👍 Autorka to popsala vyčerpávajícím způsobem. Ohledně zdravotního stavu se řídím tím, co tvrdí dítě. Jakýkoli jiný přístup může učitele dostat do problémů. Není na něm, aby posuzoval, jestli je to pravda. Že dítě předstírá si nedovolí nahlas říct ani lékař.

Z řízení školství mizí poslední zbytky odbornosti a rozumu. Aby se žáci byli schopni efektivně učit, potřebují nejprve získat celou řadu dovedností, které nevypadají oslnivě, samy se ale nevytvoří a bez nich se žák dál vzdělávat nemůže. V první řadě je to dovednost plynně číst. Neodbornými zásahy do výuky jsme dosáhli stavu, že významná část žáků ani při nástupu na druhý stupeň tuto dovednost nemá. Někteří jsou pologramotní a nepřelouskají větu. Místo trénování čtení pod vedením učitele totiž už od nejnižších ročníků jedou čtenářské dílny a rozebírání textů. Jak má žák porozumět textu a kriticky ho hodnotit, když si ho neumí přečíst, nikoho odpovědného netrápí. Fakt by se něco stalo, kdyby se s tím počkalo, až děti zvládnou čtení? Také se mi líbí, když žáci diskutují o tématech a aktivně prezentují názory. Ještě víc by se mi líbilo, kdyby se o tématech nejprve něco naučili a mohli své názory něčím podepřít. Ale kdo neumí číst si těžko sám něco vyhledá. Fakt by to nešlo obráceně, diskutovat, až bude o čem? A angličtina v první třídě? I ve třetí je cizí jazyk pro některé děti brzy. Nezvládly ještě mateřštinu. Nemohlo by se počkat? O to rychlejší by pak pokroky byly. Pak je tu rozvíjení volních vlastností. Schopnost vědomě se soustředit, překonávat překážky. Děláme opak. Děti nesmí zažít nepohodlí, každou překážku jim odstraníme, na každý nedostatek vystavíme potvrzení. Přeskakujeme u dětí vývojová období a pak jim to chybí. Nenecháme je rozvinout a chceme po nich věci, ke kterým ještě nedozrály. Budujeme Potěmkinovu vesnici pro vlastní pocit pokrokovosti, ne pro lepší výuku.

Když budou lidé odpalovat ohňostroje, klidně to přežiju a moji dva psi také. Bude to ale opravdu ohňostroj, ne petardy a dělobuchy, co nedělají nic kromě kraválu, bude to alespoň 50 metrů od obydlených staveb, ne někomu přímo pod oknem a bude to na Nový rok od 00:00 do 00:30, ne od začátku listopadu do půlky ledna. Pokud má někdo nutkavou potřebu odpálit si vlastní ohňostroj, tohle snad nejsou zásadní omezení. Pro blbečky, kteří to střílí přímo ze dveří a hážou lidem pod nohy petardy už na Mikuláše, pochopení nemám.

Autorka neví, že ve starověku nic takového jako umělci ani umění v dnešním slova smyslu neexistovalo. Tito lidé byli vnímáni jako řemeslníci a rozhodně si nemohli dělat, co chtěli. Vše, co tvořili, mělo zadání a účel. O tom rozhodoval ten, kdo si to objednal a zaplatil. Buď to byl přímo panovník, mohli to být kněží, u menších děl někdo bohatý, ale rozhodně to nebylo žádné jejich duševní vlastnictví. Když někdo vytvořil něco opravdu jedinečného, mohl být odměněn, ale také popraven, aby to už nikdy nemohl vytvořit pro někoho jiného.

Že jsou si božstva různých civilizací stejné geografické oblasti podobná také není žádný objev. Plnila stejný účel, takže se měnila podoba, jména a počet podle místní potřeby, aby to, k čemu náboženství sloužilo - ovládání mas - bylo co nejefektivnější. Když nějaký bůh podle legendy zemřel, ale ten, kdo vládl, ho potřeboval živého, tak to prostě kněží nějak vysvětlili a jelo se dál. Náboženství a politika byly ve starověku jedno a totéž.

Lidé byli nevzdělaní, negramotní a často vlastnili pouze to, co měli na sobě. Starali se pouze o to, aby přežili. Nic jako morálka neexistovalo. Pořádek zajišťovala vládnoucí třída, aby se udržela u moci a aby prosperoval stát, ne jednotlivci. Když vypukl hlad, nemoci nebo se stala přírodní katastrofa, tato moc oslabila a přežil ten, kdo se o sebe dokázal postarat, klidně na úkor jiných.

