Doufám, že se něčeho takového od svých potomků nedožiji.

Kdysi si každá škola přijímací řízení sama dělala, v tom by asi problém nebyl. Problém by možná nastal s uznáváním výsledků testů v případě dvou a více přihlášek. To by šlo vyřešit buď dohodou mezi školami nebo by uchazeči dělali testy na více školách. To už tady také bylo. Mě by zajímalo, jak by v praxi měla vypadat ta poslední fáze, že si škola testy jen nechá překontrolovat a schválit ministerstvem.

Kdyby mi toto přineslo dítě domů, byla bych ráda, že tuto matlaninu vůbec někdo opravoval. Na to bych fakt neměla.

Nejsem si jistá, že představa pana ministra o tom, že více přihlášek nebo digitalizace vyřeší přijímací řízení tak, jak si představuje, je ta správná. Přijímací řízení je řízením správním, takže tam platí zákonné lhůty. A ta, která je stanovena pro odevzdání zápisového lístku je 10 pracovních dní od zveřejnění výsledků přijímacího řízení. Po tuto dobu se přijatý uchazeč rozhoduje, jestli na školu nastoupí nebo ne. Pokud lístek neodevzdá, má se za to, že o místo na škole nemá zájem a teprve tehdy bude nabídnuto jinému uchazeči. Situace většinou vypadá tak, že část uchazečů je přijato na obě školy, část na jednu školu a část nikam. Ti, co jsou přijati na jednu školu, ti většinou zápisový lístek přinesou hned. Ale ti, kteří nejsou přijatí nikam, ti musí čekat, až se ti první rozhodnou, kde budou studovat. Myslím, že neúspěšní uchazeči i jejich rodiče jsou po této době už na prášky. Pokud bude zákonná lhůta platit i nadále, bude asi pan ministr překvapen.

Zaujalo mne toto: “…. ale trpí společnost. Pokud se většinová část populace s menšinou ve škole skoro nesetká, těžko si mohou do budoucna rozumět. Nebo alespoň proti sobě navzájem nebojovat.“

Osobně jsem se já i moje děti (jako většinová část populace) s dětmi z menšiny ve škole setkávaly. Většinou od prvního do sedmého ročníku. Byla to léta 1960 až 2005, kdy moje poslední dítě ukončilo VŠ, takže školství fungovalo jinak. Odborníci jsou toho názoru, že si většinová část a menšinová část populace nerozumí. Zajímal by mě tedy jejich názor na to, co konkrétního by si měly děti z většinové části populace ze setkání s dětmi z menšiny odnést, aby si obě části rozuměly (že by spolu bojovaly, to si nemyslím).

Moc by mě zajímalo, jak si pán život na venkově představoval.

Děsná hybrida, ropušnice, tlustá pixla, kreatura, povl a další - proč jste tak sprostí?

Je vám zapotřebí používat takové obraty, jako že ..." prohraje s cvičeným jezevčíkem '' ?