Nebudu uvádět město, ale když u nás byli na výpomoc z jiných obchodů, koukali a nevěřili tomu, že je to možné. Kdyby jste to viděla, řeknete to samé. Kdo to neviděl neuvěří.
Jsou tam už od 6 45 každý den. Nechápu, že je to baví. Vstávat v 6 každý den, abych se mohla jít poprat o pečivo. Nejspíš to mají jako sport.
Celkem ráda si čtu vaše komentáře. Většinou mají hlavu a patu.
Ale nyní mě váš komentář tak trochu zarazil.
Kolik toho slevněného pečiva každodenně máte? A kolik těch důchodců si odnáší to "obrovské" týdenní množství? Vždyť podle vašeho líčení to působí, jako by jich byly vždy úplné hordy. Spíš ale soudíte celou jednu skupinu obyvatel podle statisticky nepodstatného vzorku.
Poznámka: Pokud máte každé ráno tak velké množství pečiva ve slevě, něco bude špatně.
V našem obchodě zůstávají maximálně jednotlivé kusy, pouze u obyčejných rohlíků a housek toho bývá (někdy) víc, ale to se pak po usušení nabízí jako suché pečivo ke zkrmení.
Autorovi asi nejvíc vadí zbytečné memorování na ZŠ / SŠ. Souhlasím, že učit se přesnou výšku osmitisícovek je asi zbytečné, ale vědět, že nejvyšší “kopec” je v Himalájích a měří přes 8000, tak to tak nějak patří k všeobecným znalostem, které bych očekávala u lidí s maturitou.
Jsem zoufalá, když vidím deváťáky, jak počítají 5x8 Hejného metodou … 5+5+5+… celkem 8x. Memorovat násobilku fakt není zpátečnické a spíš nutné a očekávatelné minimum pro další studium matematiky. Fajnšmekři se mohou libovat v různých fíglech pro sčítání, násobení, umocnění např. v aplikaci MathTricks.
Možná že za 20 let bude normální, že si lékař bude muset vygooglit jak poskytnout první pomoc při dopravní nehodě a taky bude muset konzultovat svůj postup s AI. Možná dospěje ke správnému výsledku, ale bude mu to trvat déle, než lékaři, který “má všechno v hlavě”. Navíc když bude zasahovat v oblasti, kde nebude signál, bude “namydlený”.
Za sebe mohu říct, že víc než obsah mi vadí způsob výuky. Upřednostňování potřeb slabších na úkor nadanějších, hodnocení správnosti výsledku namísto správnosti postupu, příliš moc povinných předmětů na úkor volitelných.
Všechny děti prahnou po tom, naučit se něco nového. Jenže školy nevidí, že zásluhu na vzdělávání současných dětí má mnohem víc internet než učitelé samotní. Proč to školy neumí využít a slepě dál učí podle svých rigidních osnov bez ohledu na to, s jakými znalostmi přicházejí děti do školy, jak se ty znalosti (i zájmy) proměňují v čase? Musíme změnit metodiku výuky ve školách, žádné testy, CERMAT, SCIO atd. k lepším zítřkům nevedou.
Mám k obsahu vašeho komentáře určitě dost výhrad, např. tu k Hejného metodě. S jinými myšlenkami lze souhlasit.
Zejména souhlasím s vaším posledním souvětím, protože (bohužel) jsou učitelé ZŠ vlastně tlačeni k tomu, aby místo skutečné výuky, která připravuje na život, připravovali žáky na plnění (vyplňování, zaškrtávání) takových testů.
Nebylo za komunismu volno pro vsechny každou sobotu a neděli a 24.. automaticky také ? Tedy až na špitály, hasice.. jinak bez rozdílu všichni ? Já nevím, ale nedělaj to zlo mezi lidmi už 35let hamižní byznismenu, politici a emancipovaný feministky v politice.. = co vidí jen sami sebe a svou bezbřehou hamižnost i přes mrtvoly starých lidí co se nedoplazi ani do důchodového věku, který tímto pro mnohé vlastně zanikl ? Joooo kde jsou ty časy .. I já jsem ve špitále jako bezdětná chodila na vánoce do práce a chápala jsem ty, které děti měli a v práci proto nebyly. Co je to za kecy.. "schovávat se za děti.."? Že vám už huba neupadne ! Je tady někdo, pro koho je práce důležitější než děti ? Je tady někdo, kdo čekal od narození až bude od rána do večera makat sedum dnů v týdnu a večer usinat s prostoduchých úsměvem a pocitem štěstí z naplněného smyslu existence svého života ? 😉)) Ten přístup k ženám a maminkám !!!! To mě hned láká k tomu pořídit si děti.. 🙂-) opravdu se těm mladým nedivím, že nechtěj ..s tou drahotou, mzdovou almužnou, přístupem, nasilim, bezpravim, plnými decaky, kriminaly, Bohnicemi, patriarchálním a prožidovský mstivym systémem a státem, haldou cizinců na stát velikosti myšího bobku, rájem pedofilů a pěstounů v říši lží.. !!! Odstrašující, ale realita!!!!