Antická řecká civilizace byla úplně jiná a svého druhu první.

A dnes? Naše civilizovaná a kulturní společnost s morálními pravidly? Vypněte na větším území na několik dní elekřinu a uvidíte. Někde už to zažili a hezké to nebylo.

Školství se stalo obětí nekompetentnosti. Vývojová psychologie byla vyhozena do koše. To, co učitelé mají chtít ve škole po dětech, neodpovídá jejich psychickému a rozumovému vývoji. Dále byly vyhozeny do koše základní didaktické zásady. Na prvním stupni není kladen důraz na zvládnutí čtení, psaní, počítání, ale na dovednosti, které jsou žáci schopni zvládnout až na druhém stupni. Jako kdyby schopnost číst, psát a počítat vznikala sama od sebe. Výuka na druhém stupni tak, jak by podle představ inovátorů měla vypadat, odpovídá výuce středoškolské. Žáci ale nemají upevněné dovednosti z prvního stupně a na středoškolské pojetí výuky nejsou vybaveni rozumově ani vědomostmi. Znalost nejzákladnějších faktů je přitom označována za překonanou a fakta se učit nemají. Výsledek? Žák na druhém stupni neumí pořádně číst, psát ani "kupecké" počty. Absolvent ZŠ má minimální až žádný všeobecný přehled. Nedokáže zařadit historické události, často o nich vůbec neví, neorientuje se ve světě, nenajde nic na mapě, nezná fyzikální zákony a síly, neumí pracovat s počítačem (vytvořit dokument, tabulku, graf, prezentaci, oříznout a upravit obrázek). Žáci, kteří to umějí, za to nevděčí škole. Tam je to totiž nikdo neučí. Škola je tlachárna, kde se mlátí prázdná sláma, žáci se neučí, ale prezentují "názory", nemusí si nic zapamatovat, ale vyhledávají a pracují na "projektech". Proto máme nejvyšší rozdíl ve výsledcích vzdělávání na světě. Kdo není z podnětného rodinného prostředí, kde se vzdělává a rozvíjí sám, celou školní docházku se nějak veze a ZŠ ukončí pologramotný. Říkám poté, co učím 28 let.

Abychom přijali téma jsme pokročili dostatečně. Naštěstí jsme ale nepokročili v tom, že i nadále nesneseme, když ho někdo neumí natočit.

Na státní pohřby výborné. Ta fujara na konci mě utvrzuje v tom, že jde o recesi, akorát autor o tom neví. Hymna prezentuje Slovensko jako zemi, kde zítra již znamená včera. V klipu mi zásadně chybí lidové kroje a Jánošík.

Partnerovi se o sexu s bývalým nevypráví. Pokud si žena něco přeje, má to normálně říct a ne srovnávat, co kdo dělal nebo nedělal. Ostatní věty jsou úplně stejně toxické a pokud je žena vysloví, měl by muž vztah ukončit, protože když to neudělá, udělá to dřív či později partnerka. Navíc jakmile žena vysloví jednu z nich, obvykle brzy vysloví i ty další.

Ukrajina smlouvu o tranzitu ruského plynu plně dodržela. Tato smlouva byla na pět let, její platnost byla 2019-2024 a skončila zcela přirozeně uplynutím doby sjednané ve smlouvě. Nová smlouva nebyla podepsána z logických důvodů. Nikdo nebude obchodovat s někým, kdo po něm zároveň střílí, vraždí jeho obyvatele a okupuje území. Kdo po něčem takovém volá, není normální. Ukrajina svůj úmysl neuzavřít novou smlouvu oznámila dlouho dopředu, takže to není žádné překvapení. Plynovody z jejího území nejsou jediné, kudy do Evropy proudí plyn a Rusko zase není jediné, kdo plyn může dodávat. Pokud někdo i přesto trvá na tom, že chce plyn z Ruska, nikdo tomu nebrání, ale jak se tento plyn dostane z Ruska k zákazníkovi není věc Ukrajiny. Ukrajina smlouvy dodržuje. Bylo to naopak Rusko, kdo jednostranně uzavřelo kohouty, nikoli na Ukrajinu, ale do plynovodu Nord Stream na podzim 2022, aby Evropu vydíralo. Smlouva nesmlouva. Kdykoli by to mohlo zopakovat, což se ale nestane, protože jeho tržní podíl na evropském trhu s plynem se ze 49% v roce 2021 propadl na 5% v roce 2024. I to je jeden z "úspěchů" "speciální vojenské operace". Když má někdo k dispozici různé cesty, proč by měl chodit přes zahradu souseda, který si to nepřeje? A budete si kupovat jabka od někoho, kdo vám sprostě nadává, zboural sousedovi plot, zabral cizí pozemek a pokukuje i po tom vašem jen proto, že je má o pár korun levnější, když si je můžete koupit kdekoli jinde?

