Mám rád nadšení a snahu studentů dosáhnout kvalitního vzdělání a zařadit se do společnosti na co nejlepších pozicích. Prostě investovat energii a zařídit si dobrou budoucnost. Mám rád, když tito studenti nejsou líní a vyhledávají nejlepší zdroje informací a nejlepší pedagogy. Těší mě, že mladí lidé jsou kritičtí a odmítají takříkajíc držet hubu a krok. Za doby řízení fakulty panem Ševčíkem jsem měl možnost poznat názor desítek studentů národního hospodářství. Prakticky unisono odmítali způsob Ševčíkova vedení jako autokratický, nekompetentní a vedoucí ke snižování náročnosti studia a kvality absolventů. Jsou mi vcelku ukradené různé politické třenice. Studentům ale věřím.
Už není důvod šířit nenávist.
Mnozí diskutujících na novinkách po dobu volební kampaně přisuzovali šíření nenávisti tu Babišovi, tu Pavlovi. Je dobojováno. Už není důvod šířit nenávist. Přesto je jí dnešní diskuse plná. Neexistuje věrohodná výmluva; šíříme nenávist sami mezi sebou. Jsme frustrovaní, chtěli bychom lepší život a ulevujeme si napadáním druhých. I když k tomu cítíme jakési oprávnění, ve skutečnosti je to zbytečné. Důvody k nenávisti jsou v nás samotných, nikoliv v ostatních lidech. Zkusme si najít jiný cíl, než někomu ubližovat. Něco konstruktivního, byť malého. Když se to povede, přijde úleva. Dlouhodobá - ne jako tady, kde někoho zprudíš, chvíli je to lepší, ale pak musíš zase. Navíc se ti to pochopitelně vrátí a dostáváš se do začarovaného kruhu. Jako třeba gambler.
Ukliď si doma, zameť cestu před domem, podívej se po lepší práci nebo vezmi tu horší, když se ti zatím jiná nenabízí, dones ženě kytku, zeptej se staré sousedky, jestli nepotřebuje s něčím pomoci. Prostě udělej krok dopředu. Hádkami ztrácíš čas. Svůj čas. Jednou ti bude chybět. Osočováním druhých ztrácíš důstojnost, a to i v případě když to děláš anonymně. I ta ti bude jednou chybět.
PS. My máme tu možnost něco udělat. Ne jako Ukrajinka v Donbasu, které zastřelili manžela, nemá byt nebo v něm mrzne, nemá léky pro nemocné děti a když vystrčí hlavu ze sklepa, může o ni přijít.
Tak se seberte :-)
To ke skvělé, že mladí mají takovou chuť volit, a to bez ohledu na jejich výběr.
Ti, kteří velký zájem kritizují s poukazem na komunistickou minulost obou kandidátů, jsou pochopitelně Babišovi podporovatelé. Všichni vědí, že typickým Babišovým voličům komunismus, udavačství, rozkrádání, lži, agresivita, zastrašování a podobné ctnosti nevadí. Naopak jediný poklesek generála Pavla - jeho angažmá v komunistické vojenské rozvědce - vyvolává v jeho voličích rozpaky.
Pan Mitrofanov přiostřuje. Ale zbývá něco jiného? I lidová moudrost říká na hrubý pytel ... a jak se do lesa volá...
Máme dva kandidáty.
KSČ:
Babiš i Pavel do roku 1989 spolupracovali s režimem v zájmu své kariéry. Jsou si kvit před sebou navzájem i před námi voliči. Totiž ruku na srdce, kdo z nás, kteří jsme prožili část aktivního života za komunismu, se nechoval podobně, nebo alespoň takové chování netoleroval? Kdyby tu tehdy bylo tolik statečných občanů, kolik jich dnes komunistickou minulost statečně odsuzuje, tak by tu komunismus nemohl existovat. To dá rozum!
STB a VKR (vojenská kontrarozvědka - v jistém smyslu ekvivalent STB):
Babiš: Agent STB. Byli vybraní estébáci školeni ruskou KGB? Ano. Škodili estébáci svým spoluobčanům? Ano. (nebo ANO 🙂).
Pavel: Elitní výsadkář v gesci vojenské rozvědky (nikoliv kontrarozvědky - to je podstatný rozdíl). Byli výsadkáři školeni ruskou KGB? Ne. Škodili výsadkáři svým spoluobčanům? Ne.
