Jediná prevence, která bude opravdu účinná, musí být postavena na odstupňovaných platbách na zdravotní pojištění - kouření, alkohol a zvláště obezita musí být "oceněna" vyššími odvody (doprovázeno masivní edukací ohledně výživy). Včetně zvýšených plateb za obézní děti, kdy bude stát za děti do 18ti let jakožto za státní pojištěnce platit jen základ, navýšená platba půjde za rodiči. Nic jiného než sáhnutí na peníze na masu zabedněnců bohužel nefunguje. Pokud budeme čekat, až nějaká příští generace dostana sama od sebe rozum a přestane se přecpávat sacharidy, systém zdravotního pojištění zkolabuje léčením zbytečných civilizačních chorob a na léčení diagnóz, za které si lidé opravdu nemohou (to má být smyslem pojištění !!!) nebudou zbývat peníze!
OBJEKTIVNÍ známky mohou být ty, které dává jeden konkrétní učitel. Za stejné znalosti může žák dostat u jiného vyučujícího nebo na jiné škole známku jinou, tudíž je známka NEOBJEKTIVNÍ.
Není to o psaní slohohovek namísto každé známky, ale o jiném hodnocení, než známkou - body, procenty atd. "Slohovky" se píší na vysvědčení.
Je velmi smutné, že známkování je pro někoho "přípravou žáků na život". Je to těžké nepochopení role učitele, školy. Do školy děti chodí povinně, pod trestem tvrdých sankcí pro rodiče. Tedy (skoro) všechny, v širokém spektru vloh, nadání, schopností, rodinného prostředí. Připadá vám fér, stigmatizovat část dětí neúspěchem ve škole? Protože právě tak to je, na ty s horšími známkami se pohlíží jako na neúšpěšné. To je příprava dětí na život, aby si odnášely ze školy trauma, které je může výrazně a naprosto zbytečně poznamenat v dalším životě?
Představte si, že bychom povinně museli např. jednou za rok jít na běžecký závod, podle času bychom dostali známku a dle ní by nám byla určena výše platu. Bez ohledu na věk, zdraví, indispozice, prostě i když byste se snažili a trénovali, nikdy byste nedokázali konkurovat jiným a tak by bylo na Vás pohlíženo jako na loosera.
Škola, učitel, má děti motivovat, aby využili maximum SVÝCH schopností, nikoliv je pomocí jednoho primitivního metru označovat jako úspěšné, průměrné a neúspěšné.
Mám vystudovanou pedagogickou fakultu, tak snad se zde mohu prohlásit za učitele 🙂 To pro různé hnidopichy, kteří by mi snad chtěli vyčítat, že mluvím do něčeho, čemu nerozumím 🙂
(Na správný názor na známkování ale nemusíte být učitel, úplně stačí aby člověk svými názory nebyl zamrzlý v Rakousku - Uhersku 🙂 )
A jako takový můžu prohlásit:
1) Známky jsou ABSOLUTNĚ neobjektivní:
(a) jeden učitel může hodnotit stejný výkon u různých žáků jinak na základě x různých vlivů.
(b) nestejná hodnotící kritéria různých učitelů v rámci jednoho předmětu
(c) rozdíly v hodnocení mezi školami
2) Známkování je nejprimitivnější možnou (tedy kromě tělesných trestů) formou motivování a hodnocení žáka. Učitelé známkují buď z pohodlnosti, nebo protože je k tomu systém nutí.
3) Naprostým, absurdním a nechutným bizárem je potom známkování výchov (výtvarná, hudební, tělesná, pracovní). Tyto předměty mají dětem otevírat okna poznání a prvních i následných zkušeností s těmito krásnými lidskými činnostmi, což se se známkováním (a často bohužel i způsobem jejich výuky - samozřejmě velká čest výjimkám) jaksi už z principu neslučuje.
Otázka hodnocení a motivace žáků je samozřejmě velmi široká a můj příspěvěk ji zdaleka, zdaleka celou nevystihuje, ale než se do této diskuse nebo psaní příspěvků někdo pustí, mohl by si uvědomit výše uvedené - ať v této diskusi nepůsobí jaksi ... - no, dejme tomu "nepoučeně" 🙂
Je to velká sranda, číst tady ta zobecňující "moudra" 🤣 🤣 🤣
Přitom je to všechno absolutně individuální.
Znám holky, které mají doma stejně staré nebo i o něco mladší líné neatraktivní obtloustlíky, se kterými už nic není a naopak zase chlapy, kterým jejich o 15 - 20 let mladší manželky a "kamarádky" v ničem svou kondičkou nestačí...
Kdyby raději nabízeli Hyundai Casper (tedy v podstatě stejné auto, ale se spalovákem), pod 300 000, udělali by lépe, než zbytečně (neúspěch je zřejmý už dopředu) blbnout s elektromobilem s nesmyslným poměrem cena/užitek...
Tím spíše, že nyní už do většiny společných garáží pod bytovými domy s elektrem kvůli požárním předpisům nesmíte (stejně jako s LPG) a tedy okruh lidí, kteří "elektro nákupní tašku" ocení (protože si ji mohou nabíjet přes noc u svého RD), se rapidně snižuje...
Nebudu se vyjadřovat k plánům ani názorům ani postojům pana Pospíšila a paní Kovářové, protože o nich, stejně jako ostatní zde diskutující a stejně jako autorka glosy, nic bližšího nevím.
Ale vyjádřím se k tématu, ke kterému se tato glosa jaksi podivně vyjadřuje. Chtít si "pořídit" dítě, které plánovaně nemá mít oba rodiče, je odporné sobectví. A je úplně jedno, jestli je rodič hetero nebo homosexuální, žena či muž nebo zda jde o přirozené či umělé početí.
A pokud by někdo chtěl argumentovat, že stejně už je mnoho dětí, které mají jen jednoho rodiče, tak ano, to je jistě pravda, jsou děti, které osiří nebo se o ně rodiče nestarají, ale to je tragédie, nikoliv důvod, abychom dítěti právo na oba rodiče upírali.
A pokud mu uzmutí tohoto práva někdo plánuje, je to, opakuji, ODPORNÉ SOBECTVÍ.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Kdyby to nebylo (hlavně pro to dítě) tak smutné, nejvíce by mě pobavilo, jak někdo, kdo považuje střídavou péči za zhovadilost, tak s naprostou bohorovností stvoří dítě do páru dvou mužů.... 🙁
Jakkoliv chápu rodičovské pudy (ale překvapuje mě, že gayové jsou jimi obdařeni, to je od osudu vůči nim dost nefér...), tak je ukrutně sobecké, když k tomu tedy nemám podmínky, a to se týká jak gayů, tak singl matek, těmto pudům podlehnout a uměle si stvořit dítě 🙁