Její matka má stejné právo říkat, že chce vnoučata, jako paní prosazuje své právo děti nemít. Problém má mladá - proč by jinak měla potřebu furt obhajovat své rozhodnutí a řešit, co si o ní kdo myslí? Kritizuje ostatní úplně stejně, jako podle ní ostatní kritizují ji. Stejně jim předhazuje, jak by se měli/neměli chovat, jako údajně oni jí ... Paní má problém sama se sebou, ne její okolí s ní. Akorát jako obvykle si není ochotná přiznat, že si za svou situaci může výhradně sama a obviňuje všechny okolo sebe, že jí "ubližují". Psychicky labilní osoba. Btw - to ilustrační foto je kouzelné 🤣
Přispívám dost v daních z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění. Když chci, pošlu peníze na konkrétní účel výhradně ve svém okolí, kdy vidím, na co jdou. Žádných hromadných sbírek se neúčastním. Ptz spousta z nich se časem ukázala být podvod, případně jde výtěžek lidem, kterým já bych nedala ani halíř.
V překladu: Vy, kdo si slušně vyděláváte vlastní prací/podnikáním, nám musíte dávat víc peněz, abychom se my měli dobře a my pak část těch peněz pustíme tam,kde lidi nic nedělají a jen čekají, až přijede tzv humanitární pomoc. Jo, a ti "zachránění" se pak budou cpát k Vám domů a budou Vás zabíjet - ale o tom se nesmí mluvit ....
Na to, aby jezdila na dovolené s kamarádkami a chodila s nimi do kina, divadla a pod. se nemusí rozvádět, dělit majetek, hledat nové bydlení (na které jí bude stačit příjem) a stresovat sebe, manžela, děti a obě širší rodiny. Nic jiného ji totiž nečeká ani jako rozvedenou. Pokud zavadí o chlapa, tak ji bude chtít max. na sex nebo jako pečovatelku, případně se na ni přilepí nějaký příživník. A "šťastná" stejně nebude. Když to nemá v sobě, zvenčí jí to nikdo nedá, může se stavět třeba na hlavu. Evidentně už dávno rezignovala na jakékoliv svoje koníčky, jediný její program byla rodina. To je špatně. A to negativní, co vypustí rozvodem do svého okolí, se jí vrátí, až to bude nejmíň čekat a potřebovat.
Klasika - za dobrotu na žebrotu. Obec paní před časem pomohla, vyhověla jí a pronajala jí svoje prostory k bydlení. Úradování obec umístila v provizoriu. Nyní, když se uvolnil obecní byt, nechce paní " svůj" byt opustit a nastěhovat se do bytu po sousedce. Je mimo realitu a spoléhá na klasickou reakci " chudák důchodce". Není chudák, na obecní byt žádný nárok nemá, může jít bydlet do svého nebo k dětem. Obec je v pozici Za dobrotu na žebrotu a Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Krásný příklad toho, proč vlastníci bytů je raději nechají prázdné, ať si Piráti prosazují jaký zákon chtějí.
Švagrová závidí, tak pomlouvá. Tchyně vaří, co a jak je zvyklá, to jí nemůže mít paní za zlé. Řešením je nechodit k tchyni na oběd, ale jen na svačinu/kafe. Ona je taky otázka, co je za následky tchyniny svíčkové ... Mí synové se doma (= ve svých současných rodinách) stravují také jinak, než se vařilo v naší původní rodině .... Ale když upeču kachýnku se zelím a bramborovými knedlíky nebo krůtu s bramborovým salátem, případně rodinnou specialitu se smetanovou omáčkou - cpou se tak, že potom jenom funí 😁. Prostě maminčina kuchyně je maminčina kuchyně 😉. Podotýkám, že toto se odehrává obvykle 1x ročně 😊 ... Paní má problém se sebevědomím, ne s partnerovou rodinou.
Normální stav, v určitém věku a zdravotním stavu se ze starých lidí stávají děti. Jenom jsou to (většinou) stále dospělí svéprávní lidé, kteří o sobě rozhodují sami. Na přesun do domova pro seniory je třeba jejich souhlas. Nicméně - pokud nejsou zbaveni svéprávnosti, jsou za sebe také odpovědní. Takže je třeba s maminkou sednout a nabídnout jí, že když do pečovateláku nechce, tak ji nikdo nebude nutit. Že dopoledne k ní bude docházet pečovatelka (fakt je, že ne všude se dá sehnat, ale většinou na částečnou výpomoc ano), která jí například přinese a naservíruje oběd, pomůže s hygienou ... , odpoledne že se za ní zastaví někdo z rodiny. Vysvětlit jí, že do práce dcera a syn chodit musí a budou, nákupy se udělají tehdy, kdy se to hodí dceři/synovi a ne tehdy, kdy jsou nesmyslné slevy. Když na to přistoupí, bude to řešitelné, i když těžké. Je otázka, co přesně paní je a co přesně řekl lékař (jako vždy podstatné informace v článku chybí). Pak maminka přebírá odpovědnost za to, že odmítla péči a dohled 24/7. Děti se musí smířit s tím, že se může stát cokoliv a nebude to jejich vina.
Mám to za sebou, takže vím, o čem píšu. Jenom moje děti již byly dospělé a z domu. K máti (dům byl už tehdy můj) jsme se přistěhovali. Chodila jsem do práce, dojížděla mimo bydliště. Když jsme jezdili na dovču, nastoupila hlídání sestra. Když se cokoliv stalo, vždy to bylo tehdy, když jsme u toho jedna nebo druhá byly. Je to na po ....ní, ale máme čisté svědomí.
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
O tom, jak to mají obyvatelé Afriky se staráním se o své věci, psal již lékař Albert Schweitzer, který jim tam postavil první nemocnici. Poučné čtení. Od té doby se moc nezměnilo.