Vztah k vlasti po r. 1989:
Pavel: služba v armádě (= služba vlasti, říkejte si co chcete)
Babiš: opuštění vlasti (Slovensko) kvůli zbohatnutí v jiné zemi (Česko)
Osobní postoje:
Pavel: pracovitost, kariérismus, zásadovost, statečnost
Babiš: pracovitost, kariérismus, chamtivost, účelovost
Image:
Pavel: rozvážnost, solidnost, hrdost
Babiš: prchlivost, agrese, ukňouranost
Politická tvář:
Pavel: realismus, stabilita
Babiš: populismus, pragmatismus, lži
Důvod, proč volit Pavla:
Chci stabilní zemi pro sebe a své děti, případně obdivuji jeho silnou osobnost.
Důvod, proč volit Babiše:
Jsem zmanipulovaný, případně považuji za správné lhát, krást a hrabat.
Saša Mitrofanov tentokrát neudržel emoce na uzdě a dal jim přednost před objektivní analýzou (kterou fakt umí). Ale nedivím se mu. Ve svém povolebním projevu Andrej Babiš předvedl kombinaci agresivity, lži a hlouposti, tedy toho, co (vedle dalších atributů - jako mafiánství atd.) charakterizuje jeho osobnost. Syntézou vlastností tohoto muže je čiré zlo, jak opakovaně konstatovala Danuše Nerudová. Panu Mitrofanovi to vychýlení od obvyklého standardu kvality jeho komentářů v tomto případě musíme odpustit.
Ach, pane Klímo. Dávám Vám za pravdu, avšak ...
Vlajku ostudy nevztyčil Miloš Zeman. On se pod ní jen usadil. Zvedli ji voliči, když dali hlas člověku, o němž věděli, že je licoměrný a podlý politik (čímž se - pravda - od mnoha dalších politických souputníků příliš neodlišoval), že kromě absence vnitřní mravní hodnoty nemá ani formální zábrany chovat se jako hulvát, že byl komunistickým kariéristou, že obdivuje diktátory a podlézá jim, že pohrdá svobodou slova, že je líný a má nezdravý vztah k návykovým látkám, zejména k alkoholu.
Solidnost, kterou národu nabízeli Zemanovi protikandidáti, většina voličů odmítla jako slabost.
A tak mám obavu, že když volební tým Petra Pavla svého kandidáta prezentuje jako pracovitého hrdinu, dělá z něj pro většinového českého voliče nesrozumitelné monstrum.
Český volič odpustí levárnu, zákeřnost, zlodějinu, mafiánství, alkoholismus, udavačství, hulvátství, servilnost, o chronickém lhaní nemluvě. Ale hrdinství? To tak!
Souhlasím s tím, že je to blábol. Ale především je to v souladu se zájmem Andreje Babiše, aby jeho soupeřem v 2. kole nebyl silný kandidát Pavel. Nemám nic proti ženám v politice, ale D. N. prezidentkou nebude, protože je slabší osobností než oba její soupeři. Zbývá odpovědět na otázku, zda autorka článku chtěla skutečně podpořit kandidující ženu, nebo je to skrytá snaha pomoci Babišovi.
Není pravdou, že Středulův krok je podporou Nerudové nebo že je marginální vzhledem k rozložení voličských hlasů. Jeho krok je jednoznačně probabišovský, neboli protipavlovský. Středula není hlupák (a už vůbec není hlupák Zeman, který Středulu manipuluje). Oba vědí, že Nerudová nemá šanci ve druhém kole uspět ani proti Pavlovi, ani proti Babišovi.
Středula na oko hodil babiše s Pavlem do jednoho pytle jako komunistického estébáka a komunistického rozvědčíka. Ve světle skutečnosti, že Babišův voličský elektorát na svém favoritovi obdivuje právě jeho bezcharakternost a bezskrupulóznost, zatímco Pavla jeho podporovatelé vidí jako čestného, přímého a schopného muže, může Středulův výrok poškodit pouze generála. Hlavním cílem této typicky zemanovské rošády je poslat do druhého kola Babiše s Nerudovou. Tam by si protřelý, bezohledný a drzý Babiš poněkud neobratnou, přehnaně ambiciózní, ale na české politické poměry v jádru slušnou rektorku namazal na chleba.
Není pravdou, že Středulův krok je marginální vzhledem k rozložení voličských hlasů. Jeho krok je jednoznačně probabišovský, neboli protipavlovský. Středula není hlupák (a už vůbec není hlupák Zeman, který Středulu manipuluje). Oba vědí, že Nerudová nemá šanci ve druhém kole uspět ani proti Pavlovi, ani proti Babišovi.
