No to by bylo aby zelený web nepřišel s nějakým rádoby expertem a vědcem o kterém nikdo nikdy neslyšel, a že za to může "náhoda" a ne výroba z 80% z větrníků a FVE.
A ty náhody se během posledních let úplnou náhodou v počtu zvyšují stejně jako se zvyšuje podíl OZE v mixech. Nicméně dosud se obsluhám sítě povedlo jim zabránit, ale když výroba dělá po delší časový úsek 80%+ už se to úplně nedaří.
Za mě naprosto trapný a tendenční článek zelených hloupých aktivistů
Co si to autoři šlehli???? FVE na zemi nebo na vodě funguje stejně. A pokud bude FVE víc, jenom hůř pro stabilitu sítě (viz blackout ve Španělsku)
Zničí život pod hladinou (oteplení vody, míň kyslíku, žádné světlo pro organismy) a to těch vodních ploch moc nemáme a na Lipno nebo Orlík podobné debility opravdu instalovat nikdo nebude
Další zaplacený článek. Že to autorům není trapný.
Betonové tašky jsou stejně těžké jako keramické. Tedy kromě keramických maloformátových a bobrovek, ty jsou těžší.
Keramika má mnohem lepší vlastnosti co se týká odolnosti proti povětrnosti. I režná pálená taška je lepší, než betonka s nástřikem. Keramické tašky s engobou nebo glazurou jsou úplně kvalitativně úplně jiná liga než betonky.
O taškách KM beta si myslím, že jsou kvalitativně béčkové produkty co se betonových tašek týká, jiný výrobci je umí vyrobit líp, ale samozřejmě o něco dráž. To si dovolím tvrdit na základě svých zkušeností ze staveb. Nicméně KM Beta umí vápenopískové tvárnice, to je dobrý produkt.
Pan Svoboda má pravdu.
Dnes jde na vysokou školu skoro každý. I děti, které mají duševní kapacita a píli spíše na učňák.
Inteligence dnešní populace je nižší než byla 30 let zpátky. To je fakt.
Za komančů mělo na vysokou školu pouze 2% z populace (= IQ 130+)
Dneska vystuduje nějakou humanitní žvanící školu každý kdo má IQ alespoň 100, osobně znám i několik lidí s IQ 90-100 a taky to tak potom vypadá. Proto je dnes 40% populace VŠ.
Na VŠ technických oborech je úmrtnost(vyhození) během prvních dvou let 75-80% studentů. A to tam jsou ti chytřejší ze všech VŠ.
Rodiče nemají soudnost
Pán mele kraviny. Drahá energie je z důvodu emisních povolenek. To je základ Green dealu.
Proto je třeba Green deal zrušit.
Zdražíte energii, zdražíte všechno.
Zdražíte dopravu, zdražíte všechno.
Obojí dohromady - inflační spirála
Covid i válka tomu taky přidali, ale hlavní důvod vysokých cen (a tím pádem nekonkurenceschopnosti) je Green deal
Tak zase soudruzi z dřevostavitele napsali kolosální debilitu.
Jediný rozdíl v propanu jako chladivu je ten, že v nízkých teplotách nehoustne tolik jako standardní chladivo, má o něco menší mechanické ztráty současně s tím že je chladiva v systému kvůli požární bezpečnosti míň. Jeho termodynamické vlastnosti mohou mít vliv na rozdíl v topném faktoru oproti běžným chladivům maximálně v řádu jednotek procent.
