Autora nezajímá, s kým Sáblíková žije, ale celým článkem to vlastně rozpatlává. Fuj, blahoslavení chudí duchem.

NSDAP byla také zvolena většinou Němců, pak se divili. A kam je to dovedlo?

Moc nechápu, co znamená přiblížit reálný život. Budou se učit vařit, uklízet po sobě, pracovat na školní zahradě, přišít knoflík a zavazovat tkaničky, nebo co vlastně?

Snížená citlivost na zpackané věci, toť symbol naší doby. Omlouvání nepořádku a ignorování pravidel to vše ještě umocňuje potlesk všech joudů.

Kdo může takové nesmysly plodit? Ne paní učitelka, ale autorka se zasekla v sedmdesátých... Příště trochu rozumu do hrsti a bulík ten, kdo by tomu chtěl jen na vteřinu věřit.

Ve školství to funguje už dávno.

Konjunkturální výtvarný hnus.

Jakou kvalifikaci mají tzv. "módní poradci" či "módní policie"? Samozvanci. Jednou ponožky do sandálů ne, podruhé ano, potřetí ne a tak dál - to je celá kvalifikace a měšťáci na to vždycky skočí...

Testy jsou rozřaďovací a vytvářejí škálu, ale testovaní to neradi slyší a špatně to snášejí, protože všichni by chtěli být na prvním místě. Odmalička jsou děti vychovávány v tom, že všechno zvládnou, že mají neomezené možnosti a že na to mají i nárok. Přijímačky jsou první životní srážkou s realitou a nastaveným zrcadlem. Je tedy úplně jedno, jestli test je těžký nebo ještě těžší, protože všem měří stejně. Důležité je, jestli dokáže dobře roztřídit uchazeče.

Pokud je manželství uzavřené jako bezpodílové, není moje a tvoje, protože je majetek společný. Když to má někdo jinak, smůla, ale vždy je to věc domluvy.

AI ve školství nevyřeší jeho vleklé problémy, jak by byli rádi někteří její nekritičtí propagátoři. Názory téhle expertky jsou celkem rozumné, protože vidí technické a didaktické limity. Zatím stejně se musí ve školství počkat, co se z toho vyvrbí, protože všechny nástroje jsou z hlediska běžného využití zatím v plenkách, jsou informačně nevyzpytatelné, tedy nespolehlivé. Nikdo neví, jakou právní odpovědnost budou mít ve výuce a v hodnocení živí učitelé a jakou AI. Neméně důležitá je i finanční otázka - různých AI je už dnes příliš mnoho, aby je školy mohly platit, free verze jsou jenom kukátkem, spoléhat se na ně nedá, leda tak na hraní.

Ubyde-li češtiny, musí se přepsat učebnice do mnohem jednoduššího jazyka, do takové basic češtiny ve stylu "já Čecha". Už teď je pro naše nastupující generace naše mateřština nesrozumitelná a významy jim nenese. Takže zpátky na stromy a výuka bude pokračovat v zoo.

Čeští a ruští náckové obdivují nácky německé, kteří jim za to nejsou vděční, ale naopak jimi zcela opovrhují. Logiku to nemá - s Babišem a Trumpem to je a bude stejné.

"Stará garda" odchází a není za ni plná náhrada. Proč asi?

Bára Divá, která z minulých článků nechce mít děti, je najednou má a má tisíc výhrad jako vždy. Jestli má opravdu chlapa, tak je to světec. Pravděpodobně žádná BD neexistuje, ale nějaký provokatér, který se nad diskusí směje.

Už se ucho utrhlo a není cesty zpátky.

To je slátanina - jak dnes může někdo počítat na desítky tisíc lidí v profesích v budoucnu, když se AI zatím učí utřít si nos. Do toho jsou zamotaní učitelé, o nichž jiní tvrdí, že je také nahradí AI, ale zároveň tady se tvrdí, že zmizí z trhu práce proto, že jsou ve vyšším věku a že ...

Á, už přišly notičky. Jak dlouhá bude tahle písnička?

Na to, že Jeronýmovi je dvanáct a už umí číst a kompilovat články, tak dobrý!

Čistému vše čisté. O. Hausenblas pěkně popsal chaos, který vznikl zrušením osnov a vytvoření anarchie ve školství, na kterém se svým naivismem v devadesátých letech sám podílel. Jednotné učebnice měly také své přínosy - byly více prověřené, více se v nich koncenrovaly zkušenosti učitelů, kteří určitě nebyli bezduší roboti, ale uměli s dětmi pracovat a učebnice podle potřeby obohacovali po svém. Jen dodám, že stejně důležité jako papírové čtení je psaní rukou.