Středula na oko hodil babiše s Pavlem do jednoho pytle jako komunistického estébáka a komunistického rozvědčíka. Ve světle skutečnosti, že Babišův voličský elektorát na svém favoritovi obdivuje právě jeho bezcharakternost a bezskrupulóznost, zatímco Pavla jeho podporovatelé vidí jako čestného, přímého a schopného muže, může Středulův výrok poškodit pouze generála. Hlavním cílem této typicky zemanovské rošády je poslat do druhého kola Babiše s Nerudovou. Tam by si protřelý, bezohledný a drzý Babiš poněkud neobratnou, přehnaně ambiciózní, ale na české politické poměry v jádru slušnou rektorku namazal na chleba.
Krásná pohádka se silným příběhem. Herci podali skvělé výkony, protože jim scénář nabídl dobrou látku a režie je vedla citlivě bez snahy o laciná gesta. Na mě asi nejvíce zapůsobila postava Krakonoše, která nebyla žádným pohádkovým klišé. Pan Švehlík ji provedl excelentně, jako v nějakém psychologickém filmu o stavech lidské duše. Režisér (mimo jiné) udržel stejné dějové tempo od začátku do konce a dal tak divákovi prostor pro vnímání příběhu i postav. Skvělá práce! Mňam!
Vyprávěl mi chlapík, co měl firmu na těžbu dřeva, tenhle příběh:
Jeli jsme těžit kůrovcové dřevo. Když jsme dorazili na místo, les byl plný aktivistů přivázaných řetězy ke stromům. Přivolaným policistům sdělili, že nemají klíče od zámků. Ty že odvezl kolega, kterého znají jen křestním jménem a kontakt na něj nemají. Policisté konstatovali, že zde nic nezmůžou, a že ti aktivisté tam dlouho nevydrží a sami odejdou. Já jsem si ale prostoje nemohl dovolit. Tak jsem počkal, až poldové odjedou, pak jsem nastartoval pilu a začal týpkovi řezat strom rovnou pod prdelí. No a klíče byly na světě.
Mnozí kritici podpory Ukrajině jako argument uvádějí, že imperialistická politika není cizí ani USA. To nelze popřít, imperialisticky se vždy chovaly všechny silné mocnosti. Svět se ale vyvíjí a vojenské nástroje imperialismu jsou nahrazovány ekonomickými. Ne že by to byla nějaké idylka, ale řadovému pracujícímu občanu je jedno, zda z jeho práce bohatne Američan, Číňan nebo kdokoliv jiný. Chce mít co jíst, kde spát a jistotu, že on ani jeho blízcí nebudou vystaveni násilí či dokonce genocidě. Na takové bázi je postavena bezpečnost současného vyspělého světa. A ruští fašisté nyní tento pořádek bourají a snaží se nastolit řád agrese, represe a genocidy.
Nebezpečí z toho vyplývající je absolutní, neboť se dotýká samotné existence lidstva. Ruští jestřábi opakovaně dokazují, že se soustem jim roste chuť, a tak volání po ústupcích ruské agresi se rovná přímé podpoře války. A je jedno, zda takové postoje pramení z naivity, zbabělosti, sympatií k fašizmu, či cynické zištnosti.
Vzhledem k tomu, že sraby, fašisty ani kolaboranty nelze předělat, apelujme alespoň na ty nedostatečně informované. Vysvětlujme jim, že násilí Franty vůči Jirkovi není vysvětlitelné či omluvitelné tím, že Eda vloni zfackoval Pepíka. Že kromě sebeobrany či obrany bezdůvodně napadeného není omluvitelné žádné násilí.
Je třeba si uvědomit, že ze strany Ukrajinců nejde o standardní diplomacii, nýbrž o válečnou diplomacii. Dobře analyzují vnitropolitický stav vlivných evropských států a sází tam invektivy, které ale vždy urazí jen část politického spektra a druhá část toho využije k zisku politických bodů. Proto si to mohou dovolit. Ukrajinci nemají co ztratit, tak balancují na hraně. Když budou jen děkovat (a vskutku mají za co) svět se ukolébá vlastním uspokojením a začne usínat. Ukrajina bojuje o čas, potřebuje dodávky účinných zbraní co nejdříve a rozdíl několika hodin může sehrát zásadní roli. Zelenskyj dobře zná geopolitické strategické zájmy USA a západní Evropy. Nejde ani tak o rychlou záchranu Ukrajiny jako o co největší vyčerpání a blamáž Ruska. To chtělo válkou získat zpět pozici supervelmoci, ale Západ mu to dávkuje tak, aby naopak přišlo i o status velmoci druhé kategorie. Západu jde o co nejdramatičtější porážku Ruska bez ohledu na to, čím za to zaplatí Ukrajina. Už by asi bylo po válce, kdyby Ukrajinci nedostávali zbraně postupně po soustech, ale hned po celých porcích najednou a včas. Rusové by museli vymyslet nějaký marketingový úspěch a nechat to být. Teď takhle široce rozpoutanou válku nemůže a nedokáže ukončit ani jedna strana. Pokud Západ svojí strategii uřídí a dotáhne do konce, Rusko bude příštích min. 10 let vyřízené, neškodné a vydíratelné a Ukrajina se promění v pole neomezených investičních příležitostí. Zelenskyj a jeho diplomaté tedy musí křičet a dupat, aby přinutili západní země k silnějším a rychlejším reakcím, které jsou v životním zájmu Ukrajiny.