Autoři ale vůbec nechápou princip fungování tepelného čerpadla, když tu píšou takové zavádějící věci, fyzikálně zjednodušeně pro technické analfabety:
- v našem vesmíru se v běžných podmínkách vždy přenáší teplo z teplejšího na studenější
- tepelný tok lze otočit za pomoci určitého množství energie ze studeného na teplejší
- množství energie k obrácení tepelného toku se různí podle rozdílu teploty studeného a teplého pro stejné množství tepla
- topný faktor - principielně se množství tepla získaného z 1 dílu elektrické energie se počítá zpodle vzorce 100/(studený - teplý)
- samozřejmě se to ještě může změnit o nějaké to procento kvůli účinnosti zařízení
TČ země-voda: země 5°C, podlahové topení 27°C - 100/(27-5) = 4,55 dílů tepla z 1 dílu elektrické energie
TČ vzduch-voda: vzduch 2°C, podlahové topení 27°C - 100/(27-2) = 4,00 díly tepla z 1 dílu elektrické energie (nejčastěji uváděná hodnota COP v technických listech je okolo 3,8-3,9 - vliv účinosti TČ)
TČ vzduch-voda: vzduch 2°C, radiátor 45°C - 100/(45-2) = 2,33 dílu tepla z 1 dílu elektrické energie
TČ vzduch-voda: vzduch -15°C, radiátor 55°C - 100/(55+15) = 1,43 dílu tepla z 1 dílu elektrické energie
Tentokrát není článek úpln blbost nicméně je hodně nepřesný a tendenční, že by sponzor byl nějaký výrobce kotlů?
Problém s TČ je nutnost podlahového topení.
1) Smrkové dřevo za 1500 Kč je tak za kulatinu nakrácenou na metry, je třeba ho zpracovat a taky zaplatit dopravu. naštípané dříví se prodává v takzvaném sypaném m3, který je zhruba za 1200+ Kč a ve skutečnosti je to cca 2/3 m3 - takže cena na m3 vychází na 1800 + doprava. Takže místo 9.000 to bude spíš 15.000,- za dřevo na zimu a to pro malý dům, který má jenom 3,5kWh ztrátu (10MWh za rok), což je super úsporný bungalov s rekuperací.
2) Autor si záměrně vybral malý domek, aby náklady TČ vycházely co nejhůř při započítání amortizace
3) Topný faktor špatného TČ je 2,8-3, kvalitní čerpadla mají průměrný topný faktor 3,2-3,5. Kromě toho cena kvalitního 6kWh TČ včetně vnitřní jednotky i instalace je cca 180.000,- Kč
4) Pokud máte TČ máte myslím 20 hodin denně nízky tarif, takže cena elektřiny je v průměru malinko přes 5 Kč
5) Tepelná činnost kotle při teplovzduchu není 100%, pokud je teplovodní výměník shoďte dolů dalších 20% ze získaného tepla
A ano autor má pravdu, že dřevo vychází na provoz o něcolevněji, ale o polovinu to určitě není. A je to za cenu běhání okolo kotle a přesunu paliva. Na druhou stranu můžete mít vyšší teplotní spád a normální radiátory. To je hlavní výhoda jakýchkoli kotlů. Proto taky píšu, že článek není úplná hovadina jako obvykle.
Jako stavař se sem chodím dobře pobavit, co jsou někteří lidé schopni vyprodukovat za moudra 😄
Celá tahle studie vychází z bulharské veličiny CO2eq.
Podle metodiky výpočtu CO2eq veličina vymyšlená EK a je celá nesmyslná a neukazuje skutečné zatížení emisemi z výroby elektřiny v jakýchkoli elektrárnách.
CO2eq neobsahuje veškeré emise CO2 při výrobě elektřiny protože:
1) pro výpočet CO2eq se používá celková účinnost elektrárny (až necelých 60% u uhelek) místo tepelné účinnosti elektrárny (malinko přes 30% u uhelek) - tepelná účinnost je skutečná potřeba tepla spáleného uhlím na výrobu 1kWh, celková je včetně využití odpadního tepla pro vytápění. A to včetně 3/4 roku, kdy se nevyužije.
2) do emisí se nezapočítává vlastní spotřeba elektřiny elektrárnou kteráčiní 5-10% podle stálosti výroby, u uhelek se dnes blíží k 10% z elektřiny vyrobené z uhlí.
