Už jste s tím haněním fakt uboze trapní!!! A to jsem nikdy nebyla žádný rusofil. Vždycky se mezi vojáky najdou tací, kteří rabují a znásilňují, a to bez ohledu na národnost!!! Chce se mi už z toho zvracet. Zažila jsem i 68. rok. Jako dítě jsem stála u silnice a pozorovala ruské tanky, které projížděly naším městem. A světe, div se! Nikdo mi nezkřivil ani vlásek na hlavě!!!!
Takže opět manipulativní článek, který popisuje dobu před rokem 89 jako dobu hrůzy. Můj táta nadával na komunisty, kudy chodil. A z práce ho nikdo vyhodil. A světe, div se!!! Dostala jsem se na střední ekonomickou školu. Je pravda, že jsme se nesměli do školy malovat, ale džíny jsem nosila a minisukni taky. Je pravda, že jsem se vdávala těhotná, ale jinak bychom neměli šanci dostat být. S novomanželskou půjčkou jsme si ho zařídili. Dneska mladí 20 letí bez úspor, i kdyby měli 10 dětí, tak jsou odkázáni bydlet u rodičů. Aspoň se tenkrát rodilo plno dětí, jejichž děti jsou dnes ti nejchytřejší, protože jenom oni ví, jak to tehdy bylo strašný. Pokud teda vůbec nějaké děti mají.
Tak nevím, mám - li se při čtení této slátaniny smát nebo brečet. Můj táta na komunisty nadával kudy chodil. Přesto všechno nikdy nebyl nikterak postižen. Já jsem vystudovala střední školu, kam jsem se dostala bez protekce. S rodiči jsme po svatbě bydleli cca 2 roky, a to jen proto, protože byl manžel na vojně. Jakmile se vrátil, dostal do několika měsíců od podniku byt. Ani hlady jsme se 3 dětmi neumírali, i když jsem si musela na některé zboží vystát frontu. Nebylo tolik zboží, ale to vůbec nevadilo. Pochybuji o tom, že by i po 35 letech obchody vypadaly stejně. Vývoj šel kupředu i za socialismu. Když jsme v té době porovnávali tehdejší dobu s dobou například v roce 1945, tak byl taky zřejmý pokrok. Kdyby nedošlo k revoluci, určitě bych ještě v 68 letech nemusela chodit do práce jako chodím dnes, abych všechno poplatníka!!!
V socialismu jsem prožila celé dětství a mládí. Sice jsme se učili o hrozbě jaderné války, ale jinak tolik hrůzy, co je dnes v médiích, jsme neznali. Já a ještě i moje jsme chodili sami do a ze školy, na různé kroužky a nikdo o nás neměl strach. Dneska musejí rodiče doprovázet do a ze školy, do a z kroužků. Venku jsme byli do tmy. Dnes nejsou nikde vidět hrající se děti. Cvičení CO jsme brali jako ulití se z učiva a děsnou prču. Vzpomínám si, když jsme branné cvičení, museli jsme nasadit masky a na nohy a ruce si nandat igelitové sáčky. A třídí nás hnala přes kolonádu v Karlových Varech někam do varských lesů. Nemůžu zapomenout na vyvalené pohledy lázeňských hostů. Jak ráda na to se svými spolužáky vzpomínáme.
Moje maminka si pořídila chytrý telefon ve svých 85 letech. Důvodem byla touha po tom, aby jí mohla vnoučata posílat fotky pravnoučat. Zařídila jsem jí paušál v mé skupině. Paušál s neomezeným voláním a omezenými daty pro internet. Jenže maminka byla učenlivá a hned druhý měsíc data překročila. Musela jsem jí paušál změnit na paušál s neomezenými daty pro internet. Maminka měla WhatsApp i Facebook. Když ten chytrý telefon ještě neměla, vždycky se na druhé zlobila, když přišla na návštěvu: "Hele, není slušné, když k Vám příjdu, abyste pořad čuměli do těch telefonů!" Když pak chytrý mobil měla taky, jakmila přišla, vyndala ho z kabelky a už prstíkem šmejdila. Tak jsem jí že srandy říkala: "Není slušné, když příjdeš na návštěvu, abys pořád čuměla do toho telefonu!" Mluvím o mamince v minulém čase, protože 14. ledna po zlomenině krčku zemřela. 🖤
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Propagandistický článek!!! Nějak mi připomíná články z let před rokem 89.