Je to o tom kolik si dotyčný může dovolit utratit. Mám starý dům postavený z pálené plné cihly, zakoupen v roce 2003 za 1.2M. V posledních letech provádím rekonstrukci, tzv od podlahy, ještě před měsícem a půl jsem měl v obýváku 60 cm díru, pak beton, teď hydro/termo/izolace, topná podlaha, beton, gress dlažba.. Před rokem touto dobou koupelna, kuchyň, chodba také podlahy, teď již místnosti hotové, nové čisté, vlhkost rapidně snížena. Celý dům hydroizolován pomocí chem.injektáže. Všechny stavební práce si dělám sám, včetně odpadů, vody, topení, elektro. stavebním firmám a dalším odborníkům nevěřím, navíc jsem lakomec, proč krmit jiný, sám mám málo. Pracuji jako IT v státním sektoru, takže plat cca 35 tis.čistého. Není to ale jediný zdroj příjmu, ale vyhovuje mi časově. Všechny uvedené práce umím, naučil jsem se je sám (elektro mám vzdělání) a hlavně mě baví, navíc když byl čas tak jsem si tímto přivydělával.
Co tím chci říci je to, že opravit starý dům není finančně nic extrémního, do modernějšího bydlení je materiálově v řádech vyšších statisíců (včetně zateplení střechy a zdiva), ale práci si musí člověk udělat sám. Když to neumí, tak je to problém, protože ceny stavebních prací jsou dost vysoké, v současnosti převyšují cenu materiálu 2-3x. V tom případě pak cena za komplet rekonstrukci může být klidně 2-3M.
Energetické společnosti by jim mohli na pár měsíců ulevit od plateb za elektřinu, matně si vzpomínám že jsem takovou možnost využil při povodních v roce 2010. Jak je to dnes netuším. Navíc jsem dostal ve stavebninách 30 procent slevu na stavební materiály, pak nějaké peníze od zaměstanavatele (30 tis) a také od org. Člověk v tísni (50tis). Pomoc od Člověka v tísni a zaměstnavatele přišla vcelku rychle, do týdne byla na účtě. Bohužel jsem měl limit na pojistce, takže jsem dostal jen 50tis., škoda byla cca 250 tis. Voda byla cca 50 cm, takže nic hrozného. Chce to být připravený, výkoný čerpadla, elektrocentrálu, zásobu benzínu, dvousložkový rychleschnoucí montážní pěny a taky nezapomenout mít možnost rychle utěsnit kanalizační trubku a věřím že bych dokázal systémem čerpadel vodu z domu odčerpávat, v mém případě nešlo o proudy vody, stoupala cca 10 cm za půl hodiny, takže dost času na přípravy. V případě letošních povodní je problém nastupující zima. Chvíli to bylo ve veřejném prostoru téma č.1, dnes je to něco jiného, někteří se naparovali jak obětem povodní pomůžou a kde nic tu nic. Aspoň jim mohli zajistit, aby jim přes zimu energetické společnosti odpustily platbu za elektřinu, tedy jestli ji mají dostupnou. Je smutné vidět jak se naše politická elita stará o pi..č.viny, ale důležité věci nechává vyhnít, občane pomož si sám.
Uhlí může nahradit peletami, problém bude cena pelet, protože dřevním odpadem budou topit i teplárny, a nejen v ČR ale i okolí. Cena obilných pelet bude záviset na poptávce, ale do budoucna s útlumem spalovaní uhlí budou všechny tuhá paliva dražší. Uhlí pro energetické potřeby má skončit nejpozději tuším v roce 2033, jde spíš o to jestli tak dlouho vydrží uhelné doly. Pak by se muselo dovážet, takže cena bude ještě vyšší a je nutné k tomu připočíst cenu emisní povolenky EU-ETS2, která uhlí zdraží zhruba o třetinu. ETS2 má platiti od roku 2027, tato vláda v létě o tom chtěla jednat, ale když viděla jaký to mělo negativní ohlas na veřejnosti, tak to odložila a problém přehodila na další vládu - příští rok jsou volby a toto se jim do krámu moc nehodí. Bohužel věcná a odborná diskuze k tomuto problému ve veřejném prostoru chybí.
V článku je uvedeno, že tvrdé dřevo má vyšší výhřevnost než měkké dřevo. V případě jehličnanů má smrk o trochu vyšší výhřevnost než buk. Tvrdé dřevo má velmi podobnou výhřevnost (MJ/kg) jako měkké dřevo, ale protože je "hustší", tak hoří déle, tvoří uhlíky, které dlouho žhnou. V tabulce jsou uvedeny výhřevnosti dřeva různých stromů.
Jinak v našem okolí (Lužické hory) se prodává tvrdé dřevo (buk/dub) za 950 kč/m3, je ale nutný odběr 30 m3, přiveze lesovůz. Dřevo jehličnanů s prodává o 100-150kč méně. Dřevo je v délkách 2-3 m, takže nutné rozřezat, rozštípat.
