Pěkný článek. Z posledního odstavce to vypadá, že jízda s propadlou TK není až tak velký problém, pokud tedy vozidlo je reálně v pořádku. Spusta lidí si myslí, že to je za 6 bodů plus velká pokuta. Takže, je to pravda? Jenom 1500 Kč? Pak by mě zajímalo, jak je to s přípojnými vozidly. Pokud mám nějaký málo používaný vozík nebo třeba vlek na loď či karavan, můžu ho v případě propadnutí aspoň odtáhnout na STK, nebo budu muset dát přívěs na podval, abych ho vůbec na STK dostal?

Asi přestanu Seznamzpravy úplně číst. Hrozně mi vadí tyhlety clickbaitingové zavádějící titulky. Že je článek víceméně o ničem, to bych celkem zkousnul. Že je ale nadpis v podstatě nepravdivý, jen aby na to kliklo víc lidí, to je prostě novinářský šlendrián. Takže k věci: Tesla opravdu v Číně neopravuje 1,2 milionu aut. Pouze provedou softwarový update, aby trochu upravili nějaké detaily v chování infotainmentu. Je to rutinní záležitost, dělá se to dálkově a majitelé to vůbec nemusí řešit. Maximálně budou muset na dispeji auta odkliknout souhlas.

Přechylování ženských jmen není žádné "prznění" těchto jmen, ale je přirozenou součástí Českého jazyka. Stejně jako např. skloňování, časování, atd. Pokud ženské jméno nepřechýlíme, nemůžeme jej ani smysluplně skloňovat, což drasticky degraduje náš krásný jazyk, v některých případech až k nesrozumitelnosti textu. Ženská jména (i cizí) v kontextu ČJ samozřejmě přechylujeme a skloňujeme, stejně jako samozřejmě skloňujeme cizí mužská jména, a nikdo to (snad) nepovažuje za "prznění". Samozřejmě jsou (například mnohá africká) příjmení, která přechylování ani skloňování neumožňují, nebo jen obtížně, pak se s tím musíme vypořádat podle možností a citu. Dobrovolně se však vzdát tvarování (podstatných) jmen, které je nedílnou součástí Českého jazyka, to prostě nedává smysl.

Nechci být hnidopich, ale anglické slovo "cable" se do Češtiny nepřekládá jako "kabel" nýbrž "lano".

Absolutně nechápu, jak vůbec mohlo někoho napadnout, že by se tahle unikátní kulturní památka měla zbourat nebo někam přesouvat. Fakt smutné...

Docela by mě zajímalo srovnání s Toyotou Land Cruiser 250.

Po silnicích jezdí obrovské množství náklaďáků všech možných velikostí od 3,5 až do ca. 50 tun. Tak ať mi nikdo nevykládá, že se všechna svodidla a zádržné systémy najednou budou muset předělat kvůli elektrickým pickupům s celkovou hmotností pod 3,5 t. Nebo kvůli tomu, že osobní elektromobily jsou zhruba o 200 až 300 kg těžší než srovnatelné spalováky. Řekl bych, že tady zase někdo vymýšlí problém, který neexistuje.

Tady se zase ukrutně přehání. Většina hospod mimo Prahu má dvanáctku pod 45 Kč, některé i pod 40. Pokud ovšem nepočítám Plzeň, která je prostě drahá už od pivovaru. Když někdo musí mít prémiovou značku, ať si pak nestěžuje, že je to drahé. Dřív měli Plzeň jen v drahých restauracích, jinak normálně lidi pili levnější značky. A nikoho kvůli tomu neubylo. A mimochodem, i v té Praze znám pěkných pár hospod, kde Plzeň stojí kolem 60 Kč a jiné ležáky zhruba 50 až 55. A nejsou to žádné pajzly ale solidní restaurace nebo pivnice. Člověk si taky musí trochu umět vybrat podnik.

Když jsem byl mladý, chodili jsme na pivo za 7,20. Výplatu jsem však měl kolem 4500 Kč. Pili jsme desítku, protože byla levnější. Na Plzeň jsme ani nepomysleli, tu měli jen v lepších restauracích a byla drahá. Dnes by každý chtěl jen Plzeň, klidně lidi volí drahé podniky, a pak si stěžují, že je to moc drahé. Bez problémů dnes dostanete i v Praze pivo pod 40 Kč za desítku nebo pod 50 za dvanáctku. V přepočtu k výplatě je dnes točené pivo v hospodě levnější, než bylo kdy v minulosti.

Přechylování lze chápat nikoli jako příslušenství konkrétního jména, nýbrž jako mluvnický nástroj (Českého) jazyka, podobně jako skloňování. Skloňování cizojazyčných mužských jmen přece také nikdo nepovažuje za komolení. A je to důležité pro srozumitelnost. například věta "Putin hovořil s Trumpem o Bidenovi." je srozumitelnější, než "Putin hovořil s Trump o Biden.". Problém je, že nepřechýlené ženské jméno nelze skloňovat podle ženského vzoru. Měli bychom jej tedy skloňovat podle mužského vzoru, nebo jej neskloňovat vůbec? To je ale dost zásadně na úkor srozumitelnosti textu.

