Jak řekl Malý princ: „Když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mně jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě.“

Zdroj: Odkaz  

Ta věta se mi vryla do paměti jako dítěti. Tak to bylo a je i v mém případě. S každým mám psem jsem byla až do jeho posledních okamžiků.

Moje noční můra. Kdykoli vidím děti, třeba na chodníku, mám nohu na brzdě.

Jste zