Vědci zjistili... téměř všechny zprávy které se zabývají tím, co "vědci zjistili... a vědci doporučují..." lze při plném vědomí brát jako hezkou satiru.
Zejména doba nedávno minulá to plně potvrdila - to co vědci tenkrát zjistili a doporučovali...nebyla žádná tečka za nesnázemi.
A tak to je témeř se vším, co se v médiích dočteme, když "vědci zjistili".
Konečně perfektní článek i pro ty, co tahle poselství v jiných tématech vidět neumí.
SIDS je noční můrou... i já jsem si tím prošla, už je to více než 30 let.
Tenkrát nebyly dostupné informace a běžně se o tom nemluvilo, že zdravé a milované dítě vám může umřít...! Najednou jsem při odpoledním spánku zjistila, že mé dítě nedýchá - okamžitě jsme volali rychlou a současně dávali umělé dýchání s masáží srdce. Povedlo se - a miminko odvezli na ARO... a my se modlili ať to dobře dopadne. Maličký se snažil se několik dní, ale stačí pár minut bez kyslíku a mozek už neodpovídá.
Srdce se vám rozkočí na tisíce kousků a nechápete, jak dál žít ...
Cítila jsem veliký závazek zjistit důvod, proč mi umřelo zdravé dítě... tenkrát se nahlas nemluvilo o SIDS, prý aby se maminky nevystrašily- říkal pediatr.
Zjistila jsem co to je SIDS, angažovala se v oblasti prevence (ESPID) a přinesla do postýlek monitor: nejdříve izraelský Babysense - a pak inspirovala Jablotron, aby vyvinuli naši NANNY. ... už je to dávno.
Dnes jsou monitory v každé postýlce - a opravdu pomáhají, a ne že ne. Monitorují dech miminka a jakmile je pauza mezi výdechem a nádechem delší 17 vteřin, nebo je dechová frekvence nízká, zazní alarm - a to je moment pro úspěšnou resuscitaci, ta musí přijít hned, pak má dítě cestu zpátky do života otevřenou. A často stačí jen obnovit stop-and-go, aby nastal nádech ... a dítě žije a je v pořádku.
Děti se často rodí nezralé (nervus vagus není dostatečně myelinizován,...) a zejména první rok je důležité jim být hodně nablízku - a nepodcenit prevenci, mít v postýlce apnea monitor - na monitorování dechu.
To je odkaz mého syna - aby další děti měly šanci žít...
SIDS je noční můrou... i já jsem si tím prošla, už je to více než 30 let.
Tenkrát nebyly dostupné informace a běžně se o tom nemluvilo, že zdravé a milované dítě vám může umřít...! Najednou jsem při odpoledním spánku zjistila, že mé dítě nedýchá - okamžitě jsme volali rychlou a současně dávali umělé dýchání s masáží srdce. Povedlo se - a miminko odvezli na ARO... a my se modlili ať to dobře dopadne. Maličký se snažil se několik dní, ale stačí pár minut bez kyslíku a mozek už neodpovídá.
Srdce se vám rozkočí na tisíce kousků a nechápete, jak dál žít ...
Cítila jsem veliký závazek zjistit důvod, proč mi umřelo zdravé dítě... tenkrát se nahlas nemluvilo o SIDS, prý aby se maminky nevystrašily- říkal pediatr.
Zjistila jsem co to je SIDS, angažovala se v oblasti prevence (ESPID) a přinesla do postýlek monitor: nejdříve izraelský Babysense - a pak inspirovala Jablotron, aby vyvinuli naši NANNY. ... už je to dávno.
Dnes jsou monitory v každé postýlce - a opravdu pomáhají, a ne že ne. Monitorují dech miminka a jakmile je pauza mezi výdechem a nádechem delší 17 vteřin, nebo je dechová frekvence nízká, zazní alarm - a to je moment pro úspěšnou resuscitaci, ta musí přijít hned, pak má dítě cestu zpátky do života otevřenou. A často stačí jen obnovit stop-and-go, aby nastal nádech ... a dítě žije a je v pořádku.
Děti se často rodí nezralé (nervus vagus není dostatečně myelinizován,...) a zejména první rok je důležité jim být hodně nablízku - a nepodcenit prevenci, mít v postýlce apnea monitor - na monitorování dechu.
To je odkaz mého syna - aby další děti měly šanci žít...
