Mi od covidu volají rodiče naprosto kdykoliv - mezi 6 hod ranní a 21 hodinou večerní, víkendy nevyjímaje. Mého muže už z toho občas berou nervy. On, jako majitel firmy, v pátek odpoledne vypne pracovní mobil a pouští ho v pondělí ráno.

Obávám se, že stále neplujeme na téže myšlenkové vlně, paní Doležalová. Nechme to tak.

Zatím ne - a věřte, při představě, že mi učitel TV učí na druhém stupni dítě týden nebo 14 dnů matematiku osmého či devátého ročníku (pokud to není součástí jeho aprobace), zatímco vyučující matematiky je na dovolené, ano, měl bych jisté výhrady.

Píšu v každé třídě zhruba jeden test za měsíc. Neopravují se ale pouze testy, nýbrž i projekty a skupinové práce. Opravdu nechci, aby klasifikace vycházela pouze z testů nebo zkoušení, chci hodnotit i práci v hodinách a snahu. Mám 5 předmětů v celkem 6 třídách. Jeden běžný test opravuji cca hodinu (30 x 2 minuty). U cizího jazyka je to o něco více. Totéž projekty. U esejí (dějepis) musím jedné eseji věnovat minimálně 10 minut - takže u třicetičlenné třídy je to 5 hodin práce. Aktuálně se blíží čtvrtletní klasifikace, takže je toho trochu více.

Děkuji Vám, paní Doležalová. Až budete mít k disposici relevantnější informace, dejte mi, prosím, vědět. Do té doby jde z mého pohledu, zlobte se, jak chcete, o pouhou dojmologii.

Že je někdo nemocen, školí se, jsou záležitosti, které přece nesouvisí s dovolenou, v takových případech se suplovaným či odvolaným hodinám pochopitelně nelze vyhnout - takové tvrzení nemohu přijmout jako solidní protiargument... pokud nechci připustit, že si kupříkladu dovolenou objednám stejně jako nemoc.

Lyžařský výcvik, školy v přírodě, exkurze a výlety jako argument nemůžete myslet vážně, paní Doležalová, mimo jiné i kvůli tomu, že těch akcí se účastní i děti : - )

Supluje, kdo může nebo chce a odbornost se neřeší (kvůli dovoleným mimo prázdniny)... to snad jako rodič nechci slyšet, vidět ani číst, paní Doležalová.

Pracuji ve zdravotnictví

Ehm.

Vy si myslíte, že písemky píší učitelé kvůli sobě?

Mám Vaši otázku chápat tak, že když učitel všem rozdá jedničky, tak budete spokojená? 🙂

Samozřejmě, každý má o svém povolání určité představy a je dobré je naplnit. Pro někoho je učitelské povolání hrůza, pro druhého život naplňující poslání. Ale je zcestné číst, jak to má učitel po všech stránkách ideální. Je to povolání jako každé jiné, má své plusy a mínusy. A komu nevyhovuje, ten odchází a potom třeba má i dovolenou mimo sezónu. A komu vyhovuje, zůstává a dovolenou dle vlastního výběru neřeší...

Suplováním kolegů nebo jinou činností... paní Doležalová, vysvětlete mi, prosím, následující:

1) týdenní nepřítomnost učitele ve škole je - dejme tomu - 24 hodin přímé vyučovací činnosti. Beru to tedy dle Vás jako týdenní dovolenou mimo jakékoliv prázdniny. Za jak dlouho si učitel "nasupluje" oněch 24 hodin (nota bene, bavíme se o jednom učiteli, ale dovolenou mimo prázdniny by určitě ocenili i další, že)? Kdo, ptám se Vás, a s jakou odborností bude mezitím za dotyčného učitele suplovat? Češtinář bude suplovat fyziku, chemii, matematiku, mineralogii? Nebo obráceně? Jako rodič bych tímto přístupem školy byl poněkud... řekněme rozladěn.

2) Přibližte mi o něco konkrétněji ony jiné činnosti, na jejichž základě obdrží dovolenou "mimo prázdniny", to téma mi přijde velmi zajímavé. Děkuji předem.

3) Ano, mohou si vzít i neplacené volno, ovšem tím se dostávám zpět k prvnímu bodu - kdo a jak odborně ty hodiny odsupluje?

Opravte si pravopisnou chybu, pokud ji tedy najdete...nebo řekněte panu Zelenému

Opravte si pravopisnou chybu, pokud ji tedy najdete...nebo řekněte panu Zelenému

Máte pravdu a taky kolem mě dost učitelů tu super práci opustilo a šlo pracovat jinam. A světe div se, nestěžují si a do školství se nevrací.

Děkuji Vám. Taky mi nějakou chvíli trvalo než jsem to zesumíroval. Mnozí lidé to ale jaksi nejsou sto pochopit. Anebo prostě nechtějí. Ani vlastně nevím. Netušíte?👍👏

Volna je přesně tolik, kolik autorka psala...a pokud nevystačí na všechny prázdniny (a ono nevystačí) - tak jsme prostě v práci - i o prázdninách. 12 dní samostudia to částečně pokryje - ale to opravdu není volno. Jsou to dny, na které dostanete nařízené vzdělávání (někdy z "moci úřední" společná školení atd. - někdy si můžete vybrat kurz nebo "letní školu" apod. - občas vám může i vedení zadat nějaký úkol: přípravu podkladů pro dotační žádost, přípravu nějaké celoškolní akce atd. - v každém případě se ke dnům samostudia vyplňuje normální pracovní výkaz). Když dojdou i dny samostudia, jsme normálně ve škole a dělá se úklid, inventarizace, příprava výukových materiálů, inovace ŠVP atd. Pokud jde o přípravy: tuto sobotu jsem strávila 2 hodiny opravováním a 3 hodiny přípravami + další 1 hodinu opravování a 1 hodinu přípravami v neděli (věděla jsem totiž, že v pondělí - včera - jsem až do večera zaneprázdněna, takže na přípravy nebudu mít čas), dneska večer mne čeká minimálně hodina opravování a hodina (spíše více) příprav. Ve středu budu večer na přípravách sedět tak 2 hodiny, ve čtvrtek budu mít tak 2 hodiny opravování, a tak půl hodiny příprav. Učím už více než 20 let - a nějak je to stále stejné.

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. I když může mít vyprávění své osobité kouzlo, většinou hlavní slovo při nabývání faktografických znalostí mají buď stručné chronologické zápisky nebo kvalitní text z učebnice. Správnou racionalizací a reorganizací státní správy nejen ve školství by šlo ušetřit stovky miliard korun.😔

Rudohnědá Álo, redaktorka jenom popsala skutečný stav věci. Jinak, popsala jsi se naprosto presně.