Pořád nějak ten oční kontakt nechápu. Zkoušel to už někdo? Kolik procent vozů má přední skla taková, že je chodec schopný detailně zahlédnout obličej řidiče ve dne na vzdálenost dvaceti metrů? (Nebo dokonce přes další vozidlo v pohledovém úhlu...) A ještě zajímavější je to po západu slunce, kdy většina vozidel má rozsvícené světlomety.

Moderní vozidla mají přední skla konstruována tak, aby nedocházelo k oslnění řidiče, tedy je perfektně vidět zevnitř ven, ale velice málo zvenku dovnitř.

V osmdesatych letech odevni podnik PP Prostejov zacal vyrabet svetriky z jemneho upletu. Kazdy vyrobek teto firmy mel v te dobe sve obchodni jmeno, ktere bylo napsane na vysacce (vetsinou to byly zdrobneliny jmen). Jeden z techto svetriku se tenkrat jmenoval Mikina (byl v ruznych barvach, natahovaci pres hlavu s kulatym vystrihem a sedlem na hrudi). Mozna, ze ceske pojmenovani pro celou skupinu vyrobku pochazi prave z tohoto konkretniho vyrobku.

K tomu fact checkingu: Ona se v USA nepouziva pro cisla `short scale`? (Tedy: 10^6 = milion, 10^9 = bilion, 10^12 = trilion, ...)

Bohuzel, ta burzovni panika vypada spis jako velice nepatrny vykyv (jsou stale vys, nez pred mesicem a v uplynulych minimalne dvou letech).

Podle tohoto serveru uz prodeje klesaly mnohokrat, jak je mozne, ze titulek nyni hovori o "poprve"?

V clanku jsou fakticke chyby: Znalost, jake obihaji okolo zeme planety, ci zda slunce obiha okolo mesice, nema nic spolecneho s inteligenci, takze to nemuzete nazyvat IQ testem. Je to jen test urcitych naucenych znalosti, ktere pro nekoho mohou a pro jneho nemusi byt dulezite.

Jestli se jim to podari dotahnout, bude to velky uspech teto vlady, za ktery jim bude mozne odpustit vetsinu kroku, ktere doposud ucinila.

Nebudu se vyjadřovat ke zbytku článku, jen k uvedenému pojmu "retroaktivita". Pokud původní právní předpis hovoří o emisích (ale nikoli o metodice jejich měření), pak je tento právní předpis platný kontinuálně i přesto, že nově bude metodika měření přesnější.

Abych pravdu rekl, tak pan Babis odpovedel zcela spravne, a je chybou ci manipulaci novinaru, kdyz se to snazi obratit.

Pan Babis ze zakona nesmi nijak ovlivnovat cokoli, co je ve vlastnictvi sverenskeho fondu (cokoli by chtel temto firmam naridit nebo zakazat, tak by to musel ucinit prostrednictvim soudu). Svuj majetek ulozil do sverenskeho fondu kvuli zakonu, ktery byl (z jeho pohledu) usit konkretne proti jeho osobe.

Kazdy novinar, ktery jakoli informuje o majetku vlastnenem sverenskym fondem, by mel mit tuto problematiku nastudovanou, zvlast v pripade, pokud jeho reportaz ma obvinovat obmyslenou osobu takoveho sverenskeho fondu.

Ten popis dynamiky cisteho zisku je uchvatny vzhledem k lonske rekordni dividende (diky rekordnimu zisku) a zaroven i vzhledem k zisku za cely rok 2023, ktery byl opet rekordni.

Když se zohlední stávky v severní americe, tak je to stále pěkný výsledek.

Opět mně nepřekvapuje, že autorův odhad doby cesty je jiný, než když se ho pokusím vyhledat sám.

Google maps mi v době nulového provozu uvádí dobu přes 19:20 hodin, ale v době normálního dne je odhad 18:40-22:10. Další navigace, kterou mám říká 19:34 v tomto okamžiku. Jak to redaktor dělá, že má tak dobré odhadované výsledky?

Chápu dobře, že Opel Corsa-e má propad ceny za určitý počet kilometrů a let z 38000€ na 19000€, což je špatně, ale BMW 3 má propad z 60000€ na 24000€, což je prima?

Jak je možné, že v jednom článku se uvádí nízká cena ojetého auta jako super tip, zatímco v jiném od stejného autora je nízká cena (i když násobně vyšší) považována za "velký problém"?

Nejhorsi na tom je, ze ta jasna "fakta", ktera uvadi autori clanku na Autoforum.cz, investori prehlizeji a akcie Stellantisu rostou cely rok zavratnym tempem, zatimco Stellnatis diky svym ziskum opet ohlasi rekordni dividendu.

Přemýšlím proč se tomu říká "zkolaboval", pokud zadavatel vyhlásil, že to bude jen pro prvních 25000, a pak to číslo dobrovolně navýšil na dvojnásobek?

Ve ktere zemi EU lze za banalni prestupek ztratit ridicske opravneni?

Nevěřím tomu, že u spalovacích vozidel tak velké rozdíly v dojezdu nejsou. Za můj benzínový tříválec mohu říct jen to, že podle WLTP je průměrný dojezd 790 km, v létě v Norsku je dojezd až 950 km a v zimě v Česku v průměru 620 km. Což je rozdíl v dojezdu oproti WLTP -22% v zimě a +20% v létě. :-D

Takze mu vlastne nabidli o 6000 USD vice (+ dan z prodeje +/- 11000 USD), nez kolik je cena noveho.

Tedy novy kupec bude muset zaplatit minimalne o 17000 USD vice nez za nove v pripade, kdyby prodejce nemel zadnou marzi.

Mozna stoji k zamysleni:

• na mnoho odlehlych mist je snazsi dopravit elektrickou energii nez uhlikove palivo (je to otazka mnozstvi, od ktereho je vyhodnejsi postavit elektrarnu nebo natahnout kabel, nez dopravovat neco cisternou);
• jak vedi vsichni konstrukteri lokomotiv ci lodi, kdyz pripojite dieselovy motor ke kolum za pomoci mechanickych dilu, mate ucinnost 10-20%, kdyz mezi ten dieselovy motor a kola vlozite generator, akumulator a elektromotor, muzete mit ucinnost pres 50% (tedy v idelanim pripade za stejne mnozstvi paliva ujedete trojnasobnou vzdalenost).

Škoda, že v článku nejsou ta čísla z titulky opřená o nějaké přesnější informace.

Jakou spotřebu má ta loď?

Jakého typu emisí vypustí více než 1000000 aut?

(To je mimochodem velice důležitá otázka, jelikož mazut, který se v průměrných lodích používá, emituje ohromné množství oxidů síry a sazí - pokud by loď jela na běžnou naftu, LNG nebo dokonce na elektriku, tak bude skladba emisí úplně jiná, než u těch průměrných mazutových kolosů.)

Jaká je efektivita a síla lodních motorů té lodi?

Jaká je spotřeba na člověkohodinu a člověkoden?

A není náhodou jako hlavní výhoda zavádění elektromobilů (se kterou se plánuje) jejich využití při stabilizaci elektrické sítě? Tedy vlastně přesně to, co je teď považováno, podle článku, za slabinu, která se ukázala?

Stabilizační efekt elektromobilů má být právě v tom, že se budou nabíjet v době mimo špičku, a bude omezeno (buď cenou nebo jinou regulací) jejich nabíjení v době špičky, což by v ideálním případě mělo vést k tomu, že vlastně v rámci lokální části gridu nebude příliš docházet k tomu, že bude nerovnoměrně zatěžována dálková soustava. Ideálem by pak mělo být V2G, kdy ještě budou elektromobily využívány ke stabilizaci tak, že (podle příkladu ze článku) se budou nabíjet v době od 22:00 do 14:00 a naopak v době od 16:00 do 20:00 budou část energie vracet do gridu.