Žák/student se v rámci studia připravuje na uplatnění v praxi/v životě. V dospělém životě se hodnocení svých výkonů a schopností nevyhne. Bylo by tedy dobré, kdyby se na to psychicky připravil již v průběhu studia. Slovní hodnocení je pro mě přijatelné možná v první, druhé třídě ZŠ. V situaci, kdy mentálně postižení žáci jsou v rámci inkluze zamícháni mezi zdravé žáky a jejich hodnocení je nespravedlivě vůči ostatním vylepšováno, je samozřejmě hodnocení známkami sporné, zejména při přechodu ze základního do středního školství. Případ, kdy žák vychází ze ZŠ, kterou vychodil s asistentem, v 17 letech a má dvě dvojky a v přijímacím řízení (kde se nedělá přijímací test) přeskočí zdravého průměrného žáka, to je opravdu zhůvěřilost. Tento jedinec v rámci s přilepším v hodnocení vychodí střední školu. Ale proč? K čemu ty vynaložené prostředky státu? On stejně nezvládne pracovat v oboru, který "vystudoval", nejspíš nezvládne pracovat vůbec. A nejzávažnější na tom všem je křivda na zdravých dětech.
Sexuální orientaci považuji za soukromou záležitost každého jednotlivce. Tlak pouze vzbuzuje odpor a působí kontraproduktivně. Reklamní kampaně, ve kterých fotbal a hokej hrají pouze děvčata, perou a luxují pouze muži a v reklamě prezentované v ČR není jediný běloch, mě opravdu iritují. Kvóty zvýhodňující ženy jen na základě pohlaví znevažují úsilí žen, která se vypracovaly svými schopnostmi a pílí. Celé je to nesmysl a taky to nefunguje, asi tak jako nefunguje inkluze v českém školství.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Tak si ve Špindlu a okolí dejte setsakra pozor, kam budou Pentou najaté subdodavatelské firmy vyvážet výkopovou zeminu! Ať nejsou zaneřáděné celé Krkonoše. Po stavbě Waltrovky s tím máme jen ty nejhorší zkušenosti.