Lucii mám ráda, ale ty volné kalhoty jsou děs. Určitě jsou velmi pohodlné, ale na některých fotografiich to vypadá, že má 150 kilo. Ten střih je velmi nelichotivý a přitom má Lucie hezkou postavu.

Vážená autorko, kolik svých dětí jste ochotna poslat do války? A manžela, jestli nějakého máte? Až budete schopna pravdivě odpovědět a budete schopna obětovat své blízké, pak máte možná morální právo někoho nazývat strašpytlem. Abych Vám řekla pravdu, tak většina lidí s pudem sebezáchovy nemá nápad nasazovat svůj život. Většinou k těm hrdinským činům vedou až vyeskalované konflikty, kdy už nic jiného nezbývá. Nikdo nechce zbytečně umírat za ty panáky nahoře a jejich hry. Většinou jsou do toho obyčejní lidé násilím vmanipulováni a také tím nejvíce trpí.Měla byste se stydět za své hloupé články a spíš psát o tom , jak dosáhnou míru, aby lidé mohli v klidu žít.

Mně něco podobného řekl kdysi můj šéf, tenkrát postarší pán. Jako mladá jsem to tak vážně nebrala a dnes jsem téměř v jeho věku a oceňuji tu hlubokou moudrost a snažím se radovat se i z obyčejných okamžiků, jak jen to jde. Vloni mi diagnostikovali velmi závažné onemocnění a i když to vypadá, že nakonec vše dobře dopadlo, snažím se i v těch bězných chvílích, třeba i v činnosti do které se mi nechce, najít něco příjemného a ten vymezený čas, který zde máme prožít naplno.

Rozhodně bych byla jako soudce přísnější. To , co udélala není dětská hra...

Na paní je již od prvního pohledu vidět, že to žadná charita nebude. Pěkně vykutálená osoba...

Děkuji za hezký článek.

Je to nesmysl. Už školkové dítě, kde pracuji, se ozve, když mu omylem obléknu bundu od souseda v šatně.Děti nejsou hloupé a pamatují si, které oblečení je jejich. Jsou schopné obléct si ho naruby nebo boty obráceně, ale většina z nich pozná své oblečení.

Sami se ve sněmovně cpou chlebíčky a dorty a détem budou ničit, to, co léta fungovalo. Jsem z generace, kdy tyto kraviny nikdo neprosazoval. Ve školní jidelně sladké jídlo jednou týdně. Řízek, karbanátky i párek( ovšem ještě z masa) běžně, knedlíky jako příloha i plněné sladké i slané a na zapití sladká voda se šťávou(asi to byl ještě ovocný sirup z Fruty).Obezita se vyskytovala minimálně, spíš jezdily déti do ozdravoven aby přibraly. Zubní kaz nijak tragicky, určitě kazivost menší než dnes. Vím o čem hovořím, jsem bývalý zdravotník.Fungovaly prohlidky i zubní ošetreni v rámci školní docházky.Dnes by to spousta rodičů vítala. Milá vládo, jděte už se svými nesmysly do háje a začněte už dělat něco opravdu přínosného pro lidi. Kážete vodu a pijete víno. Je to pokrytecké.

Bič a pryč....

Držím jim palce v další práci. Pracuji už sice v jiném oboru, ale jsem zdravotník a na pár hodin chodím vypomáhat k jedné paní doktorce. Jinak jsem téměř celý život ve zdravotnictví pracovala. Vždy jsem se snažila svou práci vykonávat svědomitě a k pacientům se chovat slušně. Chovala jsem se tak, jak bych si přála, aby se ke mně chovali ostatní lékaři nebo sestřičky, když přijdu se svými trablemi. Mnohdy jsem se setkala s údivem pacientů, kteří mi říkali, že jim vše hezky vysvětlím a jsem na ně hodná a příjemná. Potěšilo mě to a těší mne to i dnes a vždy odpovídám, z jakého důvodu bych měla být jiná (zlá, nepříjemná).Je to přece moje práce-vím, že to zní banálně, ale vždy se snažím, aby mne i ta méně příjemná práce bavila a ono se ten můj přístup odrazí i v reakcích pacientů. Většina z nás přichází ke zdravotníkům s důvěrou a vírou, že jím pomůžeme a ta důvěra by neměla být zklamána. I ty méně příjemné věci by měly být pacientům sdělovány slušně a s porozumnéním. Všichni si zasloužíme úctu a slušné jednání. Ať se na to nahlíží z různých úhlů i zdravotnictní je služba a podle toho bychom se k pacientům měli chovat. Zlatnice mi také nevyhubuje, když k ní přinesu přetržený řetízek k opravě....