Volno tehdy tedy automaticky nebylo. Naopak Štědrý den i Silvestr byly brány jako dny všední. Když jsem pracovala na úřadě, tak někdy dokonce vyšly jako dny úřední (tedy do 18:00).
Byla jsem ještě svobodná, takže jsem služby měla (taky automaticky). Nadšená jsem nebyla, ale nevím proč bych neměla kolegyním s dětmi vyjít vstříc.
Pak jsem pracovala jako vedoucí kina, které hrálo každý den. Na Vánoce a Silvestra také. A tyto dny byly moc pěkné. Návštěvníci nám přáli hezké svátky, někteří přinesli nějakou drobnost, cukroví na ochutnávku, dokonce i rybí polévku, kapra a salát. 🙂
Na Silvestra jsme (ale to bylo jen jednou) hráli i noční představení, takže jsme potom před odchodem o púlnoci měli i symbolický přípitek. Bylo to v r. 1984, hráli jsme film Slunce, seno, jahody a kino bylo téměř plné. 😊
Když jsem se vdala a měli jsme už dítě, tak se u nás svátky posouvaly podle toho, jak měl manžel svou dvacetičtyřhodinovou směnu - byl hasič. Takže někdy nám to vyšlo, jindy jsme slavili o den později. A i tak to bylo pěkné. 🤗
Je to důležité téma, zvolená forma výuky je neméně důležité. Třída syna se účasnila projektu s Českou spořitelnou, kde rodiče v předvánočním čase dovalili homemade výrobky, které pak děti (většinou opět rodičům) prodaly na jakémsi "jarmárku" ve městě, hádám (nebyl jsem tam) s logem ČS "podporujeme finanční gramotnost" a to bylo celé. Čili "vyrob si, prodej si, (event. kup si) a udělej nám při tom reklamu". Stran gramotnosti dětí úplně k h...
Také jsem se svou třídou ve čtvrtém ročníku zapojila do projektu Abeceda peněz s Českou spořitelnou. Jenže to, co popisujete vy, bylo asi nepochopení projektu ze strany vyučující.
U nás se sice mohli rodiče také mohli zapojit (a také se mnozí zapojili), ale největší podíl práce odvedli žáci. Náš Velikonoční jarmark byl pak vyvrcholením projektu. Žáci si založili vlastní firmu, která měla své vedení, zaměstnance, účetnictví. Museli zpracovat svůj podnikatelský záměr, na jehož základě dostali půjčku od ČS na nákup potřebného materiálu. Navrhovali si sami, co budou vyrábět v pracovní a výtvarné výchově i dobrovolně v odpoledních hodinách. V matematice se věnovali kontrole výdajů či cenotvorbě.
Kromě toho měli exkurzi do pobočky ČS, byli i v jejím zázemí, setkali se virtuálně s osobním bankéřem, který odpovídal na jejich dotazy, viděli na vlastní oči milion korun, bankovní trezor. Na závěr absolvovali test o financích a hospodaření.
Jarmark si pak sami zajišťovali, od všech povolení na MÚ, přes reklamu, pozvánky, dovoz výrobků na místo, aranžování do stánků, zapůjčených ČS, až po prodej.
Po skončení provedli vyúčtování a čistý zisk se rozdělil podle předem určeného záměru - finanční pomoc útulku pro týrané psy, nákup krmiva pro městský útulek. Krmivo jsme objednali přímo u výrobce, kterého jsme informovali o naší akci. Ten naši snahu podpořil zasláním dvojnásobné hmotností krmiva.
Zůstatek peněz šel na úhradu třídního výletu.
Žáci se o hospodaření s financemi během projektu dozvěděli mnoho informací a na vlastní kůži zjistili, že peníze nepadají z nebe.
