Pamatuju si, když jsem byla malá holčička, jak naše venkovská babička prala prádlo. Nejdřív si opatřila dešťovou vodu tím, že když zapršelo, dala kbelíky pod okraje střechy. Když vylezlo sluníčko, jala se prát. V létě se necky vynesly ven, položily na 2 židle. Nalila se do nich na kamnech ohřátá voda, babička nastrouhala mýdlo, vzala valchu a už to jelo. Nejdřív vše bílé, pak barevné, nakonec tmavé prádlo. Vše se pralo v jedné vodě. V dalších velkých škopkách měla dešťovou vodu na máchání. V posledním lavoru měla v dešťovce rozpuštěnou tzv. "modřenku" na bělení bílého prádla. Pamatuju si, jak jsem babičce ráda o prázdninách pomáhala máchat prádlo a rozkládat ho po čistém trávníku a kropila jsem ho kropičkou, aby se na sluníčku vybělilo. Prádlo se sušilo na šňůrách, které babička natáhla mezi dvěma stromy. To tmavé se sušilo i na dřevěném tyčkovém plotu. Praní prádla včetně následného spravování a nakonec žehlení zabralo vlastně celý den. Ale vzpomínám na to v dobrém, protože když se den vydařil a bylo krásně slunečno, s těmito pracemi jsme strávili vlastně celý den venku na dvorku. Jinak v článku zapomněli zmínit, jak se pralo prádlo ve středověku - pradleny ho praly v močovině! A valchy tehdá ještě nebyly, ale do prádla se mlátilo krátkými prkénky, tím se z něho dostávala špína. Tohle vše musela být práce jako pro vraha, tenkrát práce pradlen patřila k těm nejhorším a nejobtížnějším ze všech.
Já jsem toho názoru, že s alkoholem je to jako se vším: méně je více. Anebo pít s mírou. Alkohol je tu s námi historicky od nepaměti a lidstvo, kupodivu, nijak negeneruje, spíše naopak, člověk je čím dál inteligenčně vyspělejší tvor. Proto také máme pokrok a čím dál vyšší životní úroveň. Proč si absolutně odpírat něco, co tu je už desetitisíce let. Samozřejmě s podmínkou - méně je více a pít s mírou. Tak na zdraví, ale s rozumem!
Tento článek mi udělal radost. Přes všechny rady všemožných výživových a nevýživných poradců na všechno pochválil naši tradiční českou kuchyni. Já na ni taky nedám dopustit. Kam se hrabe Itálie nebo Francie na naši svíčkovou nebo vepřo-knedlo-zelo nebo švestkové knedlíky a mohla bych ještě dlouho pokračovat.
Tak svět odplácí za dobrotu. Když byl morbidně obézní a vypadal jako monstrum, zatímco jeho paní byla holka k světu, hezká a s pěknou postavou, že by mohla mít na každém prstu ctitele, to mu byla dobrá. Teď, když už je ona po přechodu, on je zhubnutím konečně pěkný chlap, tak se na ni vykašle. Sobec, jak má vypadat.
59
Sledujících
0
Sleduje
59
Sledujících
0
Sleduje
Pekné. Moc se mi líbí třeba ten kulatý stůl a kolem něj bílé židle tonetky. Jediné, co bych změnila, je barva černého obložení stěn, je to moc tmavé, já bych zvolila jinou barvu dřeva, spíš barvu dubu než ebenu.