Jen 28 lidí? To mělo být aspoň 28 naplněných letadel!

Mám internet a chodí mi tam i letákové nabídky obchodů. Ale raději si listuji papírovými letáky, se kterými se usadím třeba u kafe. A také se mi papírové letáky hodí k různým pracím - třeba s barvou, při přesazování kytek atd...

Ve vesnici, kde obchod dvakrát opustil COOP, pak dva čeští soukromníci, teď prodávají Vietnamci. Mají pestrou směs zboží, které obměňují, docela příznivé ceny a velice příznivou otevírací dobu. A prodávají s úsměvem! Pro vesnice mohou být Vietnamci požehnáním!

Při čtení mi běhal mráz po zádech...

Potřebuji dostatek čtení, pití a v dosahu WC. Jo a pevné nervy!!!

Nevím kdo to je. A ani mi to nezajímá!

Někdy to sousedovo myšlení člověk nechápe. Příklad - sousedka z vedlejší zahrady bouchla vrátkami, na to reagoval náš pes štěkáním. To vyprovokovalo sousedku - přišla k našim vratům a zabušila na ně s křikem na psa: "NEŠTĚKEJ!" No, co asi hlídací pes udělá...? Teď už je naštěstí klid. Nervního psa nemáme, nervní sousedka se uklidnila.

Zlaté Četnické humoresky!!

Nedávno jsem šla do Kauflandu - pán, tak 45, ramenem si přidržoval telefon u ucha a s kýmsi mluvil. Procházel obchodem, vybíral zboží do koše - a telefonoval. Prošel pokladnou, zboží narovnal zpět do koše - a telefonoval. Pak jsem ho viděla jak prochází parkovištěm - stále telefonoval! Není to už úchylka??

Kdysi jsme s kamarádkou do kina nešly "na film", ale "na Delona"! Byl to krásný Pan Herec! (Jen ty jeho některé názory se těžko skousnou...)

No, nic proti nim. Ale v tomto případě byly chudáci jejich soupeřky!

Ten chlapec má můj velký obdiv!! Mně stačí, když mi včela bzučí kolem hlavy a už mi chytá panika...

Díky za veselý článek! Živě to vidím!

EU těmi nesmysli lidem akorát otravují život. Takže víčka z láhví hned ukroutím a polohlasně u toho nadávám!

Třeba to byla její vůle - odejít ze života v přírodě, než skončit v nemocnici připojená na hadičkách. Upřímnou soustrast rodině!

Držím jí palce a ať má hodně sil na novou cestu!

Já, jako matka, bych měla tak pádnou ruku, že by se synek šel majiteli omluvit třikrát!

Před lety jsem se snažila pomoc kamarádce. Sehnat náhradní bydlení, odbornou pomoc atp. Ona však pořád věřila, že se její psychopatický manžel zlepší. (Naštěstí nepoužívá fyzické násilí.) Teď, v důchodovém věku, už nemá sílu něco řešit. Od sousedek slýchá: "Paní, vy máte tak milého manžela!" - a pak pláče do telefonu, že mě tenkrát měla poslechnout...

Autorka článku má poněkud ziealizované představy. Pominu babičky, které o hlídání vnoučat nechtějí ani slyšet. Babičky, které svá vnoučata milují, jsou ochotné hlídat - ALE trvale, jako další zaměstnání?? Hlídání malých dětí je náročné nejen fyzicky, ale hlavně psychicky, kdy je nutné být stále ve střehu. A babičky většinou už mají nějaké své neduhy, bolesti a opravdu touží po klidu a odpočinku, což s malým dítětem dost dobře nejde. Mluvím za sebe i své kamarádky - hlídací babičky...

Autor článku se asi moc přehříval na sluníčku...