O tuto problematiku se trochu zajímám, otopnou soustavu doma dělám sám. V některých situacích je nutné využít přesně tyto hloupá čerpadla, která mají oproti chytrým mnohem větší výkon, samozřejmě za cenu větší spotřeby elektřiny. Jednoduše, hloupá čerpadla mají příkon 46 / 63 / 93 W a současně dokáží přečerpat 31 / 47 / 69 l/min, což v případě 93W je 4140 L/hod. Chytrá čerpadla uzpůsobují svůj příkon/výkon podle požadavku tlaku v otopné soustavě. Mám více kotlů, u některých mám hloupá u jiných chytrá čerpadla, chytrá čerpadla mají spotřebu od 10W do 35W na celou otopnou soustavu, ale také dopraví méně L/min (při maximálním příkonu dopraví 48L/min, což mi u některých kotů nevyhovuje a musím použít hloupé čerpadlo, aby stíhalo odebírat topný výkon a předávat ho do otopné soustavy. Takže to není tak jednoznačné, jsem rád že se tyto čerpadla dají ještě sehnat, asi si budu muset dvě pořídit do zásoby, protože dřív nebo později díky ekoregulacím z trhu zmizí.
Technická data použitých čerpadel:
Hloupé čerpadlo:
Chytré čerpadlo
No nevím kde bydlí p. Červín, ale letos v lednu a únoru bylo v Lužických horách přes noc -15 až -20, přes den -10 až -20, a nebylo to několik hodin, či pár dní, ale cca 14 dní minimálně. Asi pořídím meto stanici... Ale zpět, nijak podrobně se nediskutovaly investiční náklady na TČ vs elektrokotel vs kondenzační kotel, návratnost investice a také životnost těchto zařízení.
Ekonomiku uhelných elektráren by mohly zachránit kapacitní platby, ty ale nemáme u EK vyjednány, energetiky závislé na uhlí - DE a PL si je v předchozích letech vyjednaly, takže nadále budou kutat a pálit uhlí, aby uhelné elektrárny mohly EE síť stabilizovat. V ČR se v nejbližších letech uhelky odstaví právě z ekonomických důvodů, leč z fyzikálních budou stále potřeba. Možná přežije nový blok v Ledvicích. Zřejmě to bude řešeno dovozem z DE a PL, jejich elektřinu z uhlí nám v zimě rádi prodají, ale za patřičnou cenu. Otázkou je jestli přeshraniční vedení bude schopné přenášet takové výkony.
Na vině je s největší pravděpodobností odkopání zeminy okolo základu u štítové zdi, v rohu základu jde vidět velká prasklina a to má fatální následek na statiku štítové zdi. Okopávat domy kvůli hydroizolaci bývá velmi nebezbečné, podobný případ se stal asi před dvěma lety v Liberci, tam sjela během několika vteřin celá štítová zeď, ale dům byl natolik poškozený, že byl druhý den stržen. Osobně si myslím, že je kopání do hloubky okolo základů často zbytečné, zabránit vzlínající vlhkosti lze mnohem účinějšími zpsoby - celkovým podřezáním a vložením asfaltové hydroizolace, nastřelením nerezových plátů do spáry mezi základy a cihelným zdivem nebo mikroinjektážema s vytvořením chemické bariéry proti vzlínající vodě. Poslední způsob je asi nejméně invazivní a také nejlevnější, navíc si ho trochu zručnější dokáží aplikovat sami, při rekonstrukci domu jsem toto také dělal a opravu je tato metoda funkční. Do vyvrtaných děr se natlačí silanový krém, který postupně "impregnuje" spáry a zdivo a vytvoří cca 10-15 cm tlustou souvislou bariéru proti vzlínající vodě. V tomto případě šlo pěkně vrtat do maltové spáry mezi základy a cihelným zdivem.
S přístupem autora se Evropa propadne do středověku, zatímco jiné světové regiony se budou nadále rozvíjet. Elektřina je základem civilizace. Neměla by být komoditou, ale veřejným statkem, levné energie znamenají rozvoj civilizace, drahé nebo nedostupné energie úpadek. Další tvrzení, např. jako že výroba elektřiny způsobila klimatickou katastrofu nebudu komentovat, bylo by to na hodně řádků a na to nemám čas... ale jestli to bylo myšleno jako satira, tak pěkný článek...
Šikovná a i hezká mamka. Tušil jsem že to bude východoevraponka (ženy z východu bývají často samostatnější než ze Západu) a podle barvy s názvem v azbuce (ještě ji umím přelouskat) "Kracka VGT" předpokládám že jde o Bělorusku, barva se vyrábí v Bělorusku. Nechávám stranou politiku, válu apod., holka si umí poradit.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V sousedství si mladí lidé koupily velké stavení (1935), původně zemědělskou usedlost za 5.5M, se sousedem se dobře znám a říkám mu, že již do konce života se nikam nepodívá a určitě na domě nebude moci provádět žádně velké rekonstrukce, pokud si ji neudělá svépomocí. Po roce bydlení mi dává za pravdu a už se smířil s tím, že sice bydlí na relativní samotě a má klid, ale že na velké rekonstrukce, především zateplení, rozhodně finance mít nebude, takže když je počasí dělá dřevo, když je ošklivo, dřevo pálí. A tak asi až do smrti... Osobně bych takové velké stavení za 5.5M nekoupil, reálně tak do 3M.
Na svém domě plánuji FVE, taky svépomocí, jak jinak, z uspořených peněz časem zateplím obvod zdivo, ale předtím musím udělat střechu, protože má malé přesahy. Navíc přetoky žádné nebudou, přetoky využiji na těžbu krypta.
Rozumím tomu že většina lidí není stavař, instalatér, topenář, elektro, ale to jsem před deseti lety taky nebyl. Navíc mě to baví, asi bych se unudil kdyby neměl co dělat. Navíc to má pozitivum, že svým dětem předávám zkušenosti a sami se do prací zapojují a získávají tak vztah ke svému bydlení.
Mám zkušenosti tak se toho nebojím, hlavně se z toho neposrat, nejhorší smrt je z vyděšení.