A víme koho takové babišky volí... At se na mě nikdo nezlobí, ale jestliže paní připustila, že o takových podvodech ví, a pak vpodstatě na jeden dobrovolně skočí a ještě se musí nechat přemlouvat, aby neposlala peníze podvodníkovi... takoví by neměli mít volební právo. Fakt je mi zle z toho, že i takoví lidé se zprostředkovaně podílí na tom, kdo bud emít moc v tomto státě.
Vážně? Někteří moji pacienti jsou naopak velmi vzdělání - vždy mě poučí o informacích, které jsem netušila - třeba, že kouření nezpůsobuje infarkt, obezita jim nezpůsobila diabetes, vysoký tlak nepotrebuji korigovat, protože je přeci nic nebolí... Takoví odborníci se přeci nepotřebují zeptat, co znamená sdělení v jejich zprávě.
Osobně mi slovní hodnocení přijde lepší. Když si vzpomenu, že jsem se z gymplu hlasila na vysokou školu se čtyřkou na vysvědčení a dostala jsem se všude, bez problémů vystudovala. A vedle mě se na VŠ hlásili studenti např lycea se samými jedničkami, dostali se na průměr, a pak ani neprolezli prvakem. On je opravdu rozdíl mezi tím kdo známkuje a kde známkuje. To ať si spis učitel poznamená, s čím má student problém a co mu naopak jde a dá mu zpětnou vazbu, kde co zlepšit. A na VŠ ať se bere podle prijimackoveho testu a ne dle hodnocení ze střední.
Mě by zajímalo, jak antivaxeři a biomámy přemýšlí - jakože ve středověku se méně umíralo, protože nebyly vakcíny, nebylo GMO, nebyla antibiotika, nebyli pořádní lékaři, farmacie neexistovala... Já bych opravdu každému takovému přála, aby se tam mohl teleportovat a pchopil, co to je třeba strach z tetanu, aby na vlastní oči viděl, jak se na takové onemocnění umírá.
Uplynuly skoro 4 roky a mnoho voličů už si tak živě nevybavuje, čím vším je ANO štvalo. Trochu tomu napomáhá ale Fico, tam vidíme naši budoucnost proruske krysy. Ale osobně si myslím, že mnoho českých voličů nechce v politice jen antibabise, ale skutečně i dobré a schopné politiky, které prostě nemáme.
Na ZŠ jsme měli pouze jeden druhý volitelný jazyk, a to němčinu. Že by někdo plakal pro ruštinu, to si nevybavuju. Na gymplu byla nabídka jazyků bohatší a v možnostech byla i ruština, a už tehdy (více jak 10 let zpět) nikoho nenadchla, výuka ruštiny nebyla ten rok ani zahájena, zájem byl jen o němčinu, španělštinu a francouzštinu. Nedovedu si představit, že u děcek, která jsou teď na ZŠ nebo SŠ by byl zájem o ruštinu větší. A jestli je zájem mezi občany, kteří už do školy chodit nebudou, to je přeci naprosto irelevantní.
Jsem lékařka a mým snem je jít pracovat do zapomenutých lokalit. Nemám s t nejmenší problém. ALE čím se tam bude živit můj partner? Jinde než ve velkoměstě uplatnění nenajde. Budou tam mít naše děti dostupnou školu? To není jen o tom, že si zabalím kufry a jdu. A kdybych před nástupem na medicínu před sebou měla papír s nějakou umistenkou, prostě se nic medicínu vykašlu a vystuduju cokoliv jinyho. A ač si mnozí občané myslí, že většina vystudovanych lékařů jde do zahraničí, je to kec, 99% zůstává tady - máme tu rodinu, zázemí... Málokomu se to chce opouštět. Tam problém fakt není.
Miluju psy, ale kdyby jakýkoliv pes rdousil moje zvíře, taky bych své zvíře taky bránila všemi dostupnými prostředky. Chápu, že pes jednal instinktivně a majitelé si ho měli lépe zabezpečit, ale stejně tak rozumím i reakci majitele slepic. Kdyby pes rdousil malé dítě, myslím, že by se nikdo nepozastavoval nad tím, kdyby kdokoliv po psovi střílel, ale protože je to "jen" domácí zvíře/mazlíček, budeme se na to dívat jinak?