Každá nemoc má svou příčinu. Než naplno vypukne, tělo dává signály, které jsou vlastně upozorněním, že nejdeme správnou cestou ve svém životě.
Rakovina nespadne sama z nebe ani nikdo nehází kostkou... a metastázy jen potvrzují, že ta upozornění jsme nebrali vážně do důsledků.
Je dobré to vědět.
A je dobré klasickou medicínu podpořit alternativním přístupem, mají se doplňovat, v ideálním případě.
Sama znám lidi, co se dostali z "neřešitelné" rakoviny a žijí dlouhé roky poté spokojený život, navzdory prognózam lékařů. Vloni jsem A.S. posílala kontakt... ale rozhodnutí a řešení má každý v sobě.
Je škoda mladé talentované ženy - a je to memento pro další. Jeji toxické rodinné prostředí je všem známé, tam je počátek tohoto smutného příběhu.
Cui bono... vždy je nutné se dívat perspektivou, co kdo z toho chce vytěžit pro sebe. To je ta motivace, když USA vstupují do debaty s Ruskem bez Ukrainy. A stejně tak i v Gaze.
A je dobré podívat se i do historie, co kdo má za sebou, to hodně napoví, co si lze teď o té situaci myslet, jaké zájmy jednotliví aktéři sledují.
Kdy se konečně Evropa sjednotí a začne jednat..??
"Mít rád rodiče není povinnost..." ...ale mít k rodičům úctu, to povinnost je. O tom se nediskutuje.
Často vidím na terapiích, jakou paseku v životě nadělá to, když láska a respekt v primární rodině chybí. Jak mezi rodiči, tak i směrem k dítěti. Je to veliká bolest.Často se v rodových liniích dívám i na širší kontext, ve kterém generace rodičů vyrůstala, proč lásku nedali, a také i jak to měli prarodiče... z čeho mohli utkat rodinné vzorce lásky a vzájemnosti. Jenom to, co máme sami v rukách, můžeme dát svým dětem. Jenom to, co měli rodiče - mohli poskytnout nám. Tak to je.
Kdysi nebylo běžné zajímat se co je pod povrchem toho, co žijeme. Jen si představte, jaké množství traumat přineslo dvacáté století...! To vše ovlivnilo rodiny a vztahy. O emocích se v podstatě nemluvilo, a vůbec bylo je těžké i popsat, v knížkách se to nepsalo, odborná literatura nebyla zrovna dostupná, internet neexistoval, život byl často složitý a těžký... Až tam je potřeba se podívat.
Všechny děti si přejí být milované a respektované, opečovávané... ale bohužel ne všichni rodičové toto dokážou naplnit. Někteří neumí, někteří ani neví, že by mohli. A tady je to pak o té úctě: Dospělé děti mohou uvolnit ty bariéry rodových traumat a uvolnit cestu k manifestaci lásky - věřím, že i zamrzlí rodiče se ochotně přidají, když to bude s úctou k nim. Dnes ty nástroje máme - tak je využijme.
Lze to změnit. Vždy lze uvolnit cestu aby láska mohla proudit... s respektem k tomu, co mají naši rodiče za sebou, s úctou k nim - a právě s tou láskou, kterou každý z nás potřebuje, a kterou může dávat...
Taky jsem si dříve myslela, že si to klienti mají dobře uvážit, když si berou úvěr... (a to platí stále). Ale jsou i tací, co si to spočítat nedovedou anebo vědí, že u banky nepochodí, tak za vidinou finanční pomoci sednou nebankovní firmě kvůli půjčce pár korun na vějičku.
Teď řeším případ mladého muže se schizofrenií, půjčil si u CFIG credit pár desítek tisíc, měsíční úrok 15% a RPSN 435 % ,... ne to není překlep. Při posuzování smlouvy je tam nehorázná manipulace, evidentně neplatná (sfalšovaná) vstupní data a co: firma říká, že je vše v pořádku a že žádné zneplatnění smlouvy, nýbrž se budou tvrdě hájit před soudem. Mladý muž se dostává do extrémních potíží a bez zásahu se z něj stane bezdomovec se všemi dalšími následky, a spolu s třaskavou diagnózou může být nebezpečný sobě nebo i okolí...
Je tady mnoho lidí co si neumí domyslet dopady takových půjček - ale firmy, poskytující finanční služby MUSÍ ctít pravidla, a ne podvádět!!!
