V mém okolí je člověk, který přišel o rodinného příslušníka (mladého muže) po té "přátelské a mírumilovné" návštěvě Hamásu Izraelských osad. Ten muž tam byl na návštěvě u nějakých příbuzných. Pokud mé informace jsou dobré, nebyl ozbrojen, na rozdíl od těch arabských návštěvníků. Ať se Gréta zkusí zeptat těchto lidí, jak to vidí. Neříkám, že Izrael dělá všechno správně, ale věřím, že kdyby tam nebylo těch magorů na druhé straně, kteří by místo mlácení hlavou o zem a střílení spolupracovali, bylo by to ku prospěchu obou stran, žádný chudoba (na jejich staně). Ale to by pak Gréta neměla proti čemu protestovat.
Vážení chytrolíni, co přesně víte kdo měl co kdy udělat. Máme doma troje internetové bankovnictví a nikdo z nás nezaregistroval, že by nějaká taková situace měla nastat. Dceři jsme kdysi zařídili účet před plnoletostí (už žije sama) a nebyla ráda, že jí do toho mohu vidět, ( ani sám jsem nechtěl). Ženě jsem v minulosti (asi před 30 lety) dal dispoziční právo, měli jsme jen jeden, můj, účet. Protože mám manželku stále jednu a tutéž, tak mi to zas tolik nevadí, ale ona sama to nechce. Kdo z vás si pamatuje, že dal před X lety někomu z rodiny dispozici? A tahle věc - možnost náhledu, může skutečně vyvolat rozepře a problémy, třeba u těch rozvedených. Co když takhle bývalý partner "vysaje" konto druhému bývalému a přivede ho do potíží? Co kdyby banka místo konkludentního souhlasu (neozvu se, tak to otevře), nabídla konkludentní nesouhlas (neozvu-li se, že chci, tak to prostě nespustí). Takhle v minulosti zrovna Spořka navyšovala třeba kontokorenty. Pokud si to člověk neuvědomil, banka ho svévolně zavázala - zvedla mu úvěr, z čehož měla ona sama prospěch, zvýšily se výnosy úroků z takových úvěrů. Prostě jen oznámili, že to jednostranně zvyšují (o nic jsem nežádal) a basta. Okamžitě jsem to tehdy po zjištění zarazil.
Pokuta za to, že jsem neprodal něco, o co není (takový) zájem a zákazník kupuje něco jiného, skvělé!!! Kdysi jsem slyšel historku o tom, jak jistý sovětský soudruh dostal dvě vyznamenání. Závod, jehož byl ředitelem, splnil plán pětiletky s nějakým předstihem, za to byla první medaile. Ovšem o ty výrobky neměl nikdo zájem, tak nezbylo, než se toho neprodejného zboží nějakým způsobem zbavit. Soudruh ředitel našel nějaký způsob a v krátkém čase sklady vyprázdnil, za to byla ta druhá medaile. Podobnost čistě náhodná.
Po pravdě, také mi vadí, že jsou některé druhy zboží (např. salátové okurky, pomelo do igelitu a ještě sítky) baleny do igelitu, dříve s prodávaly volně. Pokud už musím při nákupu také koupit tašku, raději sáhnu po té igelitové, než po papírové. Igelitovou pak používám opakovaně, papírovou okamžitě zahazuji. U těch papírových se velmi často trhají uši, nebo i celá taška a nákup pak člověk nese v náručí. Co je tedy ekologičtější? Opakované použití igelitky, nebo jednorázové použití papírové? A to se neptám na ekologii výroby jedné a druhé. Jinak plasty a další odpad třídím poměrně poctivě.
Je krásná snaha Spořky zpřístupnit účty "historickým" disponentům. Ovšem pokud někdo dal dispoziční právo třeba manželovi před X lety (možná i desítkami let), pak se jejich cesty rozešly, může to být problém. Tohle asi někdo nedomyslel. Že přišla nějaká informace, ano, ale v záplavě jiných to mohlo zapadnout (nemusí to být jen výmluva, jak zde kdosi poznamenal). Spořka třeba kdysi automaticky navýšila kontokorenty a brala to jako službu klientům (možná o tom informovali, ale zase v záplavě jiných podobných informací...). Fajn, člověk měl najednou o trochu víc peněz, ale vlastně, pokud to nevrátil, na sebe mohl uplést bič, jedná se v podstatě o úvěr, ze kterého má banka zisk v podobě úroků.
"Vrtěti psem", jestli je to ta reportáž, kterou jsem viděl na CNN Prima News, připadalo mi to velmi, ale velmi nahrané. Muž ihned se po odkrytí zvedl proti kameře, místo strachu, co se kolem děje a přikrčení se, bez zjevné reakce na "příval" světla (měl být tři měsíce v cele bez světla a oken), ihned se bavil s lidmi kolem, bez obav z nich. Možná se pletu, nebyl jsem tam, ale dělá to dojem špatně zahraného divadla.
V článku se píše, že adepty prověřovali, zda nebyli příslušníky SS a gestapa. Kdysi jsem četl knížku, myslím, že se jmenovala Ďábelská divize (takových divizí bylo zjevně víc, je např. i film, ale ten je o americké armádě 🙂 ). Do cizinecké legie se po válce hlásilo nemalé množství německých vojáků, z podobného důvodu - zajištění obživy a nový život. Legie ve Vietnamu používala mnoho kořistní neměcké vojenské techniky - samopaly MP 40, Hakly, Ju-52 a další. "Výhodou" těchto vojáků byla znalost boje s partyzánskými skupinami, kterou pak uplatňovali i na tomto bojišti. Zda se rozlišovalo, že adept byl pouze voják werhmachtu, či se zkoumalo, zda byl v SS a gestapu si už přesně nepamatuji, ale nějak si vybavuju, že tahle skutečnost až tak moc nevadila (viz znalost protipartyzánského boje). Takže je otázkou, jak to vlastně s těmi prověrkami ve skutečnosti bylo.
