Jeden odsouzený grázl a lhář, diagnostikuje zdravotní problémy jiného grázla, vazebně stíhaného Jansty. Oba se velmi dobře znají z dob společného působení v ČSSD a pojí je přátelské vazby. Těžko uvěřit tomu, že pan Rath nepůjde svými lékařskými doporučeními mimo zájmy Jansty. Dlouholetý zločinec Jansta má samozřejmě strach z odsouzení, kterému se už několikrát v jiných trestních kauzách vyhnul a udělá všechno možné, aby vězení unikl. Jako právník si uvědomuje, že může v roli obžalovaného lhát, měnit výpověď a použít všechny dostupné prostředky, aby uplatnil "dubio pro reo".
Mé asi největší obavy jsou (mimo jiné) z toho, že projevy současného prezidenta USA budou stejně dlouhé, jako projevy Fidela Castra. Obsah jejich projevů je velmi podobný a pan Donald Trump ve svém projevu v ničem za Fidelem nezaostal. Lži, nenávist, sebechvála, arogance a neúcta k názoru ostatních, mají oba společné.
ČUS je jen smutným pohrobkem a pokračovatelem ČSTV na jehož rozpadu se JUDr. Miroslav Jansta velkou měrou podílel. Stejně, jako na krachu sázkové společnosti SAZKA a.s. Pomáhal svou činností chránit ředitele Aleše Hušáka nebo Pavla Kořána a zakrývat jejich podvodnou, trestnou činnost. ČUS měl v době svého vzniku jedinenčnou možnost iniciovat nejen hloubkový audit v ČSTV a v Sazce, ale podat ve věci i návrh na trestní stíhání osob v řídících orgánech ČSTV a Sazky. Okolnost, že do čela ČUS byl delegován a zvolen pan Jansta je výsměch a zločin!
Jinak výjimečná česká herečka je dlouhodobě známa nejen špatným morálním kompasem a charakterem, ale i příkloností k předlistopadovým komunistickým politikům. Naše veřejnost si samozřejmě pamatuje i její dobrovolné přelétání od jednoho polistopadového politika ke druhému. Musel splňovat jen jednu podmínku. Musel být ve správné době ve významném státnické funkci ze které pro sebe mohla "něco" vytěžit! Presidenti ČR, kteří udělují na "něčí" návrh státní vyznamenání nebo vlivné osoby, které zařídí a pomohou v pokračování její herecké kariéry, vše bylo užitečné.
Paní Bohdalové bylo i přes její nesporné herecké umění už všude dost a leze mnoha lidem na nervy! Soud jí sice osvobodil ze spolupráce s Stb, ale ne všichni se nechají oklamat. Ať spokojeně dožije své stáří, ale dál ať už nesmrdí!
Augustin Schramm byl pravou rukou J. Slánského, Bedřicha Reicina a dalších exponentů tehdejších čs. stranických a bezpečnostních orgánů. Jeho služby využívala sovětská NKVD a bývá spojován i se zpravodajskou činností pro britkou zpravodajskou službu. V posledních měsících svého života měl Schramm velmi napjaté vztahy s bývalým partizánem a poválečným předsedou Čs. svazu partizánů, Josefem Vávrou-Staříkem. Je velmi pravděpodobné, že Vávra-Stařík mohl mít na Schrammově vraždě svůj podíl a že jeho smrt pomohl naplánovat a iniciovat za svého pobytu v emigraci v utečeneckém táboře v bavorském Řeznu.
Odtud se dne 24. dubna 1948 vydala na zpáteční cestu do Československa ilegální skupina ve složení Miroslav Choc, Jan Hradil, Karel Ševčík a Jiří František Červenka, která byla Vávrou-Staříkem úkolována k získání informací o situaci v Československu a zejména k obstarání finančních prostředků, nutných pro existenční přežití emigrace v Řeznu. Vražda Schramma mezi jejich úkoly nepatřila!
Augustin Schramm byl usmrcen v předsíni svého bytu na Praze XII, Horní stromky 9 v půl sedmé ráno, třemi výstřely z pistolí větší a menší ráže. Téměř v přítomnosti své manželky, která spala ve vedlejším pokoji. Po atentátu se rozběhlo rychlé kriminalistické pátrání a vyšetřování, kterým však byla brzy z rozkazu nejvyššího státního vedení pověřena Oblastní služebna Stb v Praze. Vyšetřování bylo od počátku i pod drobnohledem komunistického vedení státu, sovětských vojenských poradců a NKVD.
Choc a Slavoj Šádek byli popraveni v pankrácké věznici dne 19,2. 1948 a k vraždě A. Schramma se nikdy nedoznali
Obsah zveřejněných výmluv a obhajoby ze strany řidiče tramvaje svědčí nejen o jeho příklonu k rasismu a nenávisti k jiným rasám a národnostem. Ten člověk je zbabělec, který zřejmě rád ukazuje svou sílu na slabších. Posera, který nedokáže přijmout odpovědnost za své chování a přiznat se. Je s podivem, že takový typ člověka prošel psychotesty na pozici řidiče tramvaje v DPP. Jeho agrersivita a bezohlednost ohrožuje všechny lidi kolem něho. Může být rád, že dostal padáka jen z práce.
Dovoluji si souhlasit s psaným textem a doplnit jej o další ne bezvýznamné okolnosti z profesního života pana Miroslava Jansty. Tou je jeho škodlivé působení v předsednictvu ČSTV a podíl na krachu a zániku sázkové společnosti Sazka a.s., která byla od svého vzniku "zlatým vejcem" tehdejšího českého sportu. Velmi blízko měl k jejímu tehdejšímu řediteli (Aleš Hušák) k předsedovi ČSTV (Pavel Kořán) a k dalším úplatným, vedoucím funkcionářům českého sportu. Tenhle dlouholetý mafián v našem sportu se účastnil podvodných čachrů s dotacemi do sportu a určoval, komu budou příspěvky přiděleny. Pan Jansta měl být za svou trestnou činnost už dávno souzen a odsouzen. Jeho podíl na dotačních podvodech a trestní stíhání bylo sice nedávno obnoveno, ale obávám se, že JUDr. M. Jansta disponuje takovými informacemi, které nebude váhat použít pro zastavení i obvinění z trestné činnosti v současnosti! Pojďme sledovat, jestli pan Jansta nedojde k nějaké úhoně, např. údajnému dobrovolnému pádu z okna, apod. Za tohoto člověka slzy ronit nebudu.
Dlouholetý šéf České unie sportu (ČUS) i českého basketbalu Jansta figuroval nejen, jako obžalovaný v kauze ovlivňování stamilionových státních dotací ministerstva školství pro český sport. JUDr. Miroslav Jansta byl spojován i s podílem na rozkrádání a zánikem společnosti SAZKA a.s., korupcí a ovlivňování finančních dotací v období svého působení v předsednictvu ČSTV. Dlouhodobě udržoval přátelské vazby na tehdejšího ředitele SAZKY Aleše Hušáka a členy představenstva této sázkové společnosti, zejména pak na tehdejšího předsedu ČSTV, Pavla Kořána. Samy o sobě by jeho kontakty nebyly nic výjimečného, kdyby nebyly přímou příčinou finančních ztrát ČSTV a následného krachu SAZKY. Za působení JUDr. Jansty šlo většinou o jeho prospěch a vlastní kapsu. I přes obnovu řízení jeho účasti v kauze Pelta a spol. a prokázání podílu jeho trestné účasti v souzené věci, nevěřím. JUDr. Miroslav Jansta má nepochybně dostatek využitelných informací, které by spolehlivě usvědčily mnohé sportovní funkcionáře, bývalé politiky a vlivové osoby z podnikatelského prostředí i dnes!
Autor článku někde vyčetl a sestavil Wabiho curiculum vitae, ale neobsáhl z neznalosti nebo povrchosti vše podstatné!. Pro mně nezapomenutelné zůstanou skromné a občasné zážitky ze základny trampské osady "Zlatý klíč" , které byl Wabi téměř od počátku členem. A také hudební večery s ním, jeho bráchou Mikim, Lipkou, Paddym nebo Vrbkou a dalšími osadníky pod názvem "Rejdyou Jerevan". Pověstné jsou i některé kanadské žertíky mezi Klíčáky a jejich odvěkými "rivaly" T.O. Island v čele s Kapitánem Kidem (demolice základny T.O. Zlatý klíč). Wabi byl stejně, jako jeho brácha Miki především tramp a hobousák, s velkým srdcem. Jejich písničky zlidověly a jsou považovány za klenot tzv. trampské poezie. V trampské společnosti se dosud nenašel nikdo, kdo by nahradil jejich vyhraněný a osobitý styl. Wabi ahoj, trampský Bůh Pajda tě má určitě rád!
Jak už jsem kdysy někde napsal.....jeden z našich největších českých klasiků, Karel Havlíček Borovský po svém návratu z dobrovolného pobytu v Rusku vyjádřil svou deziluzi z Rusů a Ruska slovy: "Ruské mrazy a ostatní ruské věci uhasily ve mně poslední jiskru všeslovanské lásky. Především abych, jak se říká, i s dveřmi do domu vpadl, vyslovuji pevné a nevratné přesvědčení své, že Slované nejsou jedním národem. K Rusům, kteří s jidášským políbením přicházejí, aby nás vstrčili do kapsy, musíme být chladní a obezřetní, nechceme-li je dokonce nenávidět".
Jeho slova je potřeba navždy pamatovat a připomínat. Ruský národ má militantní sklony a bere si co chce v případě, že mu to dovolíme. Úctu k životu ruský mužik nezná. Bezohledně sleduje jen své vlastní zájmy.
Výstavba nových bytů pro mladé je oblíbené téma všech parlamentních stran od roku 1990. Ve volebních programech ODS, KDU-ČSL a zejména SOCDEM a dalších stran byly sliby o dostupném a levném bydlení, a to včetně těch pro sociální potřebu. Lákaly voliče zejména mladé nebo začínající manžele a byly pokaždé i oblíbeným, ale nikdy nenaplněným slibem tehdejších i dnešních politiků. Paní Maláčová nevymyslela nic převratného ani nového.Volebním slibem zkrátka neurazíš! Snad každé město u nás bez výjimky má bytový fond se kterým disponuje a hospodaří a je jen na vedení těchto měst, jak s volnými a neobsazenými byty naloží. Informace o bytovém fondu jsou však většinou obyvatel našich měst nedostupné a nepřístupné! Nahlížet do karet radnic se nehodí a bylo by nebezpečné! Má to své důvody! Jedním z nich je výše odvodů z finančních prostředků města, které musí město investovat do údržby, nájmů, vytápění a oprav neobsazených bytů. Okolnost, že budoucí vedení radnic, (potažmu politiků bez ohledu na stranickou příslušnost) může znovu opakovaně slibovat a zmiňovat v příštích volebních programech a vyjadřovat v nich starost o voličei v příštích volbách do zastupitelských orgánů je rovněž nezanedbatelná. Volební program bez příslibu výstavby nových bytů by totiž byl pro veřejnost málo lákavý!
V podstatě není příliš důležité, kolik palestinských teroristů izaelské vedení dosud propustilo a kdo z těchto zločinců byl a je důležitý ve vedení Hamásu. Židovský stát prokazal před světem ochotu k nepochopitelně nevyvážené a nevýhodné výměně svých rukojmí i za cenu značných ústupků. Propuštění Palestinci mají svůj život zpečetěn bez ohledu na to, jak dlouho bude jejich pobyt na svobodě trvat. Izraelci na své mrtvé nezapomínají a teroristické útoky proti jejich území jen velmi těžko odpouští. Ani zdánlivý, velký počet propuštěných palestinských vězňů nemůže významně zvrátit poměr sil Hamásu v boji s izraelskou armádou. Palestina má dnes jedinečnou šanci na záchranu svého nepočetného národa. Ačkoliv to současní izraelští představitelé nezmiňují příliš otevřeně, snadno se může opakovat důrazné a energické "opatření" někdejší izraelské premiérky Goldy Meirové, která nařídila odvetu za zabití izraelských sportovců na začátku mnichovské olympiády. A co bude potom?
Jsem přesvědčen, že Izrael se s Palestinci vyrovná "po svém", a to bez ohledu na současné dohodnuté příměří. Bude teroristy pronásledovat týdny, měsíce a roky, dokud nebude nepřátelský Hamás a jeho odnože zničeni. Židovský stát na své mrtvé a ponížení národa nezapomíná a bude podle toho jednat. Oko za oko, zub za zub, je Izraelcům vlastní a považovat je za mírumilovné nebo slabé by byla zásadní chyba.
Byl to sympatický žvanil a hochštapler, který vycucával bankovní konta dalších hochštaplerů a snílků o bájném štěchovickém pokladu. Své by mohl vyprávět jeho tehdejší mecenáš Miroslav Provod a celá řada jemu podobných. Mužík si dokázal obstarat a získávat informace o štěchovickém prostoru a oblasti bývalého cvičiště SS na Benešovsku, analyzovat je a ověřovat jejich relevanci. Dobu svého pátrání odžil Josef Mužík ve snu, stejně, jako jeho největší konkurent Helmuth Gaensel. To mají oba společné!
Bombardování Prahy na konci války bylo neplánované a velmi nešťastné. Bylo však oproti jiným evropským vělkoměstům jen nepatrnou daní za boj o svobodu a mír v Evropě. Počet obětí bombardování Prahy bylo nesrovnatelně menší, než při spojeneckém osvobozování Francie (Calais, Saint Malo, Dunkerg, aj.), Polska (Varšava, Katovice, Krakov, aj.), Holandska (Rotterdam, Antverpy, aj.) a mnoha dalších evropských měst. O to víc musíme mít na paměti, že svoboda národa je a musí být vykoupena krví. Takové jsou důsledky válek!
Za bombardování Drážďan není zodpovědný (bez výjimky) ani jeden spojenecký velitel armády nebo politik. Nebyli to oni, kdo rozpoutali největší masové vraždění v historii lidstva nebo válek. Plnou odpovědnost za mrtvé v Drážďanech nese nacistické Německo a jeho čelní představitelé a bezohledné prosazování zhoubné ideologie. Hitler a jeho stoupenci mohli válku zastavit kdykoliv před jejím vypuknutím nebo kdykoliv na jejím konci. Oni se rozhodli jménem německého lidu pokračovat ve válce, bombardovat a ničit města po celé Evropě a bez slitování vraždit její obyvatelstvo. Sami Němci iniciovali v nedávné době vzpomínkové akce k bombardování Drážďan a dalších svých měst, Požadují po nás lítost a odsouzení jedné, válečné operace a přirovnávají jí k teroristickému činu. Zapomínají, že pachatelem válečných zrůdností, masivního zabíjení a neštěstí evropských národů byli Němci. Kdo ze současných, zejména mladých Němců si připomíná ničivé nálety a vraždění obyvatel Varšavy, Coventry, Londýna nebo nálety na mnohá ruská, francouzská, belgická a holandská města. Většina z nich se dnes chová alibisticky. Stejně, jako jejich prarodiče, kteří se po skončení války nestyděli prohlašovat: "My jsme o ničem nevěděli!" Do nekonečna musíme Němcům připomínat vyvraždění našich Lidic, Ležáků a nepochopitelné a nesmyslné vraždění obyvatel Bernartic, Leskovic nebo vesnic a měst ve Francii, Belgii, Holandsku, Norsku na samém konci války.
Nacistické Německo rozpoutalo nejhrozivější válečný konflikt v historii lidstva. V jejím důsledku byly bombardovány desítky měst v Evropě o přibližně stejné rozloze, jako Drážďany ve kterých zahynuly milióny obyvatel. Současné pamětní akce k výročí bombardování Drážďan jsou neúctou a výsměchem k obětem nacistických válečných zločinů za 2. svět. války. Vyžadovat uctění památky zahynulých drážďanských obyvatel a označovat bombardování spojeneckého bombardování Drážďan za teroristický čin nebo masakr považuji dnes za nebetyčnou troufalost současných Němců. Jejich utrpení jde na vrub celého německého národa. Ten by si měl do konce světa pamatovat jaké lidské, materiální a kulturní škody a zkázu tehdejším národům v Evropě bez jakéhokoli slitování způsobil.
Palestinci prostřednictvím hnutí Hamás zkouší trpělivost Izraele, obviňují židovský stát z neochoty, porušování podmínek příměří a spoléhají se na pochybné světové mínění a solidaritu s Palestinou ve světě. Hamás propouští izraelská rukojmí v nepochopitelném poměru propouštěných palestinských teroristů vůči izraelským rukojmím. Nadále si diktují další požadavky, a to se zbraněmi v rukou nošenými na veřejnosti se zahalenými obličeji a za provolávání palestinské veřejnosti "Aláhu akbar". Do objektivů zpravodajských kamer palestinské ženy a matky nadále volají po pomstě a po zničení izraelského státu a posílají palestinské muže na mučednickou smrt. To vše v kulisách pobořených měst a svých domovů izraelskou armádou. Jsou nepoučitelní. To není hloupost a fanatičnost náboženství, ale zrůdnost a neúcta k lidskému životu! Hnutí Hamás ani palestinský národ, jako celek si nezaslouží svůj mír a existenci, ani lítost nad utrpením svých lidí.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ukončení války by bylo prospěšné! Jenom jsem velmi skeptický k veřejným prohlášením Trumpa a Putina.