A neuvažovsli jste nad přístupem smíření se s výßkou syna tak jak je? Není důvod, aby se tràpil tím jak narostl. Pokud zůstane menší i v dospělosti stejně se s komenty výšky bude setkàvat. Když to nebudete řešit a dramatizovat, přijmete to jako fakt, není důvod k trápení. Jsi malý? No a co jako? Každý je nějaký.
Mám zkušenost z práce v dětském domově a přiváželi k nám i malinké děti, nejmladší byl v kojeneckém věku. Bylo nám ho všem líto. Ano, děti do 7 let mají být v láskyplném rodinném prostředí nebo v péči obětavého pěstouna. Předávání z ruky do ruky, které probíhalo v DD kvůli střídání služeb děťatko snášelo těžce - nejen kvůli nesouladu různých výchovných stylů vychovatelů ( např. někdo zpíval uspávanku a jiný zastával postoj nechat vybrečet... )Maličké děti jsou nyní většinou umisťovány se svými většími sourozenci, v rámci stmelování rodinných vazeb, ale stsrší sourozenci přece nemohou suplovat roli vychovatele, nelze je vmanévrovávat do pozice pečovatelů apelem na zodpovědnost za bratříčka/sestřičku. A pracovat jako vychovatel současně s věkově nesourodu skupinu napr. 8 dětí od 0, 5 do 16 let znamenà určitý diskomfort pro všechny....
1
Sledujících
2
Sleduje
1
Sledujících
2
Sleduje
Bože! Jà jsem měla v jejím věku míry 88- 64- 92 s 63 kg a 170 cm výšky. To jsem podle dnešních měřitek měla nadváhu? ...