Řešení se zdá být jednoduché z jednoho prostého důvodu, a to, že už tak nějak ze zvyku bereme sdělení, že něčeho o polovinu více je vlastně 1,5 násobek. A neřešíme základ, z kterého je ta polovina.
Dá se to totiž vyložit dvěma způsoby. Tak jak je uvedeno v přiloženém videu. A nebo taky jinak, a to tak, že když dětí je o polovinu více, tak to znamená, že ta polovina dětí je navíc. Druhá polovina se rovná počtu dospělých - šesti. Takže všech dětí je dvanáct.
Při počtu devíti dětí bych tak mohl říct, že jich je vlastně jen o třetinu víc, než dospělých.
Vždyť je to úplně jednoduché. Stačilo by do losovacího osudí vložit třeba 30 míčků prvních třiceti závodníků, z nich vylosovat první desítku, dosypat 10 míčků těch od 31. do 40. místa, znovu deset vylosovat atd.atd.
Samozřejmě lze losovat i po jiných skupinách, dosypávat po polovině vylosovaných, nebo třeba jen po pěti nebo dokonce i po jednom, jednoho vylosuju, jednoho dosypu...
A nikdo by si nemohl stěžovat. Ti "elitní" by měli statisticky jednoznačně vyšší pravděpodobnost, že pojedou na začátku, ale ne stoprocentně, občas by se někdy někdo svezl až na konci, ale to by přece nemohlo těm elitám dělat problém.
„Spíš mi to s odstupem přijde úsměvné, když si vybavíte, že skončila olympiáda a za tři měsíce byly narvané stadiony v Kataru na mistrovství světa ve fotbale,“ připomíná turbulentní koronavirovou éru.
Ta v tom má taky pěknou bramboračku. Olympiáda v Tokiu byla v létě 2021 a MS v Kataru už za tři měsíce na podzim 2022. Jak ten čas letí.
103 000 čtverečných mil rozhodně není 165 000 čtverečných kilometrů. To zas nějaký přepisoválek textů nás chtěl obohatit, tak si našel, že míle je přibližně 1,6 km, tak těch 100 tisíc mil vynásobil 1,6 a bylo. Ale že by to měl vynásobit mocninou 1,6, to už mu vzdělání nedovolilo, protože v hodinách matematiky hrál piškvorky.
Jenže on by to měl i tak špatně, protože se jedná zcela určitě o námořní a ne anglickou míli, tudíž by to měl vynásobit mocninou přibližně 1,85. A rázem je ze 165 tisíc skoro 350 tisíc km2.
Za sedmým sloupkem prý chybí stín, možná ano, ale není vidět, jestli tam v plotě opravdu je, nebo chybí taky. To už tu někdo zmiňoval. Ale zrovna tak bych mohl říct, že za osmým sloupkem je jen půl devátého, jenže to opět nemohu říci s jistotou.
Co ale s jistotou říct můžu, že první stín nemá svůj kůlek. A třetí zrovna tak. A to je jasná chyba.
Ani nějaké chybějící blinkry a zrcátka nejsou chybou, prostě chybět mohou.
Pokud bychom to měli řešit v čistě teoretické rovině, museli by ti chlapíci být nejen všichni naprosto stejně vysocí, ale i ta kláda by musela být i po celé délce stejně silná (myšleno průměrem) i měrně hmotná (měla stejnou hustotu).
Ale budiž. Pak by pro stejnou hmotnost pro všechny musela být kláda uložena na jejich ramenou v 1/6 délky, v 1/2 (3/6) a v 5/6. To, co uvádí řešení, by odpovídalo tomu, že oba krajní nesou 4/13 hmotnosti a prostřední 5/13. Čili krajní by museli mít uložení klády 2/13 od okrajů. Když se ale podívám pozorně na obrázek, a vezmu v úvahu určitou perspektivu, tak bych řekl, že zadní (levý) nese kládu o kus dále od konce než přední (první). Navíc prostřední jde blíže k tomu prvnímu.
Takže moje odpověď by byla, že největší váhu nese ten třetí.
Ale třeba se pletu.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Ani mně se ta dnešní móda některých mladých s rozkrokem u kolen nelíbí. Nedej bože dokonce s poklopcem vzadu.