Tak především, 1 prms měkkého dřeva neváží 440 kg. Váží zhruba 200 až 300 kg podle vlhkosti. Měkké dříví nekoupíte suché, musíte jej nechat vyschnout. Řekněme, že pak bude 1 prms vážit ca. 250 kg, takže při uvedené výhřevnosti dá 1 prms teoreticky 850 kWh. Dřevokotel nebo krbová vložka má ale účinnost kolem 80%, zbytek tepla uteče komínem, takže to máme reálně asi 680 kWh/prms. I když počítám cenu dřeva 1500 Kč/prms, včetně dopravy, tak jsme na ceně přes 2,20 Kč/kWh. A to počítám pouze samotné palivo, ve skutečnosti musíte započítat ještě náklady na čištění a revize komína, u zplynovacího kotle také jeho vlastní spotřebu elektřiny, atd. Pokud ale budete počítat navíc i vlastní čas vynaložený na manipulaci dřeva, zatápění, přikládání, atd., bude to ještě podstatně víc. Topný faktor správně navrženého TČ bude v průměru přinejmenším 2,5 až 3, takže zhruba za 2 až 2,50 Kč/kWh. Závěr: topení dřevem nevyjde levněji, alespoň pokud kupujete štípané dřevo. Jestliže koupíte dřevo v metru a sami si jej nařežete a naštípete, nebo koupíte dřevo v lese na stojato a vše si uděláte sami, může to vyjít výhodněji, pokud ovšem máte hodně volného času, který pro vás nemá cenu, nebo vás to prostě baví. A pak samozřejmě, kdo dřevo v lese ukradne, topí levně, to je ale zase jiný příběh...

Zajímalo by mě, jestli existuje kalkulačka pro sazby C..., tedy pro živnostníky a podnikatele.

Článek je dost zavádějící.

1. Není pravda, že kiosky v kempech všeobecně karty neberou. Ve skutečnosti je to jak kde, znám ale hodně kempů, kde je berou.
2. Není pravda, že poplatky bance jsou zanedbatelné. Běžně se platí kolem 1% z platby, sezónní provozovny ale často dostanou horší podmínky, obvykle kolem 1,4%. Když ale na recepci kempu odečtu poplatky obci a DPH (poplatek bance se počítá z celé částky), tak z mého čistého obratu ten poplatek dělá skoro 2%. A kdybych vzal v úvahu veškeré provozní a investiční výdaje, tak z celkového čistého zisku dávám na poplatky za terminálové platby skoro 5%. Kdyby platili kartou všichni, tak by to bylo skoro 10% z čistého zisku.
3. Není pravda, že terminál je zadarmo. Poskytovatel obvykle chce měsíční poplatky a často je musíte platit celoročně, i když máte jen sezónní provoz.
4. Není pravda, že bezhotovostní platby nemají vliv na spropitné. Spousta lidí dá spropitné při hotovostní platbě, aby se nemuseli zabývat drobnými mincemi. Při platbě kartou je naopak pohodlnější spropitné neřešit. Statisticky vzato je spropitné celkově menší u bezhotovostních plateb.
5. Není pravda, že kiosky (a další drobné provozovny) neberou karty jen kvůli krácení daní. Je to samozřejmě jeden z důvodů, často jde ale třeba jen o pohodlnost - jednoduchost. Nechtějí se s tím prostě "cárat". Musíte na to mít hardware, připojení k internetu, musíte se o tom dohadovat s bankou, samostatně o tom účtovat, řešit technické problémy, atd. A pokud nemáte terminál propojený s pokladním systémem, tak to dost zdržuje, což třeba někde na koupališti prostě nejde...

Tohle by mělo být trestné. Meteorologové jasně říkají, že květen bude teplotně lehce podprůměrný až průměrný. Druhá polovina května průměrná. A autor článku z toho vytvoří titulek "bude zima". Šíření dezinformací jak vyšité. Kde je nějaká novinářská etika?

Achillova pata? Možná. Až na to, že v celém Vesmíru neexistuje síla, která by Rusům zabránila se k těm součástkám dostat. Bavíme se tady totiž o elektronických komponentech, které jsou běžně dostupné na trhu se součástkami, skoro kdekoli na světě (nebo aspoň u většiny z nich to tak je). A jelikož ty součástky jsou velmi malé, není problém, aby je Rusové koupili někde v zahraničí a pak je propašovali do své země, i kdyby to měli třeba poslat poštou nebo Fedexem. Vezměte v úvahu, že řídící čipy pro několik set raket se vejdou do balíčku o velikosti menší knížky. Takže ano, můžeme se bavit o tom, že zpřísníme embargo a kontroly, ale je zcela absurdní si myslet, že se pak Rusové k těm čipům nedostanou.