Majkl: " Půjčíš mi ty žlutý šaty?"... Moc ráda mám ten film.

Obzvlášť dneska mi připadala nějaká vážná, až mě napadlo, že je tam jiný problém a že to jejich vyřazení bylo plánované.

Ano, je to tak. Když jste 65+, a navíc štíhlá, nemáte šanci koupit dobré oblečení (do extra drahých obchodů nechodím, tak tam nevím). Sukýnku do půli stehen nechci a co je dlouhé 5-10 cm nad kolena, je ve velikostech XXL. Protože někdo myslí, že jen silné ženské potřebují trochu delší sukně. Totéž platí o tričkách a halenkách. V malé velikosti posázené flitry a anglickými nápisy, když bez nápisů, tak jen XXL. A tak můžu pokračovat.

A samodržící punčochy jsem mívala už v osmdesátkách před revolucí. Dovoz z NDR, byly moc fajn. A podvazkový pás - vynikající, oproti punčocháčům zdravě větraný zadek:)).

A co Kolja?

Možná jste špatně přečetl - změnil si to na Kločurek.

Už mnoho roků se mluví o tom, že reklamy na alkohol se zakážou. Bohužel zatím se to povedlo jen u cigaret. A máte pravdu, obzvláště jednu dobu (už dlouho jsem to naštěstí neviděla) bylo často vidět reklamy na pivo-vždycky se tam vyskytovali hóóódně mladí lidé a celé to vyznívalo tak, že v patnácti k tobě patří pivo, jinak jsi nemožný a nemůžeš zažít žádnou zábavu.

Bohužel problém je v tom, že do domova seniorů pro velký nával nás vezmou až ve chvíli, kdy už budeme zcela neschopní žít v běžném bytě běžným životem. A možná už ani nebudeme schopní si to uvědomit ....

Dá se počítat s tím, že hned během prvního roku studia odpadne ta slabší část studentů, takže se vyfiltrují ti, co na to mají a ti se tam udrží.

Portál ČSSZ byl solidní, dokud byl zvlášť. Od doby, kdy jej propojili s portálem MPSV, je vše hůře přehledné a těžko se tam vyznat. MPSV má odjakživa nejhorší stránky, nejhorší tiskopisy, nejhůře psané pokyny, pro lidi bez zkušeností s prostředím internetu hrozné. Což je smutné, protože na MPSV se hlavně obrací uchazeči o zaměstnání, žadatelé soc.dávek a pod., čili lidé bez patřičných zkušeností.

Souhlasím, to není o věku. Měla jsem babičku, chudá žena na vesnici, pracovala celý život v kravíně, bydlela v bytě (od státu), kde voda se nosila ze studny, záchod byl kadibudka na dvoře, myla se celá v lavoru. Ale nikdy jsem nic necítila, žádný tělesný zápach typu nemytého a zanedbaného člověka.

Sto bodů, lépe to říct ani nejde.

Možná nejde ani tak o zaměstnancovu zvědavost, ale spíš o vidinu nějaké tučné sumy od někoho více zvědavého ....

Je třeba také uvažovat o tom, že dříve mladé páry měly děti po dvacítce, takže babička měla malá vnoučata už ve svých 45-50ti letech. Dnes se dostáváme do situace, kdy babička má první vnouče po šedesátce, a to ať se nikdo nezlobí, už fakt často na to hlídání nemá. Děti potřebují spoustu energie, kterou je třeba věnovat už jen té pozornosti, aby něco nevymastili, když je třeba kluk živější. Někdy vidím kolem sebe o prázdninách ty situace: klackovitý desetiletý skoro puberťák mává se svou babičkou, která má třeba přes 70.

Dost nerozumím, jak tyto rodinné půtky mohou souviset s chováním ruských úřadů vůči matce zemřelého vězně.

Ovšem může to svědčit o úrovni autora.

Tedy přijímačkami - překlep v rychlosti.