Souhlasím, že některé kanály by se mohly zrušit a přenechat jejich obsah televizím komerčním, např. sport nebo tvorbu pro děti. Jeden nový kanál bych ale uvítala, a to kanál určený slepým nebo hluchým divákům, Protože pustit film a do toho poslouchat hlas, který popisuje, co se na obrazovce právě děje, opravdu není dobrý nápad. Nechat v rohu obrazovky tlumočnici do znakové řeči moc nevadí, ale ten koment, to je děs, protože to strašně ruší.
Je vidět, že plazení před americkým masovým vrahem nevadí, zrovna tak naše vazalství na Spojených státech a Německu taky ne. No, uvidíme za rok, jak se k nám naši nynější "přátelé a spojenci" zachovají. Jen bych už předem upozornila, že v kapitalismu byznys nerovná se charita, takže začněte spořit, anebo si už v předstihu pořiďte dva svetry navíc.
Takže oficiálně, ruští Pat a Mat (členové elitního ruského útvaru) které tam nikdo v okolí fyzicky neviděl, přinesli zřejmě v kapse nějakou výbušninu, kterou nenápadně podstrčili pod ruku dvěma zkušeným pracovníkům IMEXu tak, aby ti si ničeho nevšimli a zavinili tak výbuch. A pro velký úspěch akce se tam ruští elitáři po necelých dvou měsících (opět neviditelní) vrátili, a vyhodili do vzduchu další sklad. Neuvěřitelné. Sice se nic nevyšetřilo, ale prý je to tak. A ta výše uvedená elitní nemehla se také pokusila otrávit Skripala s dcerou prý nějakým novičokem, který má být stoprocentně smrtelný, ale oba Skripalovi to přežili a žijí dodnes. Možná se měli naši oficiálové v první řadě poptat po okolí, kde obyvatelé měli jasno hned na začátku. Ve skladu se prý kradlo a přeprodávalo a výbuchem se to mělo utajit před hrozící kontrolou.
Ve všech mnohonárodnostních státech vždycky existuje jeden společný jazyk (zpravidla ten, kterým mluví nejvíce obyvatel), který se učí všechny děti ve školách proto, aby se byly schopny mezi sebou domluvit. V Sovětském svazu to byla ruština, nehledě na to, že všechny republiky v SSSR měly svoje školy, ve kterých se učilo v jejich jazyce. Proto se nemůžeme divit, že většina občanů bývalého SSSR rozumí a mluví i v současnosti rusky, i když na území svých domovských republik používají svůj rodný jazyk.
Autor si zřejmě plete pojmy s dojmy. Jednopokojové a dvoupokojové byty se většinově stavěly po 1.svět.válce, za socialismu už byla tendence stavět hlavně byty třípokojové, aby členové rodiny měli více soukromi. A že se nejvíce stavěly paneláky s umakartovým jádrem ? Po 1.republice jsme zdědili obrovskou bytovou nouzi, kterou bylo třeba okamžitě řešit (a nejen o ní jen mluvit jako dnes). Většina bytů neměla vlastní koupelnu (tahaly se necky ze sklepa) a záchod býval na chodbě společný pro více bytů. A panelová výstavba byla nejrychlejší řešení a v té době i velmi dobrý životní standard. Ostatně, stejně se stavělo i na Západě. První paneláky byly postaveny, myslím, už koncem 50.-tých let. A umakart? Opravdu ty tehdy používané technologie by už dnes většinou neuspěly, ale uvědomme si, že od té doby uběhlo už několik desetiletí a pokrok prostě nezastavíš. Ale i ta výměra zmiňovaná v článku nesedí. Panelové třípokojáky měly cca 65-75 m2, zatímco dnes je největší poptávka po bytech do 45 m2. A když si uvědomíme, že málokdo si byt může koupit v hotovosti a průměrná délka hypotéky je 30 let (splátky cca 14.000,- Kč měsíčné), no nevím, nevím. V dnešní době, kdy nikdo neví co bude zítra, aby mohl alespoň trochu plánovat. A ano, byly i pořadníky, hlavně ve velkých městech, ale v novinách bylo množství inzerátů na zaměstnání s bytem po celém Československu. A vybrat se z nich dalo. I každý větší podnik stavěl byty pro své zaměstnance. Ono těch 1,5 mil. bytů postavených za socialismu nespadlo z nebe, že ?. Chtělo by to se více dívat dopředu a ne pořád jen pomlouvat minulost.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Myslím, že to není žádná výjimka. Moje sestřenice si podle výpisu z účtu svojí zdravotní pojišťovny, který si před několika lety vyžádala, zjistila, že tam má uvedeny berle, o které nikdy nežádala a ani je nedostala, i zdravotní vyšetření v trvání 1 hodiny, které ve skutečnosti trvalo 5 minut, protože si šla jen vyzvednout recept (u toho jsem byla i já osobně). A jako půlhodinovou konzultaci si jiný doktor (kterého potkala na chodbě polikliniky) vyúčtoval i to, že se ho jen zeptala, kde se nachází ordinace, kterou hledala, což trvalo cca 1/2 minuty. Nikde nic nehlásila, protože se bála, že by potom mohla kvůli tomu mít potíže. .