Z čeho pramení ta potřeba některých lidí opakovat donekonečna ty nesmysly o chování Čechů v zahraničí? Asi z vlastního komplexu, který si léčí tím, že hází na své spoluobčany špínu a sami se z toho vymezují :"Já jsem ten lepší, já mám holé nohy v sandálech, u snídaně jím jako vrabec, v letadle netleskám - ó , jak jsem na na úrovni." Já mám úplně jiné zkušenosti, nejsme o nic horší než ostatní národy. Tak už se přestaňme podceňovat a pomlouvat, to je problém, ne naše chování v cizině.
Já jsem si vždy v mládí starších lidí vážila, byli jsme asi tak vychovaní, ale určitě to pramenilo i z mé povahy. Milovala jsem svou babičku, byla kouzelným zdrojem všeho dobrého. Nikdy mně starší lidé nevadili, jak se dnes často uvádí - v dopravních prostředcích, v obchodech, atd....Jen se přiznám, že mě v těch letech jejich " moudra" moc nezajímala, měli jsme přece dojem, že „víme všechno lépe“ .... Dnes toho lituji, že jsem se jich víc neptala na minulost rodiny i naší země..., už je ovšem pozdě.
Dnes jsem sama v tomto věku, kterému se říká seniorský… Mám 2 starší sestry a mohu vám říct, že si ani já, ani ony nestěžujeme , nenaříkáme , naopak žijeme normálně, jako dřív. Ano, to je důležité: Jsme to totiž pořád my, tím že jsme zestárly, jsme se nezměnily. Baví nás to co dřív, děláme to co dřív, jen teď na to máme víc času. A ve svém okolí se s záští vůči starším lidem nesetkávám, že by byli všichni také dobře vychovaní? Asi ano a to je skvělé!
Měla jsem v úmyslu něčím přispět do diskuze, ale po přečtení příspěvků od lidí, kteří díla Kundery ani Havla neznají a ještě se tím chlubí , to neudělám. Toto není důstojné fórum pro hodnocení těchto významných ( ač vzájemně znepřátelených) českých osobností. Ta česká malost a ubohost je tady příliš hlasitá.....
Nemám vypracovaný seznam autorů a knih, které bych si vzala sebou na ten pověstný pustý ostrov, případně na nedej bože dlouhý pobyt v nemocnici. Dokonce si myslím, že bych měla v obou případech trochu jiné starosti než četbu - třeba přežít, například ….
Ale kdyby přece jen, přibalila bych do zavazadla tolik knih Milana Kundery , kolik bych unesla a navrch položila Směšné lásky. Čtu je 50 let a stále mě baví lehkost a vtip, se kterými se asistent na fakultě, přednášející dějiny malířství vyhýbá napsání likvidačního posudku na diletantskou práci pana Zátureckého na téma Mikoláš Aleš , až se dobere k tristnímu zjištění, že se Nikdo nebude smát…
Také mě celý život baví doktor Havel, jeho noblesa, intelekt, nadhled i to děvkařství, za které on přece nemůže - „ k tomu ho přece nutí sama Nutnost“.
Dodnes používáme mezi přáteli pro případ seznamování termíny Kontaktáž a Registráž , které zavedli hrdinové povídky Zvěstovatele věčné touhy.
Vždy jsem rozuměla tomu, jak je lákavé stát se na chvíli někým jiným: nezávislým, bezstarostným a nezodpovědným jako dívka ve Falešném autostopu.
Eduard a bůh Tady už se Milan Kundera posunul dál, až na úroveň Žertu. Vyprávět příběh tak humorný, až z něj mrazí, to umí skutečně jen on.
Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým… Už název povídky zní tak dramaticky , že v nás vzbuzuje pocit nějakého biblického odkazu, ale nic jsem nenašla, je to skutečně asi „jen“ Kunderův originální slogan.
Nezbývá než poděkovat autorovi mé generaci zakazovanému a o to víc milovanému.
Zdravím, včera jsem se vrátila z Chorvatska, mám to tam ráda, ale jezdím nebo létám i jinam. Bydlela jsem v hotelu, vše OK, až na cestu tam i zpět. Ať si každý jezdí, kam chce a na co má, hlavně si všichni , kteří chcete jet busem, dejte pozor, zda vaše cestovka nevyužívá " služby" spol, GUMDROP. Pokud s nimi pojedete, nebudete si připadat jen jako "socky", ale jako přepravovaný dobytek, Kdo má zájem o bližší info, ráda poskytnu. jarkjen@seznam.cz
Včera jsme se vrátili z Rabacu na Istrii. Zvýšení cen po EURu jsme čekali, to nebyl problém. Problémem byla doprava tam i zpět, kterou Čedok zajistil prostřednictvím spol. GUMDROP. Bezprecedentní chování řidičů: přestávky po 7 hodinách, nulové informace, neustálé přesedání - stres, nervozita, někdy i strach.
19 hod, z Istrie do Ústí n. L. Už nikdy víc.
