Jo, smích je velmi nakažlivý.. Nás, jako děti vždycky rozesmálo, když jsme chodily se školou 9.5. na hřbitov uctívat rudoarmějce.. Jak spustila hymna, začaly jsme se řehtat, že jsme se málem počůraly.. Nešli to zastavit. A s pohřbem to samé. Když mi bylo asi 11let, zemřela nám prababička. Poslední rozloučení bylo v kostele na hřbitově. Rakev byla po dobu řečnění otevřená, a farář cosi mumlal. Všechno v pohodě do doby, než přestal s modlitbami a nastoupili "černí havrani". Vzali víko a začali ho přibíjet hřebíky. Bratr vedle mně pronesl.. "Co kdyby se vzbudila a posadila se.." Při té představě jsem vyprskla smíchy, otec mi dal pohlavek, ale ještě tím můj smích znásobil.. Oba bratři se přidali, a nebyli jsme k utišení. Nakonec nás táta vyvedl z kostela a ještě jednou profackovat.. Nic naplat, nešlo to zastavit, a to už se smála i maminka a táta rezignoval..
Oloupanou a nakrájenou rebarboru dam do vařící se vody a nechám tak dlouho, až změní barvu.. Začne světla.. Pokud ji chci dát na koláč, nenechám ji tam dlouho, aby se nerozvařila a zůstala tvrdší.. Dělá kynuty koláč, na něj dost oslazený tvaroh a okapanou rebarboru.. Zasypu sladkou drobenkou.. Nebo lité těsto, ale rebarboru prosypu nejdřív cukrem, než ji dám do těsta. Těsto raději sladší, než jindy.
Tady je chyba asi ve vaší hlavě.. Chtělo by to psychologa.. Jestliže někoho miluju, tak se vším všudy.. A stárnutí je přirozená věc a stárnutí ve dvou, vedle sebe, samozřejmostí.. My jsme s mým dědou téměř 57 let, a to už teprve není na co koukat.. Jen si povzdechne, jaké že to bylo zamlada a zasmějeme se.. Ale vy máte ještě dost před sebou.. Tak to nějak skousněte..
Bartoska měl jedno přání.. Chtěl, aby to po něm jednou převzal Marek Eben.. A věru, byl by tohoto postu hoden. Navíc má oproti Bartoškovi jednu výhodu. Umí perfektně anglicky, což by mělo pro festival další bonus. Jeho konverzace v angličtině, jsou ověřeny díky pořadu Na plovárně s Markem Ebenem. Nevidím lepšího nástupce.
S přibývajícím věkem přicházejí i různé neduhy, které obtěžují nejen člověka samotného, ale i toho druhého.. Pokud je možnost, doporučuji oddělené spaní.. My už to takhle máme asi 15 let a spokojenost.. To přece neznamená že se nemáme rádi, když spolu nasdílíme stejnou postel nebo ložnici.. Naopak. Ráno si povyprávíme, jaká byla noc, co mě potrápilo, a co jeho.. A celý den pak jsme zase spolu.. A všechno je v pohodě.. Podotýkám, že nás věk je 76 a 77 let.. Takže asi před 20 lety jsme se takto zařídili..
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Za mě je to moc překombinovaný.. Tak 2 ty placky úplně stačí.. Vejce na to a hotovo.. Takhle to moc rychle není.. A je to nuda..