Velice děkuji za tento názor. V možnostech učitele je děti s jazykem seznámit, pomoci jim s odstraňováním chyb a povzbuzovat je. U jazyka ale funguje, že se ho musí každý naučit hlavně sám, musí mít vnitřní motivaci. Pokud ji nemá, nikdo se cizí jazyk nenaučí pouze ve škole. A pokud je pouze pasivním příjemcem, což mnoho žáků je, nenaučí se ho vůbec. Množství hodin ve škole je druhořadé. A výuka od první třídy? Rozdíly mezi žáky jsou tak velké, že by to mělo smysl jen u dětí, které se s angličtinou běžně setkávají i doma. Většina dětí na prvním stupni má problém plynule komunikovat v češtině. Angličtina od třetí třídy je tak akorát, pro některé je to brzy, když ještě neumějí ani plynule číst. A bez onoho "obklopení se jazykem", tedy čtení knížek v angličtině, sledování filmů v originálním znění, komunikativní úrovně dosáhnout nejde. Děti, které nejsou doma obklopeny angličtinou, k tomu musí dozrát a to se nestane dříve než na druhém stupni. S jakou úrovní angličtiny děti opustí základní školu nesouvisí s tím, v kterém ročníku s ní začnou a jak dlouho ji ve škole mají. Je k tomu třeba i osobnostní zralost. Ten zlom je zřetelně poznatelný, žák se plynně rozhovoří v řádu měsíců. Někdo dříve, někdo později a někdo vůbec. Změna RVP znalosti angličtiny nezlepší, protože faktory, které vedou ke zvládnutí jazyka, nijak neovlivní.

Prvním krokem je dostupné bydlení. Jeho dostupnost je nejnižší v novodobé historii. Dále dostupnost mateřských a základních škol nebo třeba pediatrů. To je také obrovský problém. Některé rodiny mají dětí dost. Často jsou to ale rodiny závislé na sociálních dávkách. Budoucí rodiče, kteří chtějí přistoupit k založení rodiny zodpovědně, jsou nuceni tento krok odkládat daleko za třicátý rok věku, než si vytvoří alespoň základní sociální zázemí. Zařízení bytu dnes pořídíte za pakatel. Co je to ale platné, když nemáte co zařizovat. V situaci, kdy je problém sehnat i nájemní bydlení, které třeba ve větších městech spolkne většinu příjmu jednoho z dvojice, navíc nemáte žádnou záruku, že o něj ze dne na den nepřijdete, si tak děti pořizují spíše lidé, kteří zabezpečení rodiny neřeší. Ostatní mají buď štěstí, že jim se zajištěním zázemí pomohou rodiče nebo na rodinu rezignují. Mít děti není zase taková zátěž, pokud na to máte. Hodnoty se ale posunuly v tom smyslu, že nikdo neobětuje vše založení rodiny, pokud na to nemá

Sám jste si odpověděl, že je rok 2024. Film je z roku 1983. Obsahuje dobové reálie a dobový humor. Líbí se divákům, kteří to tak vnímají. Pokud to není váš šálek kávy, pusťte si komedii natočenou v současnosti. A hlavně nehodnoťte přes čtyřicet let starý film dnešními měřítky. Jak se tam kdo choval nebo co říkal. To je nesmysl. Že někoho neoslovuje humor z doby, kdy možná ani nebyl na světě, je úplně normální. Lidé z roku 1983 by zase nechápali, čemu se smějeme my a o jakých blbostech jsme schopní se úplně vážně bavit.

Dospělý člověk by měl být srovnaný s tím, co říká devadesátiletá babička. Určitě to nic nevypovídá o kvalitě štědrovečerní večeře. Děti se zjevně chovaly, jak se chovají celý rok. Začal bych tím, že bych šel na tu půlnoční a jestli nebude po mém návratu umyté nádobí, uklizená kuchyň a obaly z dárků vynesené v kontejneru, vypnu do konce vánočních prázdnin wifinu. Boty a oblečení u nás nepovažujeme za vánoční dárky. Dokonce ani mobily, které sice děti dostaly nové, jako k ježíšku, ale už v prosinci, protože si je stejně vybíraly. To jsou věci denní potřeby a musí si je každý vybrat sám. Pod stromečkem jsou tak skutečné dárky. Věci, které mají udělat radost. Klidně drobnosti.

U načítané položky jde zadat počet kusů. Postup se v různých obchodech liší, ale jde to všude. V supermarketech, kde lze při nákupu použít skener (Kaufland, Tesco), se pak přes QR kód načte rovnou celý nákup, aniž by ho bylo nutné vyndavat z vozíku.

Je nefér divákům podsouvat, že jim vadil námět. To není pravda. Vadilo jim, že je to prostě mizerně a amatérsky natočené.

Nikomu nevadí tři princezny ani princ nekňuba, ale to, jak mizerné filmařské řemeslo jde odvést za veřejné peníze.

Problém není v příběhu ani v charakterech postav, ale v tom, jak je to natočené a zahrané. Příběh je zajímavý a že hlavní jednající postavy jsou tentokrát tři princezny není nic proti ničemu. Jenže je to natočené tak, že to vypadá jako kamerová zkouška s textem. Ve filmu má být zřejmé, proč postavy dělají, co dělají. To zřejmé není. Herci odříkávají repliky, ale nemluví jako filmové postavy. Divák se s nimi nemůže ztotožnit. Vše je umělé, nepřirozené. Proč chce král Slunce bojovat a proč u něj musí jedna princezna zůstat? To samé u krále Měsíce, který si ale pro změnu jako blb nechá ustřihnout vlasy jen tak? Princezny nevítězí díky nějakým mimořádným schopnostem, ale díky tomu, že protivník je idiot, viz loupežník v lese. Nebo vám připadal jako někdo, kvůli komu z lesa dosud nikdo nevyšel? Takhle to nefunguje ani v pohádkách. A ten v podsvětí byl vlastně kdo? Proč jede král otec na státní návštěvu v županu a nechá se zavřít, když má kolem sebe stráže? Námět je jistě dobrý, filmaři ho ale zabili neuvěřitelnou fušeřinou. Samozřejmě to jde hodit na "špatné" diváky, kteří mají "zastaralá očekávání". Na tom, že někdo očekává kvalitní filmařskou práci, ale nic špatného ani zastaralého není. Ta pohádka jistě ne, ale ten film je prostě špatný.

Pohádka Anděl páně je ukázkou zvládnutého filmařského řemesla. Ta se skutečně zařadila do zlatého fondu českých filmových pohádek. Tři princezny jsou pravým opakem. Zlá královna byla zahraná výborně. To je ale také všechno, co stojí za řeč. Na Anděla páně byli lidé ochotni jít i do kina. Až budou Tři princezny reprízovat v televizi, přepnou na jiný program.

Americké základny v Grónsku dávno jsou. Určitě je možné se bavit o jejich rozšíření. Vznést vlastnické nároky na území je ale něco úplně jiného, zvlášť, pokud se jedná o spojence. Jestli území patří pod státní suverenitu Dánska nebo USA nemá z vojenského pohledu žádný zásadní význam. Politický dopad takového nápadu je ale obrovský. Protivníci NATO se musí radovat.

Pohádka byla "zajímavá" a hodně jsme se u ní nasmáli. Bohužel to nebylo kvůli kvalitnímu humoru. Když ale přijmete, že jde o ochotnické představení se vším všudy, dokáže vás udržovat v napětí, co dalšího scénárista vymyslel a jak to herci zahrají. A v tom pohádka nezklame. Zábavné bylo objevovat inspiraci od jiných filmů od Prince a večernice přes Pána prstenů až po Hvězdnou bránu. Některé dialogy působily tak realisticky, že člověk živě viděl, jak je herci pronášejí z pódia na školní besídce. Logiku děj neměl, ale o to víc byl divák překvapený, co se bude dít. Jako levnému snímku na studentský festival amatérských filmů bych dal palec nahoru. Za odvahu to vůbec natočit a zahrát. Že herci zvládli odříkat dialogy před kamerou, i když jim občas nebylo rozumět. Jestli to ale někdo vydává za profesionální film, navíc z produkce České televize, je smutné, jak hluboko může filmařské řemeslo padnout. Že jsme se celou pohádku náramně smáli a bavili tak vyznívá úplně jinak.