Proč tam jezdil? Komu tím pomůže? A další otázky, na které snad ani nemá smysl odpovídat těm, kdo je vyslovují. Ale přece se pokusím. Bez emocí. Pomohl tím, že spolu s dalšími poskytl Ukrajině morální podporu. Je totiž něco jiného deklarovat podporu v novinách a televizi a něco jiného učinit konkrétní krok. Verbálně deklaruje podporu Ukrajině téměř celý svět, ale výsledkem je jen jakýsi šum. Tato cesta proběhla hlavními zprávami většiny významných demokratických médií. Přijde to někomu málo? Položte si otázku jinak. Co ještě kromě přijetí utečenců, burcování Západu k větší aktivitě a materiální podpory (humanitární, finanční a vojenského materiálu) může Česká republika pro Ukrajinu udělat? Už jen gesto podpory. A to premiér udělal, a soudě podle pozitivních i negativních reakcí to udělal dobře a viditelně. A samozřejmě je to osobní podpora Zelenskému, je to zpráva, že se i v jiných částech Evropy sem tam najdou odvážní lidé, že nejsme všichni zbabělci. Právě odvaha je vlastnost, která až neuvěřitelné množství lidí dráždí, zatímco zbabělá agrese je fascinuje. Kladu si otázku proč.
PS. Morální podpora je nemateriální pomoc, kterou nelze identifikovat s penězi, potravinami, dekami nebo samopaly. Kdo ze svého osobního života zcela eliminoval nemateriální hodnoty, marně se bude ptát, proč jel Fiala do Kyjeva nebo proč se ti ostatní blázni starají o ukrajinské uprchlíky.
Tak zase vidím kontrast. Saša Mitrofanov burcuje k lidskosti a sklízí za to nenávistné komentáře. Komentáře nápadně postrádající konkrétní argumenty. Je například obviňován že přispíval do podnikového časopisu Škodovky (No to je fakt síla, to on bude asi podobného ražení jako Hitler, Stalin a Putin). Závěr je asi takový: s tím všudypřítomným zlem má Mitrofanov pravdu. A to zlo má velký problém s nastaveným zrcadlem.
Bohužel, cynické zatajování informací zatím funguje. Většina ruského obyvatelstva prostě nemá přístup k objektivním informacím. A z té zbývající menšiny zase většina neposlouchá, nechce slyšet, a když slyší, tak nevěří. Ani většina ruských vojáků na Ukrajině neví, proč tam jsou, proti komu bojují a nedivil bych se, kdyby si vojáci dalších povolaných jednotek mysleli, že jedou na cvičení.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Může si za to sama? Každý má možnost včas odhalit agresora? Podle této filozofie si oběť loupežného přepadení v noci na ulici nemá nač stěžovat, protože tam neměla chodit. Okradený člověk má být zticha, protože kdyby neměl majetek, nemohl být okraden. Někteří lidé neřeší podstatu věci, tedy násilí na bezbranné oběti, místo toho obviňují oběť za to, že se vůbec do takové situace dostala.
Vy, kteří zde takové úvahy prezentujete, opravdu si myslíte, že včasné nerozpoznání agresivity útočníka je od oběti stejně nebo dokonce více nemravný a trestuhodný čin než násilí ze strany agresora? Jak si představujete ideální svět? Chcete legalizovat násilí na osobách, které nejsou dostatečně předvídavé a nedokáží se vyhnout nebezpečným situacím? Nebo tyto osoby rovnou trestně stíhat pro nedostatek sebezáchovného instinktu? Legalizovat právo silnějšího, mazanějšího, otrlejšího? Zkuste si představit sebe v situaci oběti. To se může stát, protože nejste nejsilnější a nejneohroženější na světě. Řekli byste si pak "Dobře mi tak, můžu si za to sám"? Nebo rovnou: řekli jste si to, když vám někdo ublížil - a nemyslím jen fyzicky (určitě jste něco takového v životě zažili)? Odpovězte sami sobě, mě odpovídat nemusíte.
1 odpověď