Nejen nevychované, ale také úplně maličké děti do restaurací nepatří. Pláčem, za který nemohou, ruší ostatní hosty, kteří to fakt nemají zapotřebí poslouchat. To ale platí všude, nejen v restauracích. Jednou jsem zaplatila 500,- Kč za prohlídkový okruh na Karlštejně a neslyšela jsem z komentáře průvodkyně ani slovo. Vedle mě absolvovala prohlídku matka s ročním děckem v náručí, které vydrželo celých 45 minu plakat - no plakat, to je slabé slovo. Myslím, že si rodiče takto malých dětí mohou tyto akce odpustit, vždyť děti brzy vyrostou a pak je mohou brát sebou, ovšem za předpokladu, že je mají vychované. Jako matka tří dětí vím o čem mluvím.
Danuše Nerudová je hezká, sympatická a moc si vážím její odvahy „ prolomit vlny“ a kandidovat na prezidentku. Její styl oblékání se mi ale nelíbí, zejména ty široké rukávy u šatů. Dnes je měla zase a dokonce nabírané. Kdy už u nás ženy, aktivní ve veřejném prostoru, pochopí, že nejvhodnější, ale i pro ně nejslušivější oblečení jsou kostýmy, a to kalhotové nebo se sukní po kolena. Také pouzdrové šaty sluší, bez ohledu na věk a typ postavy. Ony ty dlouhé, široké, nabírané a často i překombinované šaty padnou skutečně jen těm vysokým a více než štíhlým modelkám – mezi námi, ale i těm modelkám sluší víc ten kostým….
Také jsem o tom cosi zaslechla, dříve než jsem přečetla článek a komentáře. Nebudu soudit ani autora ani diskutující, jen napíši svůj názor a zkušenost. Já jsem fronty nestála nikdy, ani za socialismu. Jednak jsem na to neměla čas, neboť jsem musela spěchat z práce do školky pro děti a hlavně mně to připadlo strašně nedůstojné a trapné a jako ztráta času. Když něco nebylo, tak se koupilo to, co zrovna bylo a člověk si nějak poradil.
Pokud se někdo dnes, v době přeplněných regálů v supermarketech, pere o zboží, je to smutné, pokud to ovšem nedělá ze sportu. A já si myslím, že to některé lidi, a nemusí to být nutně důchodci, neskutečně baví, to " vzrůšo - ulovil jsem vejce za 3 Kč "!
Pokud to ovšem lidé důchodového věku jsou, je to smutné a trapné dvojnásob, tito lidé by měli být moudří a vědět, co je v životě skutečně důležité a zachovat si důstojnost, i když růst životních nákladů je nepopiratelný. Ukořistěné plato levných vajec, za cenu ponižujícího agresivního chování, to ale nevyřeší. A argumentu, že tak činí pro své děti (jak staré děti - čtyřicetileté, padesátileté? ), aby měly vejce na vánoční pečení, se musím smutně smát. Já mám v tomto věku děti tři, zaměstnané samozřejmě a ony, ani já si neumíme představit, že bych kvůli jejich vánočnímu cukroví ztrácela v první listopadové dekádě čas a důstojnost v nějaké mele v Lidlu.
Neustálé omílání pohádek o státních i církevních svátcích bylo jedním z důvodů proč jsem už před lety přestala přímé televizní vysílání sledovat. Důvodem vysílání pohádek jsem se již před Vánoci 2020 zabývala v mém blogu na i-dnes "České Vánoce". Dovolte mi tedy z něho citovat, platí i pro Velikonoce :
.."Ty naše slavné české Vánoce, pokud neobsahují ten hlavní křesťanský motiv zrození a naděje, jsou bohužel naprosto vyprázdněné. Takže je logické, když nám bylo „ vzato nebe“, že nastává nutkavá potřeba tu prázdnotu něčím vyplnit.
Svědčí o tom až ta zvrácená obliba pohádek, a to nejen o Vánocích, ale i o Velikonocích a státních svátcích. Vezměte rozum do hrsti a zeptejte se se mnou: Co to proboha s námi je? Proč Česká televize již léta reaguje na všechny svátky vysíláním pohádek a lidé na to slyší, lépe řečeno vidí? Proč slavíme narození a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, příchod Cyrila a Metoděje na Moravu, upálení Jana Husa, vznik naší republiky, stejně jako vítězství nad fašismem nebo komunismem sledováním pohádek ? To přece nedává žádný smysl.
Pro úplnost uvádím, že v daném případně ještě můžeme pochopit vysílání pohádek klasických, z nichž některé mají morální nebo vlastenecký náboj, ale ta plejáda slátanin, pohádek za každou cenu, takových těch pseudopohádek s Jiřinkou v hlavní roli, to je ovšem peklo."
Podle letošní sledovanosti asi už nejsem sama, kdo má tento názor...
Jeremy Irons je ve ve svých letech stále větší frajer než většina mladých českých herců. Je trapné o něm mluvit jako staříkovi. Ještě toho "staršího pána" bych snesla, ale "stařeček" ? Kolik bylo těm dobrotivým "českým manželům" ? Možná kolem 40-ti nebo 50- ti, takže asi už brzy o nich budou o generaci mladší a jim podobní, také mluvit jako o starcích. Skutečnost, že koupili kávu slavnému herci výše uvedenými bláboly úplně zazdili.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Perfektní článek. Naprosto souhlasím. Když bylo mému dnes 51 letému synovi 25 let, tak se vrátil z lyžování na horách a s očima na vrch hlavy mi líčil, že tam lyžovali i padesátiletí lyžaři ! To by se mu dnes nelíbilo, kdyby se tomu, že lyžuje on někdo divil !