Zdravím, když vejdu do obchodu. Potom ještě jednou, když mne pozdraví pokladní, když jsem na řadě... ve větším obchodě už na mne volá, jestli mám kartičku, a já ještě nemám ani všechno zboží na páse, to zase vadí třeba mně... mají ceduli jako vrata, vyložit vše z košíku na pás a pak se diví, že musí manipulovat se všemi petkami a flaškami, co tam teda pracně vyskládám... taky často bývá problém "odebírat" zboží, které ona prožene scanerem a já se snažím uložit zpět do košíku, v některým obchodem mají tu plošinku za "pokladnu" jenom symbolickou... a už je tu cena, otrávený výraz, že to ještě nemáte všechno "pryč"... takže honem hlásím, že kartou... PIN a na shledanou (jako vypadni) od pokladní, já ještě skládám, ukládám peněženku a kdesi cosi... ano, když odcházím, říkám nashledanou, ne dřív... zkontrolovat jestli tam mám jeden balík toaleťáku nebo 60, kde na to vezmu čas? no až za kasou, kde už většinou zavazím někomu jinému...
těžko říct, za některých okolností by bylo docela vhodné sešit "ztopit", v tom případě by mohl být požadavek učitele na místě a informace předaná matce trochu zkreslená... určitě bych do toho netahala třídní a už vůbec ne výchovného poradce (absolutně zbytečná funkce); když už bych se do toho chtěla montovat, zašla bych přímo za učitelem a dotázala se jestli je to tak, jak synek situaci popsal a pak zda je to tedy nezbytně nutné, což může...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
ty šaty byly teda lepší...
1 odpověď