Jednou, před lety, jsem si půjčila u Providentu. Neměla jsem jinou možnost. Zůstala jsem doma s maminkou, která ochrnula a po roce se vrátila z nemocnice. Nebudu popisovat v jakém stavu. Já sama s malým dítětem, na mateřské. Než jsem vyřídila příspěvky na péči a další dávky, zůstala jsem bez prostředků. V bance se se mnou vůbec nebavili, nemáš příjem, nemáš nárok půjčku. Maminky důchod v nedohlednu. Žádost na sociálce, vyřízení minimálně tři týdny. Úřednice se ještě divila, že nemám našetřeno. Arogance, kam jsem jenom přišla. Takhle se stát stará o své lidi? Naštěstí je to za mnou, zvládla jsem to.
Podle mě je to blbost. Zrovna nedávno jsem řešila dědictví, když mi zemřel syn. Jelikož bydlel u mě, měl jenom nepatrný majetek, dědické řízení se zastavilo pro nemajetnost a nedědil nikdo. Notář si zjistil všechno sám, takže když jsou po zemřelém dluhy, přesahující hodnotu majetku, dopadne to stejně.
Tak to mně se povedlo všemi dietami vyžrat na 140 kg. Zhubla jsem 15 kilo, dostavil se jojo efekt a já přibrala 20. Tak se to točilo celý život. Už jsem se hnusila sama sobě. Nedokážu se týrat hlady, to u mě nemá smysl, jak jsem zjistila, je to potom jenom horší. Tak jsem cca před desíti lety začala s dělenou stravou a světe div se, i bez pomoci jsem zhubla přes 50 kilo. A můžu jíst co chci a hlavně kdy chci, klidně po půlnoci udělám nájezd na ledničku.
Já zhubla během deseti měsíců padesát kilo. Vyžrala jsem se jako čuník před porážkou na 140. Ze stresu. Potom jsem se vydala cestou dělené stravy, podle Lenky Kořínkové. Nestačila jsem se divit, první měsíc bylo dole 12,5 kilo. Potom už to tak rychle nešlo, ale dokázala jsem to, dneska si udržují váho +- 85 už víc než deset roků.
Se divíte, že jsou vedra? Místo lesů solární elektrárny, mohla bych pokračovat, ale všichni víte. U nás je nádherný rozlehlý park. Před lety jsem tam chodila trhat kopretiny, cestičky upravené, všude kolem vysoká tráva. Pak se páni radní rozhodli, že v něm vybudují discolfové hřiště. Tráva posekaná na minimum, všude plno pošuků s talíři, takže je i po klidu. Stromy osekané, člověku se chce až brečet, když tam přijde.
Klesáme, stoupáme. Kde je pravda? Celá naše rodina, syn 33 let, já 58, maminka 80 let jsme neočkovaní, všichni jsme prodělali covid. Nebýt toho, že u syna v práci onemocněl jeho kolega (třikrát očkovaný), ani bychom o to nevěděli. A to se syn každý týden testuje, vždy s negativním výsledkem. Potom, co jeho kolega onemocněl, začalo mu být špatně, šel k obvoďákovi, informoval ho o situaci, ten mu řekl, že nemá příznaky covidu, napsal mu neschopenku, žádné omezení. Pochopitelně, že onu virózu jsme chytly i já s maminkou. Po 14 dnech samoléčby čajem a vitamíny jsme byly v pořádku. Nechali jsme si udělat test na protilátky a všichni tři jich máme pořádnou nálož.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Já souhlasím. Lidi jezdí jako hovada i tam, kde je obytná zóna. A když to pomůže naplnit obecní kasu, proč ne, je to jedině dobře. Pokud dodržuji přikázanou rychlost, nemám důvod se rozčilovat.