Dominika je trapná alkoholička. Nemíní pracovat, jen ždimat Ivanu za každou cenu. To, co stačilo další nemanželske dceři Gotta, ji prostě nestačí. Rozfofrovala všechno docela rychle a stále chce víc.

Tak ač 65+, nejsem ten správný senior.Zastavam názor, že bud na mne akce a slevy počkají, nebo prostě nebudou.Muj ranní rituál od koupelny po horkou kávu mi zabere čas minimálně hodinu. A vstávat kvůli akcím v 6 prostě NE!!

Dnes Lidl Rudná, všeho bylo dost ve 14 hodin. Vejce i akční maslo. Obchod byl skvěle zásobováný, personál jezdil s paleťaky a doplňoval.

Jsem ze strany seniorů,ale tohle by me nikdy nenapadlo. Naopak ,stále přemýšlím, kam ti senioři spechaji? Zpět domů, k televizi?

Nejspíš jsem jediný senior, co nikam nespěchám...

Nikdy jsem mu nepřišla na chuť. Je tvrdý, škrábe. Rovna bavlna je prostě nejlepší

I já zažila něco podobného, ne tedy tolik..Po 40 letech sopečného života, kdy posledních 10 jsme žili víc jako spolubydlící, co se v podstatě tolerují,dnes, když už jsem sama( náhle zemrel) vím, že bych toho udělala spoustu jinak.

Článek je dobrý k zamyšlení.

Krásná cena, bomba sleva, za 8,90 / 100g, zvláště, když se cena pohybuje od 80 až 120 kc/ kg. Kdo nezapomněl učivo 4.tř. tak si přepočte .

Tak u mne byla také sociálka, z RA, dvě dámy, chovaly se velice milé a byly v pohodě. Doufám, že takových je daleko víc, než těch, co se tady píše.. A tato jedna udělá ostudu všem...

Žiju s beranem ve společné domácnosti. Je to syn, který se o mne stará. Není to ve vztahu k matce beran ale beránek. Lepšího bych těžko hledala.

Jsem už v podstatě taky důchodce,ale tento styl neuznávám. A ano, když je něco v akci, také koupím. Ziju se synem a jeho přítelkyní, kolik toho másla,( cukru) a pod. můžeme spotřebovat? Včera jsem brala 2 másla, ve 4 hodiny odpoledne( ráda ráno spím a potom mám svůj program) a světě div se, bylo ho dost pro všechny.

I já jsem udělala podobne. Rozdělila jsem majetek mezi dva syny, u jednoho z nich teď spokojeně žiju.

O co vlastně šlo? Je článek divný, nebo ja???

Jo, neomalenost některých lidí mě stále znovu a znovu překvapuje, ač by můj věk by měl vědět ledacos o světě a lidech. Beru léky na ředění krve a kortikoidy. Takže každé, sebemenší zranění zvlášť na nohách je pro mne léčba na 1/2roku. V jednom obchode mi ,,pan"(?!.) najel na nohu vozíkem. V ten moment bolest, ale spousta krve. Instinktivně jsem řekla au. A co následovalo? ,,,Se neposer a ten svíček po sobě úklid, kdo se má na ten hnus dívat." Stačily by 2 slova : promiňte, nechtěl jsem".

Odcházela jsem zase s myšlenkou, že svět už je v háji úplně.

Proč něco, co je naše u nás nezůstane?

Nenapadlo vás, že vaší rodiče žili vás život také? Já byla OSVČ, za 35 let jsem byla 1x ve Španělsku a 1x v Alpách. Práci jsem se.dopracovala v 60 do invalidního.duchodu, odešlo mi srdce. Jsem na implantovanym defibrilatoru. Teprve loni po ortopedické operaci jsem byla popre v lázních. A ano, žiju ve svém, co jsem doplatila před třemi lety.

Pro hloupé důchodce, my tehdy měli,,počty", v matematice je to jinak? Kolik tedy za 100g?????

Měla jsem to podobné s mužem po 35 letem manželství.A ano, měli jsme se radi, dokonce moc, bali jsme se jeden o druhého, ale i intimita se jaksi vytratila. Jak rada bych si dnes kdy už on není mezi živými k němu sedla a aspoň ho chytla za ruku....

Nevím, jak vy, ja jsem seniorka a zvládám bez problémů. A ano občas také potřebuji pomoc,ale vždy jen to rychlejší, než pokladny.

Jsem sama, vstávám kolem 9.30, ale v županu u kávy klidně do 11. Není kam pospíchal. Jo a teď jdu do sprchy!😄

Jsem seniorka a i zdravotně znevýhodněné, mám ID 3.st.,ale samoobslužné pokladny používám rada.Nedavno jsem měla v košíku krabici zvířecího žrádla, která pro mne byla už poměrně těžká přemístit na váhu a zpět. Obsluha těchto pokladen po požádání okamžitě pomohla. Ono i my důchodci bychom se měli snažit pochopit novou dobu a nezůstal ve své ulitě.