To, jak se stupňuje násilí všeobecně, nejenom mezi dětmi, je zarážející - ale ne nepředvídatelné. Je nutné vidět situaci v širším kontextu: začalo to násilím na obrazovkách, filmy, hry... násilí se stávalo vizuelně dostupné až prosáklo do života. Na toto již kdysi upozorňovali psychologové, ale jejich hlasy umlčela komerce. Násilí se dobře prodává. Zvlášť nebezpečné je u dětí, které neumí rozlišit fikci a realitu, když se virtuální realita i s násilím stává součástí dětského světa. A víte kolik času tráví nekontrolovaně nejenom děti u obrazovek. Psychologové dál upozorňují na vzrůstající nebezpečí, vše se vyvíjí... tak co uděláme??
Samozřejmě, vždy je důležitá otázka výchovy v rodině ale i celkové atmosféry ve společnosti, toto není ojedinělý případ, a také se málo otevřeně hovoří o šikaně a agresivitě nepřizpůsobivých skupin vůči majoritě.
Celkově chybí mezi lidmi úcta, respekt a laskavost v širším měřítku.
Obávám se, že takových případů bude přibývat ... kéž bych se mýlila.
Týjo... evidentně má pan autor pořádný problém...takový bych chtěla v neděli odpoledne 🙂 🙂
Autor článku je hodně zamindrákovaný, když tohle nejenom napíše, ale i zveřejní. Ještě že nejezdí MHD v Brně, doufám...
Mně se ta reklama líbí - a navíc, Brno je životní názor, kreativní a ftipný a to je dobře.
Můžeme diskutovat donekonečna kdo za to může - vláda, zaměstanavatelé, důchodci... Jediná účinná cesta je podpora porodnosti a mladých rodin!
Pravda je taková, že se rodí čím dál méně a méně dětí - což jsou budoucí ekonomicky aktivní lidé a poplatníci - a čím méně dětí a čím v pozdějším věku rodičů se bude rodit, tím větší problém kolem důchodů bude.
Tak jednoduché to je.
Téma článku je dost zavádějíci - ano, o děti pečují rodiče a nesou plnou odpovědnost za ně
-ano, stát MUSÍ podporovat porodnost a péči o děti
Oxymoron? Ne.
Od toho, kolik dětí se nám ve společnosti narodí, přímo závisí ekonomická produkce a důchodová reforma. Nedostatek dětí dnes totiž způsobí málo ekonomicky aktivních lidí zítra, menší odvody do státní kasy - a s tím pak souvisí pozdější odchod do důchodu a nižší penze.
Easy.
Takže ano, odpovědnost je na rodičích ale tady by měl rozumně vstupovat stát a podporovat porodnost i výchovu dětí, aby bylo dobře všem.
Problém zvyšování věku pro odchod do důchodu a výše možného důchodu je přímo úměrná tomu, kolik dětí se ve společnosti narodí. To úzce souvisí s podporou státu (v současnosti spíše s nepodporou) mladých rodin a porodnosti, která má neustále klesající tendenci.
Nebudou děti - nebude na důchody. To je celé.
Všem, co kritizují důchodce a problémy ve společnosti s tím spojené - ať se zamyslí, kolik dětí jsou ochotni mít, aby si (porodností) pojistili výši důchodu.
Kdysi bylo běžné, že první dítě měly ženy cca 20-25 leté a bylo dětí v rodině více. Ano, bylo to v minulém století. Rodina se 4 dětmi nebyla výjimkou.
Dnes se mladí potřebují nasytit různých zážitků, cestovat, vybudovat postavení a kariéru, zabezpečit se a teprve v pozdějším věku, pokud je ještě možná fertilita, si dovolí jedno, max dvě děti, takže populace dramaticky stárne. A pak tito mladí mají plno výhrad ke stárnoucí populaci a vyjadřují se dehonestujícím způsobem, jak i je vidět ve článku.
Pokud se pohled na porodnost nezmění - nebude lépe.
Budou se množit arogantní útoky na důchodce a nejapné poznámky, jak lze ze současného důchodu luxusně vyžít.... a ano, v jednom má mladá generace pravdu: bude hůř.
Každý, kdo dnešním důchodcům závidí ať si pravdivě odpoví na otázku, jestli je sám ochoten do cca 30 let do svého života přivést a vychovat tři - čtyři děti: jedině to zajistí ekonomickou prosperitu do budoucna. A kdo ty děti nemá, ať se zajistí sám jinak ale ať se pak zdrží nejapných řečí !!!
Klesání porodnosti je dlouhodobý trend. Něco je špatně...
Ženy se pro dítě rozhodují později a je spíše světlou výjimkou, pokud se první dítě narodí před 30. narozeninami prvorodičky. (kdysi bylo normou, že ženy rodily mezi 20-25 rokem a bylo běžné mít více dětí)
Početnější rodiny jsou spíše výjimkou, běžné je mít jedno max dvě děti. Přitom jsme se nikdy neměli tak dobře, jako teď, i těch různých technických vymožeností a udělátek pro děti co máme...! Kdysi jsme měli jenom látkové plenky a jít někam na delší dobu - ufff... tahat sebou hromadu plenek nebyl příjemný zážitek.
Dnešní společnost ekonomicky nepodporuje mladé rodiny a porodnost - silný ročník ztv.Husákových dětí byl za výrazné podpory porodnosti v 70-letech.
S počtem dětí přímo souvisí i důchodová reforma: Málo lidí v produktivním věku nestačí produkovat dostatek prostředků pro solidní důchody.
Škoda, že namísto výrazné podpory porodnosti a zajištění mladých rodin jdeme spíše cestou prodlužování pracovní doby až na 67 let a krácení důchodů.
Škoda, že společnost dosud nevytvořila podmínky pro to, aby bylo možné a výhodné založit rodinu v mladém věku, aby mladí měli kde bydlet, z čeho ufinancovat náročné období rodičovské dovolené, aby byla běžná edukace ohledně zdravého partnerství, rodičovství i finanční gramotnosti a dalších dovedností...
Škoda, že společnost výrazně nepodporuje ty rodiny, kde je zřetelný ekonomický přínos, aby měly více dětí - ale dotuje migraci a skupiny, jenž se práci vyhýbají.
Něco je špatně....
Tohle se děje skrze sociální sítě už dlouhé roky. I v mém okolí mají ženy - a žádné pip*ny to nejsou - zkušenosti s "přátelstvím" na facebooku.
Scénář je pokaždé stejný: charismatický muž (na fotce) si ženu přidá do přátel - při odsouhlasení žena obvykle vidí že i její kamarádky mají tohoto muže v přátelích - pak začne nenápadná konverzace, která pak graduje na whatsApp, pak začne vykreslování možné společné budoucnosti a posléze žádost o finanční pomoc/investici/a pod. Muž má vždy na profilu hezké fotky, nechybí domácí mazlíčci, je svobodný nebo vdovec, má prestižní vzdělání a atraktivní povolání a často je daleko... Pokročilejší podvodníci už udávají pozici v Čechách.
Vždy je to podvod.
Na FB se můžete dočíst více o konkrétních příbězích na stránce: Láska online. Je to varování pro všechny důvěřivé či naivní.
Nojono... osamocená žena, často starší, bez zázemí vyživujících vztahů je snadnou kořistí. A tam ti podvodníci loví své oběti.
O tom je i český film Atlas ptáků s M.Donutilem, 2021.
Je nutná prevence a mluvit o tomto fenoménu dnešní doby.
Za těmi charismatickými obrázky je zločinecká skupina někde v Indonézii nebo Africe, zprávy jsou předchystané a jen se rozesílají možným obětem. Zejména v době AI je nutná obezřetnost všude - i v telefonu.
Mě osobně se stal příběh, kdy mi volali z mé banky a asi to nebyl fejk - ale i bankéře jsem poslala k šípku, protože i těch podvodných telefonátů přibývá. Vše si raději vyřizuji osobně - není to zrovna pohodlné, ale rozhodně bezpečné. Za přepážkou AI ani fejkové fotky totiž nejsou.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Co znamená Apgar skóre vím... a děkuji za hezký článek.
A mám otázku:
autor sděluje: "I dnes potřebujeme lidi, kteří budou přemýšlet jinak, klást nepříjemné otázky a hledat odpovědi, které zatím neexistují." ... jak toto autor myslel?
Když se tohle dělo v nedávné době covidové - ti, co kladli otázky byli silně dehonestováni... takže pro někoho to platí a pro někoho ne?
Kdo tedy může "klást nepříjemné otázky"....???