Rozhodně ne. Směsice stylu. Komicky je nauticky prvek, kulaté okénko do koupelny, nehezky je vzor na podlaze, interiér prehlceny vším moznym, neplatí zde "méně je vice".

Opět se ztrácíme v "nevedeni". Jsou praktičtí lékaři, kteří seniory i odrazuji od ockovani proti covidu. Vlastní rozum nestačí.

Ivana Bartoše je mi líto. Projekt nedopadl, asi se nedá nic dělat. Ale vážím si ho za snahu posunout digitalizaci potřebným smerem. Myslím, že neodhadl v zapalu boje všeobecnou vzdelanost spolecnosti. Tím myslím samozřejmě i svou.

Rozhodně ne. Vzniká kyc. Bez opravdových odborníků to nejde. Lidová tvořivost....

Rozhodně je pravda, že zakladem jakési sympatie k umeckemu textu v dětském veku je zájem rodičů tyto texty vybírat pro své deti. Opravdu se osvedcuji říkanky, které se libi i rodičům, jde o literaturu v morgesternovskem duchu, hravost i fantazie. A je též pravda, že i ucnovska mládež, a obecně studenti, jsou vnimavi k poezii možná i víc, je-li jim dobře předložena ve skole. Že zkusenosti dokládám, že mne moji bývalí studenti při absolventskych setkáních recituji jako pozornost verše, které se kdysi učili zpaměti, např Morgensterna, Skácela či Nerudu. Šlo o verše hrave či se silným etickym posláním.

Líbí se mi urputnost Ivana Bartoše. Ať zápas nevzdava. Jen se trochu minul s počítacovou gramotnosti populace. Je o něco popředu.

Není bez zajímavosti, že slavny Rembrandt při portretovani dával přednost staré tváří před mladou. Byl přesvědčen, že lépe odráží životní zkusenosti. Mladá tvar se mu zdála "prázdná". Jeho autoportréty to dokazuji.

Krasne modely, skvělý minimalismus, jen na to mít finanční prostředky a odpovídající životní styl.

Už klišé co do obsahu.

Myslím, že by znamky měly zůstat, jsou i jakýmsi srozumitelným symbolem hodnocení. Ale.mohly by být doplněny výstiznym slovním hodnocenim, konvenujicim se známkou. Ale zase práce navíc pro učitele.. Náročné.

Očekávám fotodokumentaci o Klášterním Hradisku v Olomouci.

Myslim, že výška hrází v olomoucke čtvrti Cernovir měla být vyšší. Např. kvuli ochraně Klášterního Hradiska, skvostu baroka na Moravě.

Docela mne udivuje, jak malý ohlas u ctenaru zpráv mají díla našich architektu.

Vypadá to jako lhostejnost k prostředí, v němž žijeme. Chybi názor veřejnosti a možná i edukace.

Alespoň velké poděkování paní Vere Kunderove za vytváření tvurciho zázemí pro vyznamneho spisovatele, který zasáhl svou tvorbou do svetove literatury.

Vemi mne též zaujala smutecni sin vTisnove, v duchu funkcionistickych tradic, od architekta Pavla Jury a jeho ateliéru.

Myslím, že práce našich architektu zaslouží obdiv a uznání. Me osobně zaujaly zdarile rekonstrukce, zejména pražská nádražní Fantova budova, a emocionálně působivy pamatnik odsunu zidu z 5.nastupiště brnenskeho nadrazi od Tomáše Rusina.

Zajímalo by me, jak to bude s působením AI při durazu na rozvíjení emocionalni slozky předmětů, např. v českém jazyce? Všechno se spočítat a kvantifikovat nedá. Ale nove metody práce jsou určitě dobré a budou nadále přitahovat talentované a tvurci učitele. O lenosti kantoru to urcite není.

Dennodenně při cestovani v tramvaji jsem svědkem, jak na dvousedadlovem sedáku muži sedavaji v pohodlnější pozici než ženy. Vždy si něco pomyslím o nekulturností či nevychovanosti těchto nezdvorilych jedinců.

Myslím, že v článku chybí pripominka rodičů jako původcu chování potomků. Někdy je příliš mnoho

naroku na dítě, ale rodinné vzory chybí.

Myslím, že je nutné podpořit sevědomí ucitelu možnosti účasti v kariérnim řádu. Ten bohuzel zatím neexistuje.