč vzácností, neb převládá pestrá směs zvířecích zvuků, vyluzovaných jejími hrdiny.
Paní novinářko, když už přebíráte pro svůj článek anglické podklady, měla byste vědět, že je nesmysl, abyste převzala i anglickou verzi přepisu slovanského jména. Angličtina na rozdíl od nás neví, co je to diakritika (tj., háčky a čárky, jestli vám to něco říká...) takže si vypomáhá tím, že namísto Č použije Ch, a namísto JU použije YU, tak aby byla v angličtině zachována původní slovanská výslovnost. Takže pamatujte si, že ta studentka se jmenovala Ljudmila Pavličenko, až budete něco příště plodit z anglických zdrojů, v nichž bude řeč o slovanských jménech.
V podstatě jde o remake známé epizody z povídkového filmu Woody Allena "Vše, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat". Jinak, dle výtvarné úrovně animáku to ale vypadá, jako by tvůrci cílili spíše na první stupeň ZŠ, anebo dokonce na děti končící docházku MŠ, a pokud jde o barvičky, tak vysloveně na holky.
Článek je zbytečně dlouhý. Autorka v něm v podstatě jen vypočítává argumenty pro svou tezi, uvedenou v titulku. Z filmu Limonádový Joe lze jednu z mnoha nezapomenutelných hlášek upravit takto: "Strašpytel nebo hrdina, všichni jsme jedna rodina." Vtip je totiž v tom, že evoluce všech živých organismů "vymyslela" dvě zdánlivě protichůdné strategie přežití: buď boj anebo přizpůsobení se. Z hlediska krátkodobého se jeví výhodnější boj, ovšem za cenu, že půjde o boj "do posledního muže". Z hlediska dlouhodobého přežití se jeví proto výhodnější strategie přizpůsobení se dané situaci. Což není v žádném případě zbabělost, ale reálné zhodnocení situace. Ostatně, z historie je známo, že dobyvatelé se nakonec vyčerpali a nakonec byli asimilováni původně probenými národy. Přirozeně je to tedy tak, že část populace se vrhne do boje, a část se přizpůsobí. Je to každého věc. A co je to vlastně dneska "vlast"? Vždyť jsme ekonomicky jednou ze spolkových zemí Německa, a ovšem i dalších nadnárodních korporací se sídly v jiných "mocných" zemích.
Jenže ona také existuje digitální pandemie, která rovněž vede k neurodegeneraci neboli demenci. Jenže tohle není pro politiky populární téma. Jim vyhovuje mít snadno ovládaný národ digitálních dementů. Lidská degenerace začala s érou televizního vysílání a nabrala na síle s érou počítačů, internetu a mobilů.
Autorka by si bývala měla před tím, než napsala tento svůj ideologicky jednostranně zkreslující článek o tibetské realitě oné doby, přečíst když už nic jiného, tak knihu "Mipam, lama s Paterou moudrostí". Tam by se dočetla, jaká byla realita Tibetu v první polovině 20. století. Byl to středověk v té nejtemnější a nejdrsnější možné podobě, proti níž byl středověk v Evropě téměř rájem na zemi. Dobu těsně před oním povstáním popisuje další kniha s příznačným názvem: " V zemi zastavaného času" od českých autorů Síse a Vaniše. Z jejich popisu lze mezi řádky vyčíst, že povstání vzniklo v reakci na dokončení silnice vedoucí do Lhasy - tedy okamžiku, kdy místní feudálové zjistili, že budou zbaveni své moci rozhodovat z vlastní libovůle o životech a smrti svých negramotných poddaných. De facto to byli tito feudálové, kteří celé povstání inciovali - a byli to oni, a nikoliv Číňané, kterým na životech obyčejných Tibeťanů vůbec nezáleželo.
Žižkovská věž je stejný megalomanský "pomník" éry komančů jako jejich severojižní magistrála. Prostě, v obou případech platilo heslo: socialismus vybudujeme přes mrtvoly. Ať již přes ty pohřbené na židovském hřbitově, anebo přes ty stavby a parky, které byly odstřeleny a vybagrovány v zájmu vybudování páchnoucí dopravní stoky.
