Kdo z nás by na takové (Orbánovy - Putinovy) návrhy přistoupil, kdyby ruské tanky stály před našimi domy a po ulicích ležela těla našich bližních. Vraťme armády do kasáren v jejich vlastních zemích a teprve potom bude čas pro jednání.

Zdravím všechny. Projev byl především slušný. To je základní požadavek. Na obsahu se můžeme v názorech rozcházet. To je logické a přirozené. Sám za sebe, jsem se s panem prezidentem ztotožnil a a pokud jde o mnohé diskutující, tak jim chybí právě ta slušnost. Jiný názor jim nevyčítám, byť soudím, že jsou mezi nimi i ti, kteří v době, kterou panu prezidentovi vyčítají, patřili mezi mlčící většinu. Nicméně ani to jim nevyčítám, protože patřím mezi ně. Bylo to tehdy moje rozhodnutí a moje vina. Nic s tím nenadělám, jen se před každým kritickým odsouzením jiného člověka ohlížím a přemýšlím nad tím, co všechno jsem ve svém životě mohl a měl udělat jinak.

Je to šílené. Tvoříme umělou inteligenci a sami potřebujeme dát do zákonů definice toho, kdo je otec, matka či rodina. Možná se jednou z ústavy dozvíme, koho máme milovat a koho nenávidět.

Nevím, zda by pan premiér mluvil stejně, pokud by Ruské tanky stály před Bratislavským hradem. Pokud by i v takovém případě prohlašoval, aby Slovákům nikdo nepomáhal, že je to jen jejich válka, pak to pro občany není dobrá zpráva. Ale mohu se mýlit.

Peklo je prázdné - ďáblové jsou mezi námi. Nic jiného mě k těmto záběrům nenapadá.

Posaď blázna vysoko, počne nohama klátiti...

Posaď blázna vysoko, počne nohama klátiti...

Opravdu se snažím a o postoji pana Fica přemýšlím. Pečlivě jej zvažuji a snažím se vžít do situace jeho, ale i lidí na Ukrajině. Pravda je, že mír asi chceme všichni, nicméně jednat 10 let o něm, když mi bude na dvorku stát ruský tank, vnímám jako pozici pro vyjednávání nevýhodnou.

Zkouším si tuto situaci představit v naší zemi, nebo na Slovensku a myslím si, že mezi námi není mnoho těch, kteří by se s tím dokázali smířit, byť názory na jakékoliv politiky z jakékoliv země máme rozdílné.

Pane Přibáni, myslím, že jste to pojmenoval zcela přesně. Pokud by neměli Ukrajince, našli by si jiný důvod. Je to nekonečný příběh lidí, kteří si budou stěžovat pořád a na všechno, jenom sami sebe "citlivě" vynechají.

Svoboda slova, kterou máme o nás nic hezkého nevypovídá.

Touha po moci se v našem světě stává až pandemickou hrozbou. Snad to lidstvo zvládne.

Paní zpěvačka Bikárová možná nedokáže přesně definovat co je to bezpečná země. Nicméně by si měla připustit, že mnoho obětí trestných činů může mít stejné pocity a to bez ohledu na to, zda byl útočníkem Rom, Ukrajinec, Čech, Slovák či jakýkoliv jiný příslušník etnické, národnostní či sociální skupiny. Prostě lidé selhávají. Kdo vlastně selhal v tomto příběhu ještě nikdo nevíme. Nechme si naše úsudky a protesty na dobu, kdy policie zjistí více.

Homo sapiens? To opravdu ani náhodou.

Možná to v české televizi opravdu tak fungovalo. To opravdu nevím, ale já si první polovinu svého dosavadního života pamatuji jinak. Pekárkové určitě byli, jsou a budou. Spektrum lidských povah se zásadně nemění. Za pár desítek let někdo ve filmu ukáže stejný, podobný a nebo ještě horší obrázek dnešní společnosti, o tom jak to chodí v byznysu, politice, kultuře či obyčejných mezilidských vztazích. nedělám si iluze, že to budoucí pamětníky potěší.

Prožil jsem v té době více jak 30 let. Nemůžu vyloučit, že někdo opravdu žil tak jako postavy ve filmu, nicméně já prožil normální dětství a mládí. Měl jsem starostlivé rodiče, slušné sousedy a kolektiv lidí v zaměstnání, který byl povahově různý, ale jinak v pohodě.

Obraz doby, tak jak je ztvárněn ve filmu Volha, je syrový, šedivý a já si ho tak nepamatuji. Nicméně to neznamená, že to tak někdo neměl. I dnes můžete žít šťastně a nebo uprostřed zlodějů, udavačů a prospěchářů.

Zveřejňování videozáznamů (řádně upravených maskováním osob) jsou nedílnou, preventivní, součástí práce policie. Ukazují veřejnosti, nejen jak a proč je represe uplatněna, ale i důvod, proč se protiprávnímu jednání vyhnout. Konec konců to platí i ve vztahu ke strážníkům či policistům. I oni si musí být vědomi, že je může kdokoliv a kdykoliv natáčet a záznam zveřejnit. Následky si pak musí nést se vší odpovědností. Pan primátor v Praze po přechodech pro chodce asi moc nechodí, proto má i jiné priority.

Pokud by obě policie, přistoupily na argumenty pana primátora, tak by v podstatě skončila téměř všechny videa, která od obou policií média dostávají. Téměř na každém je vidět postava, případně slyšet hlas podle kterého by okruh známých pachatele mohl osobu poznat. Stejně tak můžeme identifikovat auto někoho, koho známe a tedy i osobu, které vozidlo patří. No a nakonec jen poznámku. Známý člověk nebo neznámý, každý máme odpovědnost za to, jak se chováme. Každý musíme počítat s následky, které naše chování vyvolá. Těžkou a emočně složitou situaci pana Železného chápu, ale na druhé straně není sám, komu se dějí smutné, či tragické věci. Navíc, vždyť v podobné situaci mohl být i onen strážník. Takže možná pro pana Železného, i pana primátora vzkazuji: "Trošku více pokory a respektu by neškodilo".

Tato diskuze je smutné čtení, ale patří do života a my se. máme od každého, kdo se ocitne v našem životě, něco naučit. Některé lekce jsou bolestivé, jiné bezbolestné, ale všechny jsou k nezaplacení.

Tento způsob komunikace, zdá se mi poněkud nešťastný, nicméně, kdo seje vítr, sklízí bouři. Pravda, možná nechutnou, nekulturní, iracionální, ale nejspíše zaslouženou. Pan Zeman si servitky nebral, tak proč něco jiného očekávat od některých lidí.

Možná by bylo dobré si vzpomenout, jakým přínosem jsme pro EU byli my v době, kdy jsme do ni vstupovali. Vyčítat prezidentovi Ukrajiny, že chce zbraně, aby jeho národ mohl bránit svoji zem mi připadá hloupé a sobecké. Zkusme se na chvíli vcítit do situace lidí na Ukrajině. Navíc, kde berete tu jistotu, že někdy příště nebudeme na řadě my. Vzpomínám si na text jedné písničky z roku 1968: "Země velká jako dům, vypomohla sousedům. Zítra možná Číňané vypomohou Taťáně".