Jsem důchodkyně, bývalá učitelka na OA, zvyklá přes 30 let mezi mládeží. První rok důchodu nestál za moc. Pak přišel ON, havanský psík Beník. Deset let jsme spolu, denně najdeme 5 - 6 km, říkám mu můj maratonský běžec. Těch přátel, co jsem díky němu získala. Dnes mne potkala malá školačka, zeptala se, zda může pejska pohladit, při loučení řekla, máte takové štěstí, že máte moc roztomilého pejska. Ano, mám rodinu a k tomu ještě malého parťáka, který má na mne čas kdykoliv, stále je v dobré náladě a dává jasně najevo, že jsem jeho favoritka...
Pokud u nás zaplatí důchodce za jeden oběd 110 Kč, tak moc neušetří. Doma za stejnou cenu uvařím oběd pro dva. Ale pravda je, že školní jídelny vaří chutně, s minimem polotovarů, cena ve srovnání s místní restaurací je stále ještě přijatelná. Polévka, hl. chod, nápoj a občas dezert nebo ovoce ... až mne přestane bavit vařit tak jedině školní jídelna...
Když má někdo postavičku jako Jana Plodková, to se to šije. Pamatuji na tatínka, jak byl naštvaný, když mu přišla zákaznice s obrázkem a chtěla ušít přesně stejný kostým, co tam měla modelka o 40 kilo lehčí ... někdy ji přemluvil, jindy si trvala na svém a podle toho to pak vypadalo. Stejně je asi nejdůležitější, jak se paní Čvančarová sama v šatech cítila ...podle fotek skvěle
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A někoho to překvapilo? Mne opravdu ne.
1 odpověď