Nebaví mě číst článek o výši důchodu , dnešních důchodců, každý má jinak velký
Důchod a nemůžeme je házet do jednoho pytle . Velký duchod maji především političtí představitelé a slušný důchod zajistili v vdode komunisum a nekalim praktika, proto by ji měl byl adekvátně snížen o to co si euznimi uplatky obyčejní dělník, který pro stát udělá mnohem vice člověk, který pracoval pro stát a nemá navíc být ,či barák má prostě z smulu a žije z ruky do hiby je to je prostě realita
Pokud nemá dobře vychované děti, baz nich se neobejde
Myslím, že to chápat ani nechtějí. Můj přítel 48 let , 6.200 mi přidá na nájem a cca 5.000 Kč na jídlo, 500 na penzijní a to jen proto, že mu zaměstnavatel přispívá 2000 Kč. I se stravenkami má 31 000 , takže po odečtení nákladů na stravu a bydlení mu zůstane 19 300. Neušetří ani korunu, na dovolené jezdíme do lesů pod širák a nechodíme ani do kina ani do divadla ani na večeře, nikam, sedíme doma a nudíme se. Zástava takový názor, proč bych na sobě šetřil, když stejně brzy umřu, tak si teď chci užít. Já si teda doma na gauči s ním moc neužívám, ale on si se svým pěkně drahým pivkem vystačí. Blbé je, že takovýto lidé, tu na světě většinou smrdí nejdéle a ostatní jim to pak musí platit svými daněmi.
Maminky a tchýně, mají tuto potřebu vrozenou a věřte, že vám do toho budou kecat stejně a je jedno, jestli máte peníze od nich, od banky, nebo vlastní. Já si na rekonstrukci našetřila a moje maminka mi do toho kecala pořád. Nejdřív mi kladla na srdce ať se nenechám v ničem odbýt, když rekonstrukce, tak pořádná. Tuhla zásuvku prendejte támhle, tuhle semhle, tohle nedělejte to je zbytečné. Když rekonstrukce trvala dlouho a ji se neustále prášilo do jejího bytu nad námi, řekla mi, vždyť to nemusí být úplně tak jak to chceš, hlavně ať už to je.😁
Mne maminka, když jsem někam odjela, ne jen přerovnala skříně, ale i mi vyházela oblečení, které se jí nelíbilo, i když věděla, že moje je oblíbené a nakoupila mi takové, co se líbí jí. Nemluvit s ní, mě ani nenapadlo, šla jsem za ní a vyrikali jsme si to. Ještě párkrát se to opakovalo, i když ne tak razantně, snažila se to dělat nenápadně, po troškách. Vždy jsem za ní šla s tím, že už zase to udělala, ještě jednou to uděláš a já půjdu k tobě a vyhodím tvé nejoblíbenější věci. Vzala jsem její oblíbeny svetr, třeba tenhle svetr poletí do popelnice. Pak přestala, už nikdy mi do mích věci nesáhla. Přestat mluvit s rodinou kvůli takové hlouposti, dobře rozhodně není. Co se pak stane až nastane v rodině nějaký opravdu závažný problém? Pozabíjí se?
Nevím, kam chodila autorka do školy a co to tam měli za učitelky, ale my jsme se z holkama v poslední lavici při vyučování malovali a lakovaly si nechty na černo, protože jsme byly depešandy, chodily jsme celé v černém. Samozřejmě, že se to některým učitelkam nelíbilo, ale že by nás za to nějak trestali, to tedy říct nemohu. Proužek vlasů, respektive patku, jsem měla už v šesté třídě, obarvenou gencialkou na fialovo a nikdy mi nikdo nic neřekl. Kamarád měl dlouhé vlasy již ve třetí třídě a také mu nikdy nikdo nic neřekl, možná pár učitelek něco v tom smyslu, jakože dlouhé vlasy , krátký rozum, ale třídní dutky nebo něco podobného, to opravdu ne. A souško, jsme také říkali všichni a všem a téměř žádná si nikdy nestěžovala.
Také by si mi líbilo, být ženou v domácnosti. Bohužel by manžel musel vydělávat tolik aby nás uživil a ještě mi platil sociální a zdravotní pojištění a v případě, že by zemřel dřív než já dokázal našetřit tolik, abych byla zajištěna i ve stáří. Osobně si myslím, že žena je na světě právě proto, aby se starala o děti, muže, domácnost a posléze i o rodiče, vydělávání peněz by měla být věc mužu. Bohužel emancipované ženy, nám tuto možnost zkazili.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak teď už alespoň víte, že se na ty dokumenty nemáte dívat a číst je, jen s pohledem skrz ně, je uklidit😁