Pracuji ve školce a nucení do jídla je nepřípustné. Mám sama negativní zkušenost z dětství a nikdy bych děti nenutila. Je pravdou, že nèkteré děti mají omezený repertoár, co se jídel týká, ale akceptujeme to. Když se některé děti ošklíbají, že to nejí , tak je motivujeme ,ať alespoň ochutnají-maličko- jako myška nebo ptáček a většina dětí okusí a mnohé z nich i jídlo sní. U dětí také hraje velkou roli vizuální stránka, když se jim jídlo nelíbí, tak se zdráhají ochutnat. Většinou to ochutnávání bereme jako hru, ale nikdy nenutíme.

Je to velmi smutné. Děti nemají žádné zábrany a respekt. Vytrácí se úcta k životu jak těch druhých, tak i k životu vlastnímu.

Fidorka je dnes drahá i zadarmo. Z původní receptury i chuti už nezbylo nic. Bývala to skvělá pochoutka. Hezky nám to ty zahraniční koncerny poladily...To byly ty pomlouvané socialistické normy a receptury. Dnes je vše nové, s téměř nulovým množstvim cukru, upravené, s nižší gramáží, vyšší cenou, ale jíst se to nedá. Tedy alespoň pro nás, co pamatujeme chuť té pravé Fidorky.

Žárlivost je velmi nebezpečná vlastnost.

Věřím tomu. Kecaj tam starousedlíkům do všeho. Takže příště bych naplánovala povinnou exkurzi všech školáků do křesťanského kostela s následnou návštěvou vepřových hodů s důslednou ochutnávkou-islámské žáky nevyjímaje. Pokud by odmítli, tak přísný postih, tak jako chtěli postihnou to německé dítě. Když korektnost, tak všem stejným metrem! Nebo máme více metrů, kterými měříme každému jinak?

Udělat to mému blízkému, tak se pachatel už nezasměje...To myslím vážně a bez legrace. Nezbude nám nic jiného než k těmto kreaturám přistupovat bez empatie, tak jak se chovají ony k nám. Již nemáme na výběr.

To je šílený příběh. Soudnictví také nebylo asi na té nejlepší úrovni a práce policie - bez komentáře...

Současná vláda spolu s ministrem Bekem jsou vra-y českého školství. Hanba.

Okamžitě toho dobytka deportovat do země původu. Všichni odpovědní věděli, že je to feťák, dealer, agresor a nic neučinili. Lituji obyčejné Němce, kteří v tom musí žít. Až jim dojde trpělivost, tak to bude masakr a nebude to nic hezkého. Pak už to dojde padni komu padni, bez rozdílu zda je migrant slušný nebo nebo ne. A nebude se jim člověk divit. Je to každý týden minimálně jedna špatná zpráva o činech migrantů a to možná ješté nevíme o všem. V Afghánistánu zrušili stanici, která vysílala pro ženy a její zaměstnance pozatýkali. To vše budou chtit prosazovat za hranicemi. Co všechno si Němci a další země postižené migrací dají líbit?

Zajímalo by mě kolik cizích jazyků a na jaké úrovni ovládá pan ministr školství? U paní prezidentové jsme už měli čest se přesvědčit a nebylo to nic obdivuhodného.