Můj otec zemřel v 35 letech také na skrytou srdeční vadu ..také se prý pár dní před svou smrtí necítil dobře a stěžoval si na bolest v oblasti hrudníku. Odjel poté pracovně do Chorvatska a domů se už živý nevrátil. Je to už 26 let zpátky. Tyto srdeční vady jsou s velkou pravděpodobností dědičné a smrt je opravdu okamžitá. Je mi líto tak mladého člověka.
Mám dvě děti, u mladšího kluka (3,5) jsem rodič trpělivý, syn je schopný se sám obléknout a svléknout a vůbec mu to netrvá. Druhý syn (5,5) je pravý opak...to jsem rodič naštvaný až rezignovaný...odmalička je to každodenní problém. Ráno je syn schopný se oblékat klidně hodinu a vůbec ho nezajímá, že maminka musí do práce, druhé kolečko si dáme po příchodu do školky, další kolečko nastává odpoledne po našem příchodu z práce do školky, to je klidně zase na hodinu a poslední nastává večer při oblékání pyžama. A fakt best je, že se sám syn u toho hodně vzteká. To pak už rezignuji.
Článek hezky a pravdivě napsán...také mám bohužel osobní zkušenost, kdy jsem přišla nečekaně o oba své rodiče. Otec mi zemřel v mých 12 letech, bylo mu pouhých 35 let a maminka ve svýh 45 letech, a to mi bylo 20 let. Stále mi rodiče chybí a myslím na ně, hlavně teď co jsem matka dvou dětí. Mým přáním je dožít se dospělosti svých dětí, vidět je vyrůstat, jak si sami budují svůj život, mají své rodiny a děti.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Někteří rodiče si bohužel myslí, že povinností školy je jejich děti vychovávat a ještě k tomu, jak koukám, krmit zdarma. To je však povinnost rodičů!
2 odpovědi