Zase Pšonek, nejen že jezdí na železniční přejezdy, když svítí výstražné červené světlo, ale jezdí tedy i do zákazů atd. To je verbež.

Kouř byl vidět až v Kralovicích a věřím, že i dál. Určitě žhářství, nic jiného.

Sebevrah nejen že si vezme život, ale ovlivní život i strojvedoucího, takže je to sobec, jde mu jen o sebe. Kdyby se předávkoval opiáty, umře také, usne a nevzbudí se.

Nevím, ale jestli hodně smrdí, že by se člověk pozvracel, tak se u nás objevuje bohužel v chatě. Létá nahlas a jak se jí člověk dotkne, tak pak nemůře umýt ruku. Takře ji chytnu do papírového kapesníku, opatrně zabalím a šup kremace v kamnech. Nesmí se zabít mechanicky, nebo se nevyvětrá místnost.

Tak pak podnikatel si myslí, že když má prachy, tak může všechno, to je vrchol arogance. Jenže jak to bývá, gaunery šikovný právník vyseká ze všeho. Doufám, že si to ČEZ nenechá líbit a pan gauner zaplatí škody i všem postiženým kvůli výpadku proudu.

Dobré připomenutí našich krásných tratí. Jen poznámka, Pražský Semmering nemá zatáčku, ale oblouk. Zatáčky jsou na silnicích.

Je sucho, možná nedopalek z cigarety? Ještě že se požár nerozšřil až k letohrádku.

Záslužný počin tramvajáka, chválím.

Já se pamatuji na reklamu na Mattoni od Filipa Renče. Měl celý rok udělat každý den jinou reklamu na Mattoni. Je pravda, že se mnohé povedly, ale mě rozesmála tato: Jdou 2 pánové s diplomatickými kufříky a míří do tunelu a k tomu je komentář: "10 výročí kuponové privatizace je pouze dnes, ale Mattoni můžete pít každý den." Je to opravdu hodně let, ale byla velmi pravdivá.

Prostě zákaz vjezdu všech aut ze Slovenska, Maďarska, Rakouska a tečka. Myslím tím i ty tranzitní. Stačilo, jak poslali z Maďarska auta s dobytkem k nám a Slováci nic. Myslím, že situaci dost podcenili.

BMW to už je diagnóza. Ale žádný mladík, ale se předváděl, ale jak k tomu přijdou ti zranění.

Držím tedy místním palce, aby vyhráli. Co když bude klesat spodní voda? A proč kácet les? Žijí tam dlouho, další se tam stěhují, tak proč ničit další hezkou lokalitu?

Cestující ovšem nezajímá externí dodavatel signálu, to měl mít zabezpečené tak, aby se nic takového nestalo. To zaplatí i vzniklé škody dopravcům a cestujícím? Jak je vidět, tak by se náš vnitrostátní zabezpečovat neměl zrušit, ale nechat jako záloha pro podobné případy.

Je dobře, že to neusnulo, je to chyba dopravce, že si trať neprověřil. Firma by měla cálovat všem postiženým, ale bohužel život to tomu mladému fírovi nevrátí. Snad aspoň zvítězí spravedlnost a bude někdo potrestán řádně a ne pro výsměch.

Jedním slovem nádhera.

Včera ráno jsem napsala, že to mohl být úmysl, v KN je poznámka o exekuci, čili vlastník dlužil, s vlastníkem pozemku ŘSD nekomunikoval, tak si objednal požár, buď aby dostal peníze z pojistky, pokud ji měl, nebo aby neměl chudák nic a byl oběť. Naivní řešení v době, kdy se dá hodně věcí zjistit, jsou moderní metody. A navíc likvidace v režii státu či okolních obcí a ŘSD.

To je nejspíš úmyslné zapálení. Motorestu je škoda, když fungoval, stávalo tam hodně kamionů. V okolí jsou i chaty, zahrádky a kousek přírody. Že by měl někdo zájem zde postavit další překladiště?

Nesmrtelný film, místní kraj je krásný, znám Benešovsko a toto je v sousedství, přes Neveklov jezdím, když jedu do chaty. Výborné dialogy, co vypadají jako právě vymyšlené na place, páni Herci, z nichž mnozí se na nás už bohužel dívají zeshora. Po tolika letech ještě člověk najde něco, čemu se směje poprvé i nad čím se trochu zamyslí.

To je tak hezky napsané, já tedy mejdlíčka nepamatuji, navíc jsem žila ve městě, ale venku jsme lítali také stejně jako to popisuje paní Veselá. A pro mléko jsme do bandasky chodili na chatě do obchodu, když jsem byla malá. Na dětství ráda vzpomínám a asi je dobře, že tenkrát nebyly ty vymoženosti jako dnes, asi by byl člověk ochuzený. Zavzpomínala jsem si ráda. Naši mi kupovali Rychlé šípy, májovky jsem četla také. Jezdili jsme na chatu, pěstovali si ovoce, táta byl nadšený "sadař", měli jsme hodně jabloní. Pak se začala stavět dálnice a naši stavěli znova a jinde, u řeky, naštěstí ve stejné vesnici. Na chatu jezdím stále, Posázaví je krásné, a když tam člověk jezdí od mala, má k tomu kraji vztah. Na ty Atlasky si také vzpomínám, byly výborné. Občas ne objeví na facebooku vzpomínky Retro, úplně to pohledí po duši. A šumáky za 0,20 Kč byly výborné, také jsme je lízali, i kostičky pamatuji a ještě pamatuji Mixar, takový prášek do mléka, žlutý a trochu voněl myslím po banánu.

Knihu jsem četla asi ještě na základce, ale byla jsem z ní otřesená.