Nejdříve to byla Francie a pak USA. Ve Vietnamu jsem navštívila Muzeum pozůstatků války (War Remnants Museum) v Saigonu. Musím říct, že to nebyla hezká podívaná, vojenská technika, zbraně, válečné fotografie, galerie válečných zpravodajů i fotografie v jakých podmínkách byli zadržovaní vězni v jihovietnamských věznicích. A lidstvo se stále nepoučilo.
Když jsem jako dítě jezdívala ke svým prarodičům do Jistebníku nad Odrou (asi tak v letech 1955-1965), tak mi babička říkala, že na poště dělal pošmistra Petr Bezruč a bydlel u ředitele školy. Jezdíval také do vedlejší Košatky na letní byt. Na Ostravici je chata (muzeum) Petra Bezruče a na chatě Prašivá je místnost, kde sedával Bezruč při svých toulkách po Beskydech. Od svého otce mám Slezské písně, do kterých mu dělal úpravy P. Bezruč při pobytu v lázních Darkov (Karviná) dne 18.10.1949. Jsou tam i tato slova - Co v duších prostých lidí tká při Olze, Odře, Ostravici. /: všichni byli lepší než já/ jsem zkusil chybným veršem říci - datum a podpis Petr Bezruč. Ještě tam je přiložen strojopis básně Balada horská /ale ne od Nerudy/, která začíná - Žila v horách babka jistá, zlá a jak křížala zvadlá ..... /prý Dostálová/.
Vím, že u nás již lékaři dávno léčí po telefonu i děti. Pokud má dírě vyrážku, tak se pošle doktorovi fotka a hotovo. Už se těším, jak já pošlu foto gynekologovi (nebude to porno?) a nebo budu mít doma nějaký robot na opravu zubů. A od lidí vím, že soukromá ambulance kardio u nás vybírá poplatek 400 Kč také již pár let.
To jsou zase bláboly. Ano, byla povinnost pracovat a to bylo dobře. Dnes se spousta lidí poflakuje a ti, co pracují je živí. To je správné? Že chodily ženy na potrat, když již rodina další dítě nechtěla. Ano, protože za mých mladých let nebyla antikoncepce v takové formě, jak ji známe dnes. Dnes si mladí místo dítěte raději pořídí psa (nic proti domácím mazlíčkům). Mimoškolní činnost - chodila jsem do Sokola, atletického kroužku, hrála jsem závodně volejbal (sice v rámci kraje), 9 let jsem hrála na klavír, jezdila jsem každoročně na tábor a nikdo do mne necpal marx-leninismus. Protože jsem milovala knihy, chodila jsem jednou týdně do knihovny pomáhat s obalováním knih. Ze školy si dodnes pamatuji hodně věcí, ale dnešní děti vše zapomínají a nic neumí, nebylo tolik dětí ADHD, čím to asi? Již na základní škole jsem si dopisovala s dětmi z mnoha států (sbírala jsem a dosud sbírám pohledy) a nejen ze socialistických, ale hlavně z těch kapitalistických, i z JAR nebo jižní Koree, se kterými jsme neměli diplomatické styky. Vždy jsem byla hrdá na to, že jsem z Československa a dnes bych nejraději emigrovala, ale není kam. Všude je to stejné. Jen jsem vždy chtěla cestovat, ale pravda, to bylo trochu omezené. I přesto jsme s manželem v doně socialismu byli na Kubě, Maltě, Kypru, Portugalsku, Špamělsku, Francii, vždy s Čedokem a příjezdu se mne nikdo na nic neptal (v KSČ jsme nebyli). Prý byla totalita. A co je dnes? Samé zákazy, rozkazy, příkazy a nákazy z tolik propagované EU.Je to mnohem, mnohem horší než dříve.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Uzavřel se žalobcem dohodu o vině a trestu.