Moje sestra pro bolest a křeče se nemohla zúčastnit mé svatby - nepomohly tabletky na bolest a ani babské rady.
Já jsem menstruaci dostala během dne v práci - měla jsem tak silné bolestivé křeče, že kolegové mi udělali v nepoužívané místnosti ležení a někde našli deky a chodili mne tam kontrolovat. Problém byl na konci pracovní směny co se mnou. Buď tam budu přes noc nebo mne někdo odveze domů jelikož cestu (trolejbus, vlak, autobus) bych nezvládla. Nakonec bylo rozhodnuto, že tam nemohu zůstat a jedna kolegyně mne odvezla domů. Druhý den jsem si vzala dovolenou.
Jak je psána výzva v posledním odstavci, aby lide darovali kočičím útulkům krmení a pokud mohou tak si nějakou opuštěnou kočičku vzali domů. Tak bych i já ráda vyzvala lidi u nás v česku, aby se takto zachovali také. 🙂
Jednu dobu jsem měla doma 8 kočiček a všechno to byly kočky nalezené, zraněné, nechtěné. Je pravda, že dříve bylo všechno levnější než dneska, ale i tak mne vše stálo dost peněz a času. Ničeho nelituji. Dnes už mám jen jednoho kocourka a další kočičky si nechci brát. Vzhledem k tomu, že kočka se může dožít až 20ti roků (měla jsem jednu co se dožila 21 roků), tak by bylo ode mne nezodpovědné v mém věku si vzít kočičku, aby jednou nemusela někde do útulku.
Náš dům sousedí s oploceným areálem vodáren, kde žije dost ježku a jsou tam v bezpečí. Já jsem zase taková kočičí máma a tak krmím kromě svých koček i kočky bezdomovce suchým krmením. Ježci si z vedlejší zahrady našly díru v plotě jak se dostat k nám na zahradu a venkovním kočkám pomáhají s večeří tak dlouho dokud tam nic nezbude. 🙂
Ale také se stalo před pár roky na podzim, že jsme na zahrádce objevili malého promrzlého ježečka. Vzali ho domů, kde dostal najíst až rozmrzl, vytahali jsme mu klíšťata a blešky vyskákaly samy, když jsme ho trochu ponořili do vlažné vody. Bydlel ve velké krabici a dokonce se naučil chodit vyprazdňovat do kočičího steliva. Naše kočky byly zprvu na ježečka zvědavé, ale za pár dnů mezi nimi běhal. Asi po 14ti dnech jsme usoudili, že by ježek měl přezimovat a u nás to nijak nebylo možné a tak jsme zavolali do záchranné stanice a ti si pro něj druhý den přijeli. Doufám, že je už někde v přírodě a je mu tam dobře. A jednou jsme odnesli malého ježka do ZOO i s pytlem suchého kočičího krmiva.
Proto se hluboce klaním paní i jejímu manželovi, že se dovedou takto obětovat pro tak krásné, užitečné a bezbranné tvory. 🙂
Pane Mikulecký, jsem ráda, že jste takovýto článek napsal. Vypsal jste přesně to co cítím v sobě. PROČ - nechápu proč v Německu, Francií, Anglií a překvapivě i u nás ty demonstrace v ulicích za Palestince a ne za Izrael. Snad se některým lidem těchto demonstrací otevřou oči. Taktéž a to především našim váhavým politikům než bude pozdě. Poučení by si měli vzít ze států, kde už si s nimi nevědí rady 🙁.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ani se mi nechce věřit, že je to možné, že vůbec takzvaní lidé existují 🙁. Doufám, že po válce všechny tyto zrůdy zastihne trest podle zásluhy !!!