Mě jako učitelku zaráží maminky co vozí děti v kočárku zády k sobě s korbou otočenou ve směru jízdy.I když pak maminka na děťátko mluví dítě nevidí na ústa maminky ani neví co mu ukazuje,o čem je řeč.
A pak i když navštěvujete logopeda je jasné že tam dostanete jen návod k nácviku hlásky.Doma je pak na vás zda a jak často procvičujete.
A co je nejdůležitějším faktorem proč je třeba umět dobře mluvit? Schopnost slyšet, vyslovit a rozumět slovům znamená lehce se učit čist, psát i počítat.
Má pravdu.A vše začíná od 1 třídy...škola prý bude mít v každé třídě asistenta aby navenek byly zrušeny odklady školní docházky a vylepšily se tabulky.Odklad skutečně potřebuje jen malé, nemocné procento předškoláků.U ostatních je výchova z rodiny tak nemožná že má dítě osvojenou naučenou bezmocnost.A drzost .
Prosím najděte si všichni školský zákon a pokyny o převedení žaka na jinou ZŠ.Cokoli se u dítěte vyšetřuje ,cokoli se i prokáže nemá právní důsledek.Ředitel ZŠ ani Ospod ani žádná jiná instituce nemá právní podklad pro převedení žáka na jinou školu... Vždy MUSÍ souhlasit rodič.Proto jsou všichni bezmocní.Tak je to právně zakotveno .
Učitel je bezmocný proti nevychovaným a surovým dětem.Mluvim o denní realitě.Je dítě sprosté,ubližuje,je drzé?Dostane poznámku...je mu to fuk.Učitel hovoří s rodiči...je jim to jedno,to by náš Pepík nikdy neudělal...Obrátíte se na vedení ZŠ,spec.pedagoga,poradnu....dostane asistentku, chudák, potřebuje vlídný přístup...Má ho.Kope a kouše asistentku,rodiče nic neřeší.Buď je nemocný a má být ve speciálním zařízení a to je možné jen se souhlasem rodičů a nebo je nevychovaný a v tom případě jsou vinni rodiče.Jak k tomu přijdou jeho spolužáci kteří vidí že mu vše projde...Dostává lehčí úkoly,lepší známky, děti se ho bojí.Do školy se netěší ani děti ani učitel.Rodiče dětí píší petice.Marně.Neexistuje pomoc.Učitel je bezmocný a Pepík sílí ,roste a je stále drzejší.Inu vždy s jakýmkoli opatřením potřebujete Souhlas zákonného zástupce.To je realita dneška.
Ráda bych viděla tuto psycholožku ve třídě v praxi....Děti které ve třídě napadají fyzicky ostatní jsou buď takto vedeny z domova a v tom případě by měli být trestáni rodiče nebo jsou nemocné.Ty nemocné by měly být vyšetřeny lékaři a po stanovení diagnózy by měli odborníci zvážit zda je jejich vzdělávání vhodné formou běžné zš.Já se setkávám s tím že dítě sice diagnózu má ale nikdo se dal nestará o jeho léčbu.Rodiče hodí na stůl papír,čekací lhůty k dalším odborníkům jsou dlouhé a rodiče nedělají nic.Díte surově napadá spolužáky a rodiče ani nenapadne dat dítě do ZŠ speciální,zajistit mu alespoň léky na zklidnění,hledat nějaké skupiny vedené odborníky,nic.Školo a asistente starej se.Udajně nemají čas a peníze dítě vozit,věnovat se mu také ne,v družině je od otevření do zavření.Ale na cigarety a alkohol rodiče mají vždy.
Patřím k těm učitelům kteří odejdou že ZŠ.Inkluze surového žáka znemožňuje mou pečlivě připravenou práci.Ostatni děti se nemohou dostatečně soustředit na výuku a psychicky nevyrovnaného chlapce se bojí.Jejich rodiče se ani pomocí petice nedomohli žádné nápravy.Opakuji znovu vám všem- systém je bezzubý a není na straně slušných rodičů kteří vedou ke slušnosti své děti.Mam svou práci ráda ale vím že nemohu těm slušným pomocí.
Poznámka z praxe...inkluze dítěte které denně napadá fyzicky ostatní....drápe, kouše,fackuje,kope... Asistentka mu nemůže držet stále ruce nohy a hlídat ústa aby nikoho nekousl.Bez souhlasu zákonného zástupce dítěte -rodiče není možné aby chlapec odešel do speciální ZŠ.Zoufali jsou vsichni kromě rodiči tohoto chlapce, kteří si nepřipustí že jeho chování je nepřípustné.
Jsem učitelka na ZŠ.Inkluze s žákem podpůrného opatření stupně 3 je neštěstím pro všechny.I pro tohoto žáka.Asistentů je třeba tolik že logicky nemají vystudovanou speciální pedagogiku.Jsou to většinou hodné paní které se snaží vyhovět žáku aby neměl záchvaty vzteku a nenapadal ostatní.Rodiče postiženého dítěte chápu,je těžké si připustit že mé dítě se tak liší.Tak ať je radši zoufalá učitelka,rodiče ostatních dětí a i ty zbývající děti ve třídě.Moc se toho nenaučí, nemají na učení klid, sledují co ten divoch zase vymyslí,jak si poradí učitelka a kolik si nechá líbit asistentka.A kolik se toho naučí onen postižený chlapec ,to je otázka.Zničí spoustě rodinám dost let života aby v patnácti letech skončil doma,na podpoře, protože není schopen pracovat.Je mi líto rodiny i postiženého dítete ale žasnu nad bezohledností kterou je inkluze.Máme plně kvalifikované učitele ve specializovaných školách.Tam děti s vyšším stupněm postižení mají lepší podmínky ke svému rozvoji.
Žiji v domnění že docházka do zš a poslední,předškolní ročník mš je ze zákona povinná.... rodiče sami učí své děti, když podporují záškoláctví jen podvádění a lhaní,nic se nemusí,povinnosti nejsou, když se ti nechce do školy nechoď....jsem učitelka ZŠ a je mi smutno....jednou to tak děti budou aplikovat v práci,nechce se mi...a i v rodině i ke svým rodičům - nechce se mi ti pomáhat,ty sám jsi mi ukázal jak povinnost obejít,vylhat se, podvést...
Přestěhovali jsme se na venkov.Jsem učitelka mš.Misto jsem sehnala na zástup za mateřskou dovolenou na 2 roky.Nejsem zvyklá žít bez práce a věděla jsem že budu další místo potřebovat.Kontaktovala jsem proto úřad práce.Byla jsem za blázna co otravuje v březnu když má smlouvu do srpna.Mam prý přijít v září.Do té doby nemohu být zařazena do evidence.Vysvětlení že jako učitelka mám v září stát v připravené třídě a že je to pro mě pozdě bylo marné.Byl mi nabídnut rekvalifikační kurz s denním dojížděním 30 km na telefonní operátorku.Nechci a nepotřebuji ho i když ho platí EU.Nabizela jsem svůj telefon s tím když se úřad práce dozví o volném místě že zaplatím náklady o této informaci.Nelze.Myslela jsem že když úřednice na úřadu práce spojí lidí co chtějí pracovat s těmi co pracovníky hledají že stát ušetří čas i peníze a že je to náplní jejich práce.Asi ne.Mam se prý případně hodit marod.
Jsem učitelka mš.Je mi líto že rodiče neberou v úvahu zdraví ostatních ve školce.Učitelky a ostatní zaměstnanci mš také potřebují pracovat a i oni chytají od dětí infekce.Sobeckym maminkám které posílají děti s rýmou i horšími onemocněními do kolektivu nezáleží na nikom.A jak se cítí asi jejich vlastní dítě s rýmou když je mu zle a má si hrát,povídat,zpívat, cvičit, převlékat se na pobyt venku... Dětiček bývá ve třídě přes dvacet.Školka má pro děti program.Učitelka se snaží ho plnit.Nemocne dítě potřebuje klid a maminku, postýlku a uzdravit se.
Dobrý den, ráda bych podotkla že stát přece zrušil jesle.Jesle nechtěl ani resort zdravotnictví ani školství...A v jesličkách pracovaly zdravotní sestry a školený pomocný personál.Jidelniček byl sestavován dietní sestrou.Jesle byly vybaveny přebalovacími pulty, nábytek a hračky zohledňovaly věk dětí.
40 let pracuji v mateřské škole.Jesle jako zařízení chybí matkám samoživitelkám a nejen jim.Do mateřinek se stát snaží vecpat dvouleté děti a nezajímá ho že učitelka mš nemá zdravotní vzdělání a školka pleny, hygienické zázemí ani velikost náby natku pro děti mladší tří let.
Dobrý den,asi jsem udělala dobře, když jsem všechny peníze vybrala a místo nájmu bytu v Praze zakoupila domek který postupně dávám dohromady.Potíž vzniká v hledání práce v dojezdové vzdálenosti.Mám aspoň svou střechu nad hlavou.Je mi 58 let.Květa
Je mi líto že nejsem o dva roky starší,nemusela bych řešit auto,dopravu, hledání místa...radši se uskromnit a mít klid.Pracuji od svých 18cti let,tak už bych snad měla mít zasloužený pokoj. Uživila jsem dost nemakačenků a příživníků.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Je mi upřímně líto rodičů i chlapečka.Rada bych ale také zdůraznila proč asi není pro něj běžná školka vhodné řešení.
Asistentem se stane každý člověk který si zaplatí rychlokurz zhruba za sedm tisíc .
Nemá žádné odborné vzdělání.Asistence u težce postiženeho dítěte neřeší ve školce jeho zařazení do kolektivu nebo uzdravení.Je pro něj mnohem přínosnější pobyt ve speciální školce kde MUSÍ být zaměstnáni lidé s odborným vzděláním a také vybavením.Hračky,nábytek, počet dětí,prostory, náplň práce,program...
1 odpověď