Všimla jsem si toho jenom já? Kluk, kterého hraje Tomáš Holý - ten, co přijde do třídy se vzkazem od pana ředitele - to je evidentně základní škola, a to spíš první stupeň... Ani osmiletá gymnázia v té době nebyla; jenom čtyřletá, tj. studenti ca 15-18 let. A tohle je navíc průmyslovka, takže není moc pravděpodobné, že by byla spojená se základkou. (To je jen malá připomínka, scénka je pěkná a asi by byla škoda, kdyby ve filmu chyběla... :-)
"...když jsem přijel v roce 1989 do Ameriky, chápal jsem, proč se ke mně tak chovají. Neustále dětem vyprávěli, že přiletí ruské rakety, začneme je bombardovat, takže je učili schovávat se v protileteckých krytech, nosit plynové masky a tak..."
Moc dobře si pamatuji, jak nám v 70. letech ve škole vyprávěli, že přiletí americké rakety, a učili nás nosit plynové masky a házet granátem...
??? To myslíte vážně? Mám na mysli titulek... "Oběti sexuálního zneužívání poslali otevřený dopis..." V téhle podobě ta věta znamená, že někomu (nějaké oběti zneužívání) kdosi (nějací "oni") poslal dopis. Jiný výklad to prostě nemá. To není jen zbytečné otravování s pravopisem, který stejně nikdo neumí; tady se úplně mění význam. Ještě jednou se to opakuje ve větě " V otevřeném dopise vyzvali prezidenta..." Nebudu psát, jak to má být správně - podle mě je to jasné, doporučuji hledat téma "shoda podmětu s přísudkem" ;-)
"V angličtině si všichni vykají" - z jazykového hlediska ano. Ale zkuste se zeptat Angličana nebo Američana (z těch, kteří se o historii jazyka nezajímají), co jim na některých jiných jazycích připadá divné - zjistíte, že naopak nechápou koncept vykání. Oni mají naopak pocit, že si všichni tykají a fakt, že by měli pro některé lidi používat zdvořilejší oslovení, považují za nějakou evropskou/kontinentální výstřední formalitu...
Můj dojem je (někde jsem to i četla), že koncovka -ová skutečně je gramatická záležitost, koncovka ženského příjmení, aby se dalo skloňovat. Protože přivlastnění se dělá koncovkou -ova. (To je Jana Nováková. x To je Novákova dcera.) Existuje román od norské spisovatelky Sigrid Undset(ové 😉), který se v originále jmenuje "Kristin Lavransdatter" (jméno je tedy tvořeno podobně jako doteď v islandštině) a v překladech se (komplet počeštené - překlady jsou myslím většinou staršího data a vycházejí v reedicích) název většinou objevuje jako "Kristina Vavřincova" (tedy ne "Vavřincová") - čímž se dává najevo to -datter".
"Spořádaný, nudný, bez charisma"... Teď nehodnotím nic jiného, ale tahle věta, která se kolem všelijakých voleb vždycky objevuje... TO JAKO VÁŽNĚ? To má být hlavní vlastnost někoho, kdo má řídit stát? Aby to byl bavič? Přímo to vidím - potřebuju transplantaci srdce nebo u soudu vytáhnout z nějakého opravdu velkého průšvihu a řeknu si: tohohle kardiochirurga/právníka nechci, ten je moc spořádaný a nudný... 8-O
"Kodex školy prý výslovně zakazuje jakékoli fyzické trestání nebo kontakt jakéhokoli druhu". Tady to vypadá, že si kdosi z nadace ještě ke všemu zapomněl to udání pořádně přečíst (nebo možná zjistit, jestli je pravda to, co se tam psalo - konkrétně čí je to dítě). Protože jestli kodex zakazuje "zbytečný fyzický kontakt", tak by vás mohli vyhodit i za to, že pohladíte dítě po hlavičce. Což může teoreticky platit u cizího dítěte (teď se nebudu zabývat otázkou, jestli i to není přehnané), ale že by se muselo řešit, jestli nemáte "zbytečný fyzický kontakt" s vlastním dítětem... ???
Je pravda, že dnešní šedesátníci jsou na tom obvykle minimálně tak, jako padesátníci v době, kdy ty původní zákony o nástupu do důchodu vznikaly. Na druhou stranu, pokud jde o množství lidí na pracovním trhu: před 30-40 lety v podstatě všichni starší 24 let pracovali. V tom věku končili vysokou školu (jednu), kterou převážná většina z nich absolvovala celou bez přestupů na jinou školu (od začátku). Někteří pracovali už od 15 - učňové chodili pár dní do školy a pár dní do práce (za kterou dostávali plat)...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A já podle titulku myslela, že chce nejen letět na Mars, ale i regulovat čas coby fyzikální veličinu ;-)