Aspoň nějaké pozitivní zprávy. Já se vůbec dětem nedivím, že dříve se luštěniny a ryby moc neujaly. Když si vzpomenu, jak za mého dětství byla k dostání jen čočka na kyselo, hrachová kaše nebo rybí filé s rybí polévkou, tak jsem to taky nejedla. Teď si klidně udělám čočkovou polévku se zeleninovým základem, přidám pár nudlí a ještě se mi nestalo, že by někomu nechutnala. Místo kostky rybího filé si udělám filet lososa s limetkovou šťávou a se zleninovým salátem... Ono se opravdu dá jíst zdravě, levně a chutně, ale chce to vůli a ne očekávat, že každý sní kejdu z rozvařených luštěnin nebo vývar z ryby.
Jen pro zajímavost - je tu někdo v reproduktivním věku, kdo by rodinu založil, kdyby měl určitá zmiňovaná zvýhodnění?
Přijde mi, že ne. Ačkoliv já za sebe říkám, že kdyby mi někdo nabídl např výhodnejsi hypotéku, rozhodně dítě zvážím, takhle se smiřuji spíš s tím, že dítě mít nebudu, protože vzít si hypotéku a do toho si pořídit dítě, na to musíte mít sakra nasetreno. A mít dítě dřív než vlastní bydlení, to je zbytečný, risk.
Kdyby Fialova vláda nepřišla po Babišově vládě, nemuselo to být pro občany takové zklamaní a necítili by takovou beznaděj. Babišova vláda byla katastrofální, většina občanů (jak ukázaly volby), nebyla s jeho vládou spokojená. Chtěli jsme změnu, chtěli jsme dát příležitost zase někomu jinému. A to hlavní - měli jsme ještě relativně z čeho vybírat. Ale Fialova vláda občany zklamala, situace se nezlepšila, nemáme pocit, že bychom se měli lépe. Po volbách v nás doznívala hořkost z covidové pandemie, přišla rána v poodbě války za rohem, tvrdě na nás dopadla inflace a žádná vláda se neukázala jako schopná nás z těch problémů vysekat. Ať je u moci Pepa nebo Jarda, je to facka za fackou. Jsme jako občané tak frustrovaní, protože nemáme už koho volit. Především my průměrní občané, kteří se nenecháme opít rohlíkem, ať už Babišovým nebo Fialovým.
Asi mi to teď osvětlilo některé mé aktuální problémy. Mám problém s důvěrou ve své rodiče, a i když sama sobě často říkám "jsi iracionální, myslí to s tebou dobře", často si uvědomím, že od nich podvědomě utíkám. A pokud by se mě někdo zeptal na můj nejděsivější moment z dětství, kdy jsem opravdu měla strach, odpověděla bych "bylo mi 5, přišli mikuláš, čert a anděl, měla jsem opravdu strach a schovala se pod postel, rodiče mě vytáhli za nohy a řekli, že si mě odnesou, jestli neřeknu básničku." Básničku jsem odříkala se slzami a ještě dlouho se bála, že se vrátí. A za co mě rodiče takhle strašili? Nechtěla jsem ve školce po obědě spát a chudery učitelky z toho byly hotové a postěžovaly si rodičům. Neříkám, že se teĎ bojím čertů, ale zážitky z dětství nás formují a silné emoce zůstávají zakořeněné. Mámu s tátou mám ráda a tenhle vtip v dětství jsem jim nikdy slovem nevyčetla, ale často jsem poslouchala v reakci na různé problémy v mém životě "proč jsi to neřekla? proč ses nesvěřila?" ...no řekla bych že právě proto, že mi moji rodiče dávali v děství najevo, že když nebudu hodná holka, nestojí o mě a neváhali by se mě vzdát. Nemám jim to za zlé, protože díky nim vím, že takto se ke svým dětem chovat nikdy nebudu a dobrá ráda do života k nezaplacení.
Jsem z toho taková rozpolcená...
Na jednu stranu chápu, že cílem písemky asi bylo udělat správně ten rozklad a ne výsledek. Protože rozklad je pak potřeba pro těžší příklady. Na druhou stranu na vysoký škole nikoho postup nezajímá, jen výsledek. A jestli dítě pak zvládne spočítat složitější příklad bez rozkladu a vlastním postupem, proč ne?
Sama jsem vůči rigidnímu školnímu systému trochu zaujatá ze zkušeností z dětství. V matematice jsem během běžné výuky zrovna hvězda nebyla, ale jakmile přišla matematická soutěž, vynikala jsem. Od té doby jsem vůči matematikarum trochu zaujatá, protože nikdo nedokáže v dítěti pohřbít talent tolik jako špatný učitel.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Čekám na reakce těch chytrých, kteří nemůžou pochopit, proč se oběť znásilnění boji zločin nahlásit. Ti by si tenhle článek měli přečíst povinně každý večer před spaním.