3) do emisí se nezapočítává těžba, doprava, sanace ekologických škod a likvidace odpadu vzniklého výrobou v uhelkách a atomkách (z 1tuny uhlí je 400kg odpadu, část se využije na výrobu SDK, zbytek se zahrabe, sanace uranových kališť - Mydlovary u Temelína se už 20 let sanují a zavážejí zeminou)
Na základě výše uvedené pseudo vědecké studie nelze brát její závěry vážně, je to podobná konstrukce, jako by počítali emise ze spálení dřeva, ale počítali jenom emise z kůry
Ono logicky, když se v nejmodernější elektrárně Čezu musí spálit 1,25kg uhlí na výrobu jedné kWh elektřiny, tak potom super úsporný EV s 16kWh/100 musí natankovat 20kWH (účinnost nabíjení AC/DC 85% a 5% ztráty na distribuci - zjednodušeně 16/0,8=20), potom EV v českém energetickém mixu s podílem uhlí 40% jezdí za 0,4x1,25x20 = 10 kg uhlí /100km + 45% atom
I ICC (mezinárodní klimatický panel) si nedovolí tvrdit že za vzrůstající teplotu může CO2. V prohlášeních a studiích mají vždy napsáno, že pravděpodobně za vzrůstající teploty můžou emise CO2. A to není že by dokázali že CO2 je největší zlo, jenom si veliká část průměrných a ž podprůměrných vědců myslí že by to tak mohlo být. Oni totiž všechny vědecké kapacity klimatologie totiž z ICC odešly a někteří se dokonce soudili z ICC, aby jejich jménem nezaštiťovali svoje pseudo vědecké studie.
On totiž CO2 má relativně malý podíl na skleníkovém efektů. Absorpční křivky CO2 jsou nasycené a víc tepla unikajícího do vesmíru fyzikálně vrátit na zem nedokážou ani kdyby se koncentrace CO2 zvýšila 100x. 70% skleníkového efektu zajišťuje vodní pára, jejíž absorpční křivky se z velké části překrývají s křivkami CO2... Nikdo na světě nedokáže 100% říct co může za oteplování a podložit to vědecky.
No článek je zase mišmaš. Proč autoři píší o věcech, kterým nerozumí v rozhovorech s lidmi, kteří se požárničiny dotknou okrajově.
Od roku 1977 - platí kodex požárních norem ČSN 73 08xx i s těmito požadavky na půdní prostory.
Pro vícepodlažní RD je SPB II., jednopodlažní SPB I. dle ČSN 73 0833
SPB je stupeň požární odolnosti, na základě jehož se určuje minimální požadovaná požární odolnost nosných prvků, obvodových konstrukcí, požárních stropů a stěn, požárních uzávěrů.
V nadzemních podlažích pro SPB II. pak je minimální požární odolnost konstrukcí 30 minut, v posledním nadzemním podlaží je 15 minut.
V případě, kdy je půda prostor nevyužívaný bez požárního rizika, je poslední nadzemní podlaží podkroví. Pro sloupky krovu a SDK v podkroví pak stačí 15 minut požární odolnost - např dřevěné sloupky vyhoví už od rozměru 140/140. Na půdě není požadovaná požární odolnost prvků krovu, protože jsou nad požárním stropem - podhledem z SDK
V případě, že se začne půda používat pro skladování věcí, pozice podkroví se změní na nadzemní podlaží s požadovanou požární odolností konstrukcí 30 minut (včetně sloupků krovu a podhledu) - sloupky pak musí být minimálně 180/180
Půda je pak poslední nadzemní podlaží a viditelné nosné prvky krovu pak musí mít odolnost 15minut. Normální dřevěný krov v pohodě vyhoví požadavkům na požární odolnost prvků krovu - 15 minut má každý masivnější prvek krovu. Samozřejmě prkýnka sbíjených vazníků mají odolnost okolo 5-10 minut, tam to problém je.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Don Pablo je podle mě gauner nejhoršího kalibru, ještě horší než Babiš, protože je inteligentní