Pan ředitel ČT nedávno prohlásil, že ČT je nejsledovanější ze všech českých televizních společností, tuším že uvedl nějakých 35%. Ale to je přece typická veřejnoprávní demagogická manipulace s fakty! Je logicky snad jasné, že všechny ostatní (komerční) televize mají v součtu sledovanost dvojnásobnou! Ovšem, pokud tento "zákon" o povinném desátku molochu zvaném ČT projde Senátem a neodmítne jej prezident republiky podepsat, měly by mít povinnost tento desátek ČT odvádět prakticky úplně všechny domácnosti, protože nějaký mobil a počítač se najde prakticky v každé. Směšná či spíše absurdní je i povinnost platit desátek všem firmám od jistého počtu zaměstnanců: takže pracovnící stavebních či strojírenských firem, anebo zemědělci, se v pracovní době dívají na pracovišti na ČT??? Občany, kteří nemají televizi, ale mají mobil či počítač, tedy bude šmírovat a vyhledávat nějaká televizní policie??? Anebo snad bude povinnost, aby každý občan u sebe nosil úřední potvrzení, že zaplatil každý měsíc ČT onen desátek? Anebo bude mít policie bianco povolení k domovním a osobním prohlídkám??? Platit za Český rozhlas je ještě přijatelné, i když je též už zcela neposlouchatelný, ale platit povinně za televizní vysílání, když toto lidem žere čas a vede je k sedavému způsobu života, je za hranicí demokracie. Tedy, jasněji řečeno, je to znakem orwellovské totality. Jaký je přece rozdíl mezi čestným prohlášení, že nemám televizní přijímač a mezi čestným prohlášením, že ČT nikdy nesleduji??? No evidentně žádný. A myslím, že právně nenapadnutelný. Takže si ten zákon strčte do zadní kapsy.
Základem všeho je, aby děti měly dostatek pohybu. Pokud jej mít nebudou, tak nějaké zákazy energetických nápojů, pizzy, hranolků atd. sice zajistí snížení energetického příjmu a - možná - i obezity, ale z dětí budou tělesné trosky, neboť nebudou mít dostatek svalové hmoty. Neboť jediný způsob, jak mít dostatečný vývin svalové hmoty (pokud pomineme absurdní a zcela nepřípustnou možnost užití anabolik), je zatěžovat denně svaly dostatkem pohybu. Nárůst obezity u dětí zjevně souvisí krom rozšíření všech těch pizzerií, mekáčů a kefáčů, zároveň i s rozšířenímužívání chytrých mobilů a chycení se do pavučiny sociálních sítí. Tohle všechno je přitom jakási celospolečnská náhražka prapůvodní lidské potřeby pohybu - nejen při práci na poli, v továrně či na stavbě - ale i při zábavě (tanec, pohyb v přírodě, lezení na stromy, různé bojovky...) Jedna věc je opravdu odpovědnost a příklad rodičů, ale druhá věc jsou společenské podmínky, tedy to, co vláda toleruje - a bohužel přehlíží a není ochotna řešit.
Lidová moudrost praví: "Proti gustu žádný dišputát." Takže celé to kádrování "hudebních kýčů" a jejich interpretů je věc subjektivního pohledu. Celý problém je v tom, že na západ od našich normalizačních hranic byla produkce obdobných hudebních kýčů víceméně stejně velká (viz za všechny třeba "Boney M"). A co dnešní doba u nás? Marek Ztracený anebo Leoš Mareš. Vyprodávají největší hudební arény, ale to, jak a co zpívají, je hluboko pod úrovní tvorby Michala Davida.
Frank Zappa už v roce 1966 popsal existenci "mozkové policie" v textu své písně "Who Are the Brain Police?" (dle kontextu česky: Kdo jsou příslušníci mozkové policie?) na singlu a zároveň albu "Freak Out!" Nemyslel ovšem textem příslušníky nějaké centrální policejní agentury, nýbrž řady občanů, kteří zcela dobrovolně policejně kontrolují své mozky - a tedy arestují, vyšetřují a trestají své vlastní myšlení a názory - a kteří si sami sobě dokonce říkají, že by jim to či ono ani nemohlo přijít na mysl. Cílem dnešní demokratické "myšlenkové policie" je přesně toto: aby si každý z občanů dobrovolně nainstaloval do svého mozku policajta, který bude dohklížet na to, co si jedinec bude moci dovolit myslet.
U Pepy Nose si člověk, ergo návštěvník jeho koncertů, mohl být jistý jedinou věcí: a sice, že si nemůže být ničím v Nosově projevu jistý. Byl a je opravdu takový magor? Myslel a myslí to, co říká a o čem zpívá, vážně - anebo si dělal a dělá z lidí srandu, že mu to žerou? Dal by se jistě vysledovat vliv zenového buddhismu - zenoví mistři měli založenu výuku svých žáků na principech paradoxu, humoru a změny - a to vše dohromady spojené změrnou situační a názorovou provokací. A v tom byla je Pepa Nos zkrátka a dobře Mistr.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Televize je orwellovský propagandistický a obecně technologický přežitek 20. století. TV zpravodajství dnes de facto poskytují různé weby. Když jich pár projdete, dostanete v podstatě stejný obraz dění doma a ve světě, který v přežvýkané a cenzurované podobě nabízí Česká televize.