Vyhnání Němců z Brna je vyhnáním z Čech...

Experti očekávající (už pár let) ekonomický kolaps Ruska prostě nevzali v úvahu Putinův fond národního bohatství, ze kterého až doposud pokrývá nepříznivé ekonomické důsledky SVO a západních sankcí. Všechno má ovšem svůj konec a ten fond letos definitivně vyschne, zbývá z něj sotva desetina. Pak se teprve ukáže. Dávám Rusku rok, maximálně dva...

Lavrove, Lavrove, něco se zvrtlo, není to tak dávno, co jste se radovali, jak nám ten plyn přiškrtíte: Odkaz 1  

Tak to teď máte.

Snad se generál mýlí, ale dvě významné okolnosti je třeba vzít v potaz:

(1) Putinův věk - na dorovnání úspěchů Petra I. moc času nezbývá

(2) vyzbrojování Evropy - s každým dalším rokem bude útok obtížnější.

Kromě toho hokeje se mu podařilo vyjednat pouze zákaz úspěšných ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

Věří, že to dopadně dobře, čili špatně.

"Maďarsko si 15. března připomnělo výročí maďarské revoluce z let 1848 až 1849." Mohlo si taky připomenout, kdo tu revoluci zadusil - ruské vojsko gen. Paskeviče v maďarském debaklu u Világoše.

Požaduje odstranění hlavních příčin konfliktu, tj. odstranění Ukrajiny.

V roce 1972 přišel Henry Kissinger s nápadem urovnat vztahy s Čínou (zdevastovanou Maovou kulturní revolucí) v zájmu posílení geopolitické pozice USA v soupeření se SSSR. Povedlo se, ale Čína nabízenou příležitost využila tak, že dnešní USA mají kardinální problém.

V roce 2025 přišel Donald Trump s nápadem urovnat vztahy s Ruskem (zdevastovaným tříletou SVO) v zájmu posílení geopolitické pozice USA v soupeření s Čínou. Pokud Putinovo impérium nabízenou příležitost využije alespoň z poloviny tak, jako předtím Čína, budou mít USA kardinální problémy dva. Komu není rady, tomu není pomoci.

M. Romancov v dnešním Deníku N píše: "Trumpova představa, že se s Putinem dohodne a za cenu Ukrajiny (a kdo ví čeho dalšího) ho vzdálí od Číny, je hloupá a naivní, ale Trump možná nemá kapacitu, aby něco takového vůbec dovedl pochopit."

Merežko: "Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora." Nemá tak docela pravdu. Francie a Británie, signatáři Mnichovské dohody, daly Benešovi jasně najevo, že při odmítnutí dohody budou ČSR pokládat za agresora a původce války v Evropě.

Peskov žádá zrušení sankcí, přitom před třemi lety tvrdil, že Rusko posilují. Asi je té síly už moc.

Za války je všechno jinak, standardní postupy selhávají. Edvardu Benešovi se podařilo zůstat prezidentem, i když abdikoval a byl vystřídán legitimně zvoleným Háchou. Stačilo k tomu (zpočátku pro mnohé nepřijatelné) prohlášení o protiprávnosti Mnichovské dohody. Prošlo to, protože situace vyžadovala takové řešení.

V historii se nic takového nestalo? V prvních letech 2WW osamoceně a zoufale bojující Británie platila za americké zbrojní a jiné dodávky převodem části britského zlata, cizích měn, investic, průmyslových podílů a přenecháním britských zámořských základen. Nezištná pomoc zjevně neprošla ani Rooseveltovi. Jsou tak nastavení, je třeba s tím počítat. Jde taky o to, jak se to bude dál vyvíjet, třeba nějaký příští prezident Ukrajině dluhy odpustí.

Nic nového, Trumpovi patrně někdo prozradil, že v prvních letech 2WW osamoceně a zoufale bojující Británie platila za americké zbrojní a jiné dodávky převodem části britského zlata, cizích měn, investic, průmyslových podílů a přenecháním britských zámořských základen. Člověk by myslel, že už jsme dál.

Neprodají území, sami mají málo.

Před 53 lety, v době globálního soupeření USA a SSSR, přišel Henry Kissinger s "geniálním nápadem" normalizovat vztahy a nastolit ekonomickou spolupráci s Čínou, v té době zdevastovanou Maovou "kulturní revolucí". Samozřejmě v zájmu posílení globální pozice USA vůči SSSR. Čína využila tohoto obratu nečekaně obdivuhodným způsobem a dnes je otázkou času, kdy Američané dají Kissingerovi na hrob oslovskou ohlávku. Trump se nepoučil a pokouší se o něco podobného s Putinovým Ruskem, zdevastovaným tříletou SVO - samozřejmě ve snaze posílit globální postavení USA pro změnu vůči Číně. Lze jen doufat, že Rusové nemají na to, aby předvedli vzestup v čínském stylu.

Při popisu skvělých výsledků ruské ekonomiky ekonom Inozemcev opomněl(?) zmínit dvě podstatné okolnosti: (1) Během několika let po nástupu V. Putina (2000) stouply světové ceny ropy cca 6x (zkusme si představit jaký efekt by pro nás znamenalo zvýšení hodnoty českého ročního exportu z cca 4 bilionů korun na 24 bilionů). Rusům to do klína spadlo jen tak, ale z nějakého důvodu připisují tehdejší ekonomický úspěch Putinovi. (2) Během následujících hojných let si ruský stát vytvořil finanční rezervy v objemu cca 600 miliard USD. Z nich sice polovina po únoru 2022 uvízla v západních bankách, zbývající polovina však významně pomohla kompenzovat vliv západních sankcí. Zbývá z ní prý ještě 50 miliard, které mají být spotřebovány letos. Pak se uvidí.

Druhá největší armáda světa není dost velká.

Zeman se naváží do vzdělání ministrů, už zapomněl, že on sám vystudoval plánovité hospodářství, vědecký komunismus a chozrasčot.

Neotřelou formulaci jsem zaznamenal v diskusi o Česku na ruském webu: "V roce 1945 jste vstoupili do oblasti ruského zájmu".