Dneska se ale žáci a rodiny nemusí přece spoléhat na jednu hodinu nějakého předmětu týdně. Člověk by měl mít tendenci se učit vlastně pořád. Pozorovat přírodu, číst si zajímavé články, být aktivní. Tam jde totiž o to, aby se tím zmenšením dotace zmenšil i ten objem balastního učiva. 95 procent učiva se zapomene v řádu let. Takže tady něco nehraje. Je to o dost složitější než se na první pohled může zdát.
Tady třeba jak lze s botem trénovat doma matematické problémy. A tak je to se vším.
Píšete, že člověk by MÉL mít...
Hmm. Ano, to je krásná myšlenka.
Proti využití botů ve vzdělávání v žádném případě nejsem, ale opravdu si myslíte, že z ničeho nic se v rodinách začnou děti (potažmo s rodiči) sami od sebe věnovat sebevzdělávání? Vždyť dnes se spousta rodičů staví proti zadávání běžných domácích úkolů, které by měly prověřit pochopení probrané látky, případně procvičit probrané učivo. Doma si má podle mnohých dítě od školy odpočinout, rodiče odmítají "suplovat" učitele, dělat za ně jejich práci a omezovat tak volný čas rodiny.
A tady by se vlastně přenesla mnohem větší část zodpovědnosti na rodiny a příprava do školy by zabrala mnohem více času. Je na tuto situaci současná generace rodičů připravená?
Nevím kde jste vyčetla že rodiče vtloukají dětem genderové hovadiny vážená tak to se musíte podívat do dnešních školních osnov tam to do dětí perou o sto šest a nejen tyto hovadiny.
Ve školních "osnovách" to určitě nenajdete. Něco jiného je výchova k toleranci, respektování druhých atd. Navíc "osnovy" vlastně neexistují, ve školách se řídí svým vzdělávacím programem.
Horem dolem gender propagují hlavně různé neziskovky a média.
Jak kde na 50 to začina ale nikdo to pořádně nepřizná to samé učitele zaleži jak je šikovny ředitel nebo jak to rozděluje pohybují se chvíli ve skolstvi a jsou věci o kterých raději nemluvi
Pohybujete se ve školství??? A skutečně máte přehled o reálných platových poměrech?
Protože 100 000 Kč jsem na odměnách pravděpodobně nedostala ani v součtu za celou svou pedagogickou kariéru (od r. 1996 do r. 2022), a to jsem nebyla žádný lempl, který by měl menší odměny než jiní kolegové a kolegyně.
Víte třeba o tom, jakým způsobem a z čeho musi ředitelé dorovnávat plat nepedagogickým pracovníkům?
To by mně zajímalo, na které ZŠ to měli takto rozdělené?! Mám zkušenost jinou. Když jsme přešli na druhý stupeň ZŠ do vedlejšího města, tak tam byly třídy A až E, později i F, neboť to byla jedna z větších spádových škol a rozhodně to rozdělení NEBYLO dle prospěchu žáků, anýbrž triviálně dle abecedy příjmení. (1982 - 1985).
Zažila jsem na vlastní kůži v 6. a 7. třídě ten pokus o rozřazení podle prospěchu. V áčku jsme byli ti "chytřejší", v béčku ostatní.
Samozřejmě, že béčko na to začalo "kašlat" (když už stejně byli ti hloupější) a my se taky v průměru dost rapidně zhoršili (vždyť jsme byli přece ti chytří a nemuseli jsme se snažit).
Takže v 8. třídě došlo opět k rozdělení, tentokrát už podle abecedy. Jednu výhodu to ale mělo, setkání spolužáků se mohlo organizovat společně, protože jsme byli všichni aspoň chvíli spolužáci.
příklad jedné školy ze dvou v celé republice?
jak příkladný jste musel mít kádrový posudek, aby se vaše tlačenka do takové školy dostala?
Takových škol bylo zcela jistě více.
Synovec (nar. 1974) také navštěvoval ZDŠ s rozšířenou jazykovou výchovou (Karviná, Borovského). Žádná tlačenka nebyla zapotřebí (a posudek rodiny by to určitě nezlepšil).
Moje rec pani Kabelikova,kdyby to nahodou cele vyhrala tak to bude primo SKANDAL
Žádný skandál by to nebyl, pane Kalino.
Vždyť je to jen zábavná show a vždy, pokud rozhodují nebo přinejmenším ovlivňují výsledek zaslané hlasy lidí, nebývá o překvapení nouze.
Diváci se baví, jsou spokojeni, nebo také nejsou, telefonní poskytovatelé si dobře vydělají a mohou si mnout ruce, stejně jako televize, která má dobrou sledovanost - pořad účel plní na 100 % (i více 😉).
(Shoda mého příjmení s paní Jarmilou je čistě náhodná. 😊)
Před nedávnem byl v televizi významný bývalý politik a kromě jiného veřejně poděkoval třídní učitelce jeho syna (nebo dcery, nevím přesně), že se svojí třídou prošla místa v Praze, připomínající významné dějiné události 20 století. Pokládám toto za velmi ušlechtilý čin, jak ze strany učitelky, která pravděpodobně porušila výukové osnovy, tak ze strany zmíněného politika, že toto zmínil.
Čím podle vás porušila zmíněná učitelka "osnovy"?
Mnozí si myslí, že v dnešní době učitelé stále učí jen frontální metodou, suchým výkladem u tabule s křídou. Za tuto svou (mylnou) představu je pak velmi rádi kritizují. Jenže tak to ve většině případů opravdu není a učitelé se skutečně snaží, aby žáky zaujali a naučili.
Pozn.: Nemám nic ani proti tabuli a křídě. Občas je to efektivní a levná metoda. 😉
Naposled jsem četla od Hartla "Patnáct roků lásky". Pěkná kniha, doporučuji, přečtu další, snad po Vánocích. 🙂
Přeju mu brzké uzdravení - i když kotník, to je s.vINstvo, když začne zlobit, musí se šetřit, jinak nepřestane.
Má hezkého syna a krásnou manželku.
Všem hodně štěstí v jejich životě!!
Mají i dcerku. 🙂
Finanční gramotnost je nutné rozvíjet přiměřenou formou už od dětství. Nemyslím tím pouze teoretické úvahy o tom, co potom, ale také ryze praktické záležitosti. Např. už malým dětem dávat kapesné ve vhodné výši, aby si sami hospodařily a šetřily, mluvit s nimi o tom, co musí rodina platit, koupit, pořídit - učit je znát "cenu peněz".
Se svými čtvrťáky na ZŠ jsem např. uskutečnila ve spolupráci s Českou spořitelnou cca půlroční projekt Abeceda peněz. Obsahoval jak teoretické tak praktické věci. Stěžejní bylo založení vlastní "firmy" na výrobu rukodělků s pracovníky, vedoucím, účetním..., které byla poskytnuta půjčka na nákup materiálu.
Děti se musely samy rozhodnout, co budou tvořit, co, kde a za kolik nakoupí, co mohou dodat z vlastních zdrojů (upcyklovali jsme např. plastové kelímky, šili jsme z odložených textilních výrobků, použili zbytky pletací příze...), kdo co umí a je schopný to případně naučit jiné, získat pomocníky z řad dospělých. Samozřejmě vést si přehled nákladů. Výrobky jsme tvořili ve výtvarné a pracovní výchově a v odpoledním kroužku, v matematice jsme propočítávali výdaje a stav financí, plánovali další, navrhovali a propočítávali cenu výrobků. Byli jsme i na exkurzi v pobočce spořitelny. Ve finále proběhl velikonoční veřejný jarmark, kde se všechno prodávalo. Povolení prodeje, zábor prostranství na MÚ a další záležitosti si žáci samozřejmě také zařizovali. Za polovinu získaných peněz se pak jelo na výlet a polovina šla na do dvou psích útulků (nakoupili jsme granule od výrobce - ten naše peníze ještě zvýšil o svůj příspěvek).
33
Sledujících
2
Sleduje
33
Sledujících
2
Sleduje
Realita nevoní? Vím zcela určitě, že v šedesátých letech jeden čas máslo nebylo a ženy na ně čekaly ve frontě.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Opravdu si nepamatuji, že by byl někdy v šedesátkách nedostatek čerstvého másla.
V samoobsluze, kam jsme nejčastěji chodili, třeba před Velikonocemi nebo Vánocemi dal pan vedoucí ven stojanovou tabuli s nápisem, že druhý den bude v nabídce i stolní máslo (250 g za 8 Kčs). To totiž bývalo někdy brzy vyprodané. Tak tehdy si mnohé ženy "přivstaly", aby na ně vyšlo, ale to tedy nebylo kvůli nedostatku.
Ale vzpomínám si, že jednu dobu se nedostala šlehačka.
To se pak v různých novinách a časopisech uveřejňovaly "samodomo" návody, jak si vyrobit náhradu šlehačky. 🙂
1 odpověď