Jako byste popisovala múj život. Poté , co se manžel zamiloval a po 20 letech jsme se rozvedli, jsem na nějakou dobu uvěřila, že mám doprovod do společnosti a pozorného přítele. Nelituji, užila jsem si, ale začalo to být moc nákladné. Došlo mi, ale až postupem času, že je mi samotné líp, zejména, když se ukázalo, že po vcelku dlouhém soužití , si můj " přítel " ani nezapamatoval, kdy mám narozeniny nebo svátek. Ani tehdy, kdy potřeboval ubytovat, aby mohl pronajmout svůj byt na Veletrh. Od té doby neexistuji, ale díky bohu.
Paní Formáčková tu averzi vůči seniorům rozpoutala naše vláda kvůli vysokým důchodům jak sama píšete. A oni mají mizerné statisícové almužny. Jinak jestli si myslíte, že máte nesmyslně vysokou penzi tak založte spolek důchodců kteří se důchodů zřeknou! Pro velký úspěch vznikne nová politická strana!
Nic takového nenapsala
Na to lze odpovědět jedine: koho si dotyčná vybrala, takové manzelstvi má. Kdyby nečekala s výběrem partnera do 35-40, a pak musela vzít, co zbylo, dopadla by nejspíš jinak.
Navic o tom píšete, jsko kdyby to bylo normalni ve vetsine domacnosnosti, což je nesmyl. Mezi mladymi minimálně a i já jako seniorka znam ve svem okoli takových manzelstvi jen pár. Ono také velmi záleží, v jaké socialni bubline se kdo pohybuje, tento typ můžu se vyskytuje nejčastěji mezi dělníky.
Stejně, jako v rodinách bílých limečků, i tam, kde jsou platy stejné, nebo jen nepatrně nižší. Nevím jak to chodí dnes mezi mladými, ale v mé generaci to platilo. Na mateřské byla doma žena, proto má menší důchod, ale jinak byla vždy důležitější kariéra muže a žena si v při zaměstnání odpracovala doma druhou směnu. Braly jsme to v mé generaci jako úděl. Akorát nás o to víc mrzelo, že jsme přestaly vyhovovat jako partnerky a muži si našli mladší. Snad je to dnes jiné ?
U Slováků vždy, na rozdíl od Čechů, vítězily emoce nad rozumem, ale taky si nad totalitou dokázali udržet nadhled. Za Husáka jsme jezdili nakupovat knížky do Bratislavy, ty, které byly u nás na indexu a v Bratislave se víc mluvilo maďarsky než slovensky. Snad to není tím, že potřebují vůdce víc, než my.
Tak proč to píšete. protože toto je přesně v Číně, kde záleží jen na vás a od nikoho a tím méně od státu něco dostanete. Dokonce VŠ tam musíte platit a tak se všichni hodně snaží studovat a studovat obor, který je uživí. Byl rozhovor s mladou Číňankou a ta řekla, proč se všichni už od dětství tak strašně moc snaží a jedou na výsledek - Když nemáte peníze a dojdete do nemocnice, tak vás neošetří a nikoho to nezajímá, když máte hlad a nemáte peníze tak je to váš problém, ale v Evropě vás ošetří i bez peněz a stát vám na jídlo dá a to je ten rozdíl. Takže ano kapitalismus je větší v Číně než v Evropě. Stát vám v Číně na podnikání půjčí, ale musíte to vrátit. Něco menšího je i Vietnam, Singapur a Korejská republika a nejsou to státy v krizi, v dluzích a v těžkém úpadku.
Nebyla ani tak řeč o kapitalizmu, ale o demokracii, o té se v Číně nedá ani snít a o lidských právech, třeba na to ošetření, taky ne.
Historicky vzato, pokud by takhle fungovala reformovaná část západní civilizace před pár stoletími, tak by nebyl parní stroj, železnice, průmyslová revoluce, ani nynější x-tá revoluce ( výrobní, konzumní, komunikační a sebezničující v důsledku ignorování aktuální situace a dopadů na potomky ). Všechno to vzešlo z úspor seniorů, kteří je bohapustě "neprožrali". Tak do toho ! Po nás potopa !
Máte velkou pravdu
Taky jsem půjčila 50 tisíc, mohla jsem a byla to moje kamarádka z dětství z dobré rodiny, se kterou se mí rodiče přátelili. Pomohla jsem. Potřebovala dceři složit zálohu na byt ? Taky stále slibovala, že už dala příkaz bance, abych se dopátrala, že žádný účet nemá, aby jí ho nemohli obstavit. Dodneška jsem v pořadí na exekuci z důchodu, a ani nevím, jestli ještě žije, občas mne známí informují, že ji potkali a má se dobře. Už by jí mohlo táhnout na 90, byla starší, vozila mne v kočárku. Já se mám na stará kolena taky dobře, jen mne někdy napadne, kdy mi to exekutoři naúčtují, to marné vymáhání . Naposledy jsem se ptala na důchodovém asi před 3 roky, kdy asi přijdu na řadu a řekli mi, že možná za 200 let.Tolik exekucí bylo přede mnou, kolik je po mně ? Beru to už jako námět na povídku, a tiše závidím, jak může mít někdo naprostou absenci svědomí a být přitom úplně v pohodě. Ve mně pořád hrkne, když si vzpomenu, že jsem v minulosti i nechtěně nekomu mírně ublířila.
Klasický příklad, kdy se to proti oběti otočí a udělá se z ní vlastně viník. I zde ty komentáře. Proto to nezveřejňovala. dříve Veřejnost má opravdu zvláštní myšlení. Že? :(
Dobře se to zlehčuje těm, kteří to neprožili, hlavně muži to zlehčují. Postižená dívka a poté žena, má v životě ve vztazích doživotně problémy. Bohužel to dělají nejen otčímové, ale zhusta otcové a někdy i se souhlasem matek.
Proč máte nutkavý pocit, že jediným motivem je hlad mladých po bydlení po zemřelých? Pokud by se někteří senioři zřekli prázdného gesta hrdosti, že už se někam stěhovat nebudou, tak by zjistili, že v mnohých domovech s pečovatelskou službou by našli lepší kvalitu života.
Mladí nejsou takoví krkouni, jak si myslíte.
Já žádné nutkání nemám. Je mi o něco víc než 80 let a měla jsem zkušenost se svou babičkou, kterou si moje maminka bez jejího souhlasu nastěhovala k sobě, starala se, všechno v pořádku, ale babička byla nešťastná, protože byla celý svůj život svou paní a chtěla si třeba jen namazat svůj chleba svým máslem, když chtěla ona a ne jíst nudle s mákem, protože chtěla moje maminka ( jsi přeci naše ! ) Já jsem byla na vysoké a kdykoli jsem přijela domů, tak si babička stěžovala a vůbec nevyl hádavá, jak zde starélidi popisují. A to nešlo o byt, byty byly tehdy státní. Já jsem hned po promoci zaplatila vinkulaci na družstevní byt a teorve po rozvodu jsem po 21letech ten byt ještě levně dostala (vydupala jsem si ho ) Mezitím se postavlíl domek a rozdělil majetek.. Dnes mají staří většinou své bydlení. Jde spíš o to, co chtějí ti staří, to jim máme splnit na těch pár let jejich ještě života bez ohledu, co si mladší generace myslí o "kvalitě" jejich života. Nemyslím si, že jsou mladí krkouni, ale to, co jsem dětem dala, toho si nevážili a to, co po mně zůstane už mají rozděleno ,a když mám jiný názor, tak ani pro vnuky, některé, neexistuji.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Kvůli takovým odporným, zapsklym a zlým stařenam bude stále dostatek materiálu na psaní článků. Díky, Formáčková. Jen dál dělejte ostudu seniorům.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Podle sebe soudím tebe ? Paní Formáčkové nesaháte ani po kotníky.