Amaterismus. Snad si ČT někdy uvědomí, že existují i jiné sporty. Škoda, že nedávají alespoň fotbalove zápasy českých týmů v Evropě. O lize se raději nebavim.To samé platí pro hokej. Zapnu TV biatlon od rána do večera i v noci. Zapnu rádio biatlon. Juknu na net a opět nečekaně biatlon. A nakonec to vše končí tento rok takovým fiaskem. Shrnuto:výlet do Francie si jistě všichni užili. Jinak co se tam v celém týmu děje raději nechtějte vědět. Jen aby to s tou Davidovou všechno byla pravda. Nazdar a přejí hodně štěstí do nového roku.
A ja jsem moc ráda, že biatlon dávají. Ozelela bych zas jiné věci a pořady.
Vážená paní Miloslavo, tato diskuse by byla s troškou pochopení již dlouho zbytečná. Na zmíněné ploše mohl vzniknout lesopark s mokřady, meandry, divokými zvířaty a ptáky k všeobecné potěše všech obyvatel Plzně a okolí. Podobný park s sysly mají v Mladé Boleslavi. Pozor, sysel je chráněný a nelze ho jen tak převézt z Boleslavi do Plzně! Podobný záměr je vhodný realizovat i v trase chystaného severního okruhu kolem Prahy. Rozhoduje se o něm již tak dlouho, že se stává pomalu zbytečným. Mimo to, dálnice nic neřeší. Každý může omezit cestování, přestat jezdit sem a tam ( máme přeci všichni televize ), potraviny vám doveze zásilková služba. Nebuďme tak egoističtí, že musíme mít vše. Když použijeme proti aktivistům jejich vlastní metody, sami se ztrapní a přestanou otravovat. A všem bude lépe na čerstvém vzduchu .
Mokrad a divoká zvířata v centru města? Na pomerne malem prostoru? To by ti chudáci měli velmi omezený prostor k životu, kor kdyz parky v centru okupují bezdomovci a fetky (možná by se zvířata brzo stala dobrou večeří..). A meandry tam, kde je vybetonovane koryto s náplavkou jako kulturním vyzitim?
Mám tuto operaci za sebou, někdy před 14 roky. Jin=é řešení to nemá, než právě ta operace. Kdo to nezažil, ten ani omylem nemůže pochopit, jaké to je.
Tak ono asi záleží. Lékaři ji nemají moc rádi, říkají, že operace je risk, šance je 50:50 že se povede, nebo že bude mít trvalé následky. Operuje se tedy až od určitého stupně výhřezu, kdy jiná léčba již nepomůže.
pro určitou skupinu není a nebude. Dříve ty pomalí mohli dělat jako závozníci, (Otík co přejde po žních k Turkovi) na dráze, v dolech, na stavbách.
Nyní potřebujete rychlost u pásu, žádnou pomocnou sílu v zemědělství , žádný závozník, nebo vrátný.
Jsou prostě typy lidí co nikde nezaměstnají.
Nemůže být každý vysokoškolák.
Pro některé skupiny je to výrazně těžší, to ano, ale většina z nich svoji situaci používá jako výmluvu, bohužel.
Ne že bych s vašim názorem zcela nesouhlasila ALE, byla jste se někdy podívat v nějakém Alzheimer centru?
S kolika lidmi kteří (v 65-70 letech byli stále skvělými prarodiči pro vnoučata, báječnými rodiči pro své 48 leté děti a náhle během roku se změnili ne v babičku co roztomile zapomíná ale v sobeckého, arogantního i agresivního člověka, který nezřídka ani neví kdo jste), jste se setkala?
Ve své mnohaleté sociální práci jsem potkala nejednu ,,upečovanou " dceru ,které je 69 a protože cítila povinnost vrátit rodičům péči tak SAMA
24/7 pečovala o takovou matku.(která nejdřív používala argumenty jako rodinná soudržnost, laskavost, atd. později změněné na povinnost, nutnost atd)
Vím že každý (,,masírován" medii která ukazují 71 letého muže jak plave na Štěpána ve Vltavě) se domnívá ,že tak na tom bude on sám také.
To ,že nás opustí fyzická soběstačnost je jisté u každého (u někoho dříve u jiného později), ale Alzh. centra (kde ráno uvolněné lůžko se zaplní ještě večer)dokládají skutečnost, že nejlépe a nejprofesionálněji se postará zařízení plné odborníků. A věřte, že spousta rodin svěřením takového člověka do sociálního zařízení, se doslova ,,zachrání."
Můžete se pak věnovat své rodině, vnoučatům (to v případě, že nebudete pracovat do 67 let.)
Tak, že myslete na to až budete ztrácet soběstačnost nejen tu fyzickou , ale (především) tu psychickou , Do péče o takto nesoběstačné osoby se doma musí aktivně zapojit několik lidí a nesoběstačnou osobu MUSÍ OBSKAKOVAT (protože jinak to nejde).
Věřte mým slovům. stáří není tak idylické jako v Babičce B. Němcové (byť si to přejeme!)
Ano, potvrzuji vaše slova. Je to rozhodnutí s těžkým srdcem, ale v takovem pripade to není rozhodnuti proto, že se člověk NECHCE starat, ale že to je starost pouze za cenu absolutního obětování sebe i ostatních svých blízkých. Zničeny člověk ještě nikomu neprospěl, ušetřené síly lze potom nasměrovat tak, že člověk se starouškem tráví svůj volný čas, kdy se věnuje přenesení pohody a lásky (i přesto, že vas treba senior nepoznává apod.),když víte,že o základní potřeby je kvalitně postaráno. Držíte je za ruku, povidate jim, udelate veci, ktere maji radi (treba ucesete vlasy, zszpivate jim, cokoli) a nejste nevrlí z celodenního 24h stresujícího a vycerpavajiciho zaprahu.
Nádražní hala, čekám na vlak, když najednou vedle mě pán, pravděpodobně bezdomovec. Jestli prý nemám pár drobných na kafíčko. V závěsu za ním kamarád, na tváři úsměv, který mívala kmotra liška v pohádce. Tak jsem oběma pokývla, aby mě následovali do chodbičky. Před automatem na kávu, který tam stál, jsem se obou zeptala, jaké kafíčko by si tedy přáli. Tak protažené obličeje se vidí málokdy. Ale kávu přijali, možná jim to bylo přece jen hloupé.
Mně takto kdysi oslovil pan na Hlavním nádraží. Jestli bych mu dala pár drobných že má hlad. Stali jsme vedle stánku. Zeptala jsem se, jestli párek v rohlíku nebo sekanou. Zalesklo se mu v očích, řekl párek a jestli by šlo s hořčicí.. koupila jsem mu dva a pan na mne ještě dlouho volal dekuju slečno,moc dekuju! Tak z toho jsem mela i dobrý pocit :)
Jistě, demence, iktus, úrazy hlavy, duševní onemocnění, to vše může chování ovlivnit. V těchto případech je na místě tolerance, trpělivost a snaha o kvalitní péči a nalezení vhodné medikace. Nicméně je-li člověk po psychické stránce v pořádku a jde vyloženě o hulvátské útočné jednání, pak bych se s takovým vůbec necrcal.
Ale ona tuto diagnózu klidně mít mohla.
Mám dobré srovnání. Moje maminka - vděčná za všechno, za každou pomoc, nechtěla nikoho obtěžovat. Tchyně - věčný stěžovatel, neustále někomu něco vyčítala, stále chtěla, aby všichni skákali jen kolem ní. "Postižené" byly obě zhruba stejně. Vždy jsem to přirovnávala k tomu, co obě prohlásily o bolesti: maminka - dneska mě bolí koleno, ale to do zítra přejde, tchyně - ne, nebolí mě koleno, ale určitě zítra bude.
Tomu rozumím, na druhou stranu - babičku, která byla vzdy laskavá a všem nabízela pomoc, demence změnila tak, že byla zlostna a začala používat i vulgární výrazy. Ne úplně moc, ale změna to byla, a být tu s tou nemoci déle, mohlo by to i ještě gradovat. Někdy člověk vlastní psychiku nemá šanci kontrolovat :(
Rozdíl se zvětšuje, protože vyplácíme nesmyslné peníze do zdravotnictví, sociální péče a důchodů. Ty peníze musíme někde vybrat. Tedy ze zdanění firem a lidí. Díky tomu se tady neuchytávají schopné firmy a jednotlivci. Tak to dopadá vždy, když se "lid" rozhodne projíst bohatství dřív, než ho získá.
Ty peníze navíc nemáme, protože se neinvestovalo do inovací a firem,které by zde tvořily (a nechavaly) kapitál a zamestnaly vzdelane lidi,co by se dále rozvijeli. Protože jsme chtěli návratnost vseho hned a mít se dobře hned,než vydržet a mít se dobře až později,zato ale o to líp.
Myslím, že Češi si ještě stále nepřipouštějí, že volba populistů z trucu, může vést ke katastrofě. Slovensko ukazuje, jak je demokracie křehká. Během roku se z té země stalo zřízení, které kráčí po sestupné dráze autoritářství a totality. Nutit lékaře pracovat pod pohrůžkou trestu je už výraz naprostého zoufalství, podobného tomu, jaké prožíval socialismus, když musel uzavřít hranice před útěkem schopných lidí. Smutné na tom je, že části voličů se stále líbí tento přístup ke schopným lidem, máme v sobě docela hluboce zakořeněno, že všichni si máme být rovni. Aspoň co se týče špatného života. Už ne ale v tom, jak společensky hodnotnou práci odvádíme. Nádeníkovi se tuze líbí, když je doktor trestán, připadá si najednou o kus rovnější.
Je to tak. Ten, kdo se nemá dobře závidí těm, co jsou na tom lépe. Sám se ale nechce pricinit, aby se měl lépe i on (a leckdy na to ani co do inteligence nebo schopnosti nema), takže křičí po tom, aby se lépe neměl nikdo.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Na Kodyho mi to vůbec nesedí.. kdoví, co předcházelo. Ale dělat to neměl,o tom žádná.