Ano, lidé se EV (elektrovozů) bojí, někdy oprávněně, jindy neoprávněně. Určitě mají své místo na slunci - pokud jezdím krátké tratě, město, rozvážka zboží po městě, MHD (trolejbusy, tramvaje) apod. Auto se v klidu dobije přes noc a není problém. Otázkou je skutečný stav baterky u třeba osmiletého aut. Pokud "klekne", mohl si "šťastný" kupec rovnou za ty prachy koupit auto nové (a možná by mu ještě něco zbylo). Pro čudáky hraje cena, byť se propagátoři EV snaží všelijak jejich provoz komplikovat. Jde o již zmiňované dotace na EV a nesmyslné danění čuďáků (důvod, aby EV vycházely cenově lépe). Jsem pro, aby obě technologie běžely vedle sebe a každý si pořídil, co mu vyhovuje. Ten, kdo jezdí dálky, si velmi pravděpodobně vybere "traktora", tedy dieseláka, jezdec po městě nejspíš EV. Pokud někdo hovoří o láci provozu EV, zapomíná, že zhruba 50 % ceny "shnilých dinosaurů" (PHM) tvoří daně, přičemž EV zatím nijak podobně daněny nejsou. Ale až se přestane využívat ropa, bude se muset provoz EV také hrubě zdanit. Pak teprve bude možné srovnávat provozní náklady obou technologií.
Pokud dostanu povinnost něco udělat, má mi na to ten, kdo povinnost určil, dát prostředky na realizaci. Zateplení domu, tepelné čerpadlo (ne vždy pro daný objekt vhodné), FVE a další ekoprostředky, nejsou vůbec levné a u RD se to, i po započtení dotací (na které si sami zaplatíme v daních), vyhoupne klidně na řádově menší miliony. Při našich platech na to běžný člověk bude vydělávat hezkých pár let, ale ušetřit tu částku, to bude na desítky let. Oni ti ekoteroristé pro nás to životní prostředí zachrání, i kdybychom měli chcípnout. Nejsem proti ochraně životního prostředí, třídím odpad, nadávám, že určité výrobky jsou zbytečně balené do plastu, jezdím do práce MHD (nemám s tím problém). Ale všechno má své meze.
Bus či taxi - no problém, ale auto bych si tam nepůjčoval. Ta hromadná doprava (městskou se asi moc nazvat nedá, spíš mezimestskou - města na sebe často navazují) jezdí slušně. Mají apku (podobnou, jakou má DP Praha), kde se dají spoje vyhledat. Malta je relativně malá na půjčení auta, i tím busem se dá přejet z jednoho konce na druhý za "chvíli", nehledě na cenu. Malta není typická destinace, jako Turecko, Egypt, Tunisko či Španělsko, pláže (aspoň co jsme viděli), byly vesměs skály (s upravenými vstupy). Historie snad na každém kroku. Kdo nechce být zavřený v luxusním areálu hotelu a rád se večer projde po nábřeží a staví se někde na skleničku, doporučuji. Jsem rád, že jsme se tam dostali a nebyl bych proti návratu. Je toho moc, co jsem nestihl prohlédnout.
Subotnik - prichadili za Váňom z Komsomola i skazali: Váňa, chadi s nami, u nas subotnik!
- Izvinitě tovaryšči, ja nemagu.
-Počemu?
U meňa sexualnyj deň.
Nu, vot, charašo.
Čerez mjesac věrnulis i opjať skazali: Váňa chadi s nami, u nás subotnik.
-Tovaryšči, izvinitě, nemagu.
-Počemu?
- U meňa sexualnyj deň.
-Nu, charašo.
Čerez mjesac opjať prichodili a opjat skazali: Váňa, chadi s nami, u nás subotník!
- Tovaryšči, izvinitě, nemagu.
- Počemu? U těbja sexualny deň?
- Da, tovaryšči.
Ty, Váňa, skaži, čto takoj sexuálnyj deň.
- Ja jebu Váš subotnik.
Jak ví, že ta osoba byla opačného pohlaví? A jakého pohlaví vlastně vůbec byla? V dnešní době si přeci může každý vybrat své pohlaví (z nejméně 62) podle toho, v jaké náladě se ráno vzbudí. Vnější znaky nejsou rozhodující. Sorry, ale takový pohled na věc je v poslední době hodně prezentovaný jako jediný správný.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Někdy se aerolinky opravdu chovají jako "ovádi". Holka chtěla s přítelem na krátký výjezd na Maltu. Sehnala poměrně levné letenky, tak si zajistili ubytování a těšili se. Pár dní před odletem aerolinky zrušily let tam. Holka chtěl zpět peníze a také zrušení a vrácení peněz za zpáteční let. Odpověď: zpátky ale letět můžete, ten let platí. Že nemohu letět odněkud, kde nejsem nějak nebrali v potaz. Nakonec to holka nějak uhádala, ale pro krátkost termínu už byl také problém se stornem ubytování (takže ztráta). Aerolinky nakonec let obnovily, ovšem za cenu letenek násobně dražších. Holka si prý může koupit nové, ty staré přeci zrušila a nechala si vrátit peníze. Zkažený prodloužený víkend a nemalá ztráta peněz.
4 odpovědi