Mám dvě karty a kromě kanasty s babičkou která mě prý podváděla abych vyhrál karty nesnáším celá pokrová kultura mi přijde jako ztráta času.Koncert bez hranic
Japonská kapela Mitsune, syrsko-francouzská skupina Sarab a formace kurdského zpěváka, hráče na tanbur a kytaru Aliho Dogana Gonultase v nahrávkách z loňského jubilejního 30. ročníku festivalu Womex. Připravil a uvádí Zdeněk Přidal. Pořad vysíláme v rámci Mezinárodní rozhlasové výměny.
Zástupče Slovenska máš na starost tento problém. Koncert který poslouchám mi přijde více jako slovenská hymna než vaše nová hymna. Vaše skladba je neinovativní a zpátečnická ne nehodnotná.
Bzandranini bude rád když se stane do budoucnosti mnoho dobré přítomnosti. Posílávám vám vaše akcie na váš pixel a doufám že si o Inforastru ještě promluvíme a pamatujte budoucnost je nejméně tak velká jako minulost jen může být lepší a měla by. Z toho vyplívající facta jsou závažná ale tvůrčí a tvořivost nechť je Vám i vašemu soupeři metou prvou i domácí. oTO za Senesance a Bzandrastránky.
Pamatujete film Anna a Král? Dva synci a Anna a Král nikde. V mé zemi je boj zakázaný. V mé zemi se rodí nová písmena a slova, ne jen přerozují stará moudra aby nenašla novou mysl. Přeji si aby se boj nekonal. Snad Vám Bůh odpustí a Vy jemu. To že nikdo nepochopil vesmír neznamená že z toho bude hřiště síly. Vědomí je síla plachá a než doputuje do pohybu v pažích a prstech, v chlupech a než vystřelí do tinitu a hororových snů pak nabádá člověka k tázání, odpovídání, naslouchání, k spolupráci. Věřím že dobrý sen má moc zrušit většinu zla v koherentsmíru. oTO, ten jenž přišel s Bzandrou.
Zdálo se mi o víle a říká se že přerod z dítěte v dospělého se děje i za pomoci snů. Můj první sen byl pád. A zažil jsem i snové povznesení od bytosti kouzelné, baletního mistra připomínajícího, s národním divadlem za řekou. Dnes je těžké být přirozený protože často vnímáme nepřirozenost, nepohádkovost, nemyslitelnost, fakticitu skutečnosti. Lidé mají málo dobrých snů. Ty máš málo času mít dlouhou dobu na to zjistit jak vznikají sny ale doufám víc času než na jeden sen. Senesance je slovo které udržuje sny, snivost a snivce při naději.
Já bych ho chtěl živého. Aby šel chránit a pomáhat. Myslím, že když je prase mezi prasatama prasetem zůstane. Když si ho pořídí ecolog, princezna, parta masojedů, stává se prase něčím jiným než je. Tím říkám, že ten člověk dokud bude mít na mysli hřích a svatost a jejich prostředky je stejně nebezpečný jako řidič auta ale když je takových lidí mnoho člověk jde radši pěšky a sám a někam jinam a těch míst kam jít moc není. Západ ani východ ani jih ani sever není svatostánek a to je celá ta lidská smůla.
Přicházím v míru, odcházím nezahanben, tak pravil Chichimundus. Mezitím pronesl mnohá proroctví a vykonal skutky milé. Jednou mi říkal, že každý člověk zhřeší a každý člověk vykoná něco svatého. Jen Andělé nehřeší a Bůh koná jen svaté. Já dnes slyšel a v životě víckrát, že život není černobílý. Za mne osud je černobílý. Je světlo a je tma. Láska dává a přijímá světlo a potřebuje k tomu i tmu a pak je možný ten barevný svět, snů, nadějí, víry, práce, společenství. Mě se zdává o lidech jež jsem viděl jen v televizi, o lidech jež zesnuly. Je snadné propadnout smrtelnému zármutku, smrtelnému strachu a proto není sen o milované bytosti zárukou, že je nebe, bůh, spravedlnost. Poukazem, že je všechno dobrý. Ale upozorněním, že to jak prožíváme sami sebe a své okolí je velmi důležité, protože pak ona vyšší moc, moudrost, láska neví kam a komu má dát sen, hodit onen záchraný kruh...kéž je lidský život světlo nehynoucí a osud tmou pokojnou po níž přijde rozbřesk naděje. Za Senesance Oto, ten jež obstarává taková to připomenutí v dobách kdy lidé nerozumí, nemohou rozumět, nechtějí rozumět a za rozumné se vydávají. Snad jsem si díky Tobě Protivo pomohl uvědomit aspekt, fraktál, konstituci, vlastní popokecanosti.
Kdysi byla poptávka po velkém sociálním románu, já jsem ročník 82 a žiju v prostředí amerického typu co jsem živ, učím se rozumět a přijímat práva národů a skupin a identit na svůj dominantní podíl na tvorbě osudu a mír a moudrost základní složky skupenství atmosu nikoliv pathmosu natož fractosu či energiosu . svět se mi proměnil aniž by se mne ptal z pokoje, do učebny, a šatny do obrovské továrny udřeníků stále věky nepočůvajůcí pavěť démokrytronitovu, bájnou rozmluvu o šejdíři jež ku zlatě přišel osvětlením šejdířství obecného i supraspeciálního. Jsou parametry kterých populace musí dojít a Yá veden Chichimundovým proroctvím věrouku a vieroščuku nabádám reformanualizovat či z nových standartistik viindiciovat. Jecho Kýchost Chichi říkal bude lépe až se zlepší prodeje Yamaha, Fender, Žíněnky, vany na brouzdadla. A to se nestalo a mělo o tom pochybuje jen Trucan a Ducan. Máte ruce udřený a mysl křehkou, a bohdá nebylo aby Volanterium držel genocat.
Peníze neznají člověka a člověk zná peníze. Tento vztah lze dát do harmonie, a je to převládající rovnice vztahů, pokud člověk pozná sebe a pozná bližního. Lidé se poznávají skrze zkušenosti a situace. Jsem zdráv, nemocný. Jsem chytrý, hloupý. Jsem silný, mám vytrvalost. Můžu něco někomu koupit, potřeboval bych aby mi někdo něco koupil. Naše prostředí se ale omezuje na segmet zkušeností a situací, které jsou předvídatelné, ve smyslu, že jde v něm jen o určitý typ zkušeností a situací, v nichž jde o soupeření, výběr, cooperaci tak závažnou, že s lidskou duší má společné jen přežití. Mentální prostředí je tak vytěžováno nebo vytěžuje, ale nemůže z logiky denní rovnice nalézt harmonii, není tam. Typicky - u babičky to bylo hezký, ale nic se tam nedělo. Na diskotéce to bylo hezký, ale dělo se tam toho strašně moc. Škola je důležitá, ale nepřehánějíto s tím a tím? V práci dobrý, ale jsem sakra rád, že tam nemusím bejt. Prostředí, které je podstatou sociálních vztahů je jako nemoc, a to hodně zdravá nemoc.
Já chápu novináře jako architekty. Jsou vázáni jednoduchou premisou - nemůžou uvádět balkon tam kde není nebo člověk vstoupí na místo kde nemá být. Legislativní a exekutivní proces causy není politikum a politikum je causa která má více fází do nichž vstupují, v nichž figurují a z níž vystupují občané a informace. Vesmír je informace a Česká Republika je konstrukt informací. Není to jen hmota a energie tak jak lze chápat vesmír. Je pravda že novináři by radši psaly o mind dealness než o heet reedness. Čtenáři by taky radši četli o tom co dělá LSD a jaký evropský projekt je na stole. Moje zkušenost je že to co je v v obecných mediích je neusledovatelné obzvláště politika - ekonomika - kriminalita nejlépe v jejich bratrovraždě. Protože já jsem evoluci na poly sociální psychologie nenašel takřka nic už od počátku milenia kdy jsem hledal v knihovnách něco - vo čom to je - a neřeklo mi to ani 21 km uběhnutých ani 5 let veganství - ani kultura. Našel jsem rámcové prostředí ale je to opět knihovna, která je tehdy a tehdy zavřená, některý knížky nejsou, některý oddělení řídí nekompetentní lidé ap. pictopoliticky řečeno. Česká společnost nemá conviduální rozměr jak ze strany státu vůči občanům tak ze strany občanů vůči státu. Tolik můj názor Jung říkal : znáte zdravého člověka? tak mi ho přiveďte a já ho vyléčím. Uvedu jeden příklad - já dám hlavu na třináct coolů za to že hudební výchova má být poviná až do střední školy. S špatnými reakcemi se setkávám a proto je má aktivita v sociálním poli minimální, přitom jde o dobrou literaturu. S pozdravem Senesance pro 2025 a dál, Oto
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak jsem si milý zástupče Slovenksa připoměl vaši novou hymnu. V mysli a po prvním poslechu ve sluchátkách s dobrou představou jak to zní při jejím provedení a nyní v paměti objevuji minimálně tři témata skladebná a orchestrační a musím říci že původní a k ní myšlené provedení je jasnější, vaše nová opravdu evokuje přírodu a její témbr nově žesť tím poukazuje na původnější možnou myšlenou verzi. Asi mi utkvěla stejně jako ta co znám ze školních lavic a tu jsem vám záviděl, nebylo kolem mne slováka jediného a tak jste byly jakoby Ti kteří ožijů. Len musím povedat že to zkuste znovu ať je delší. Hymnus jako pomník je krásná myšlenka ale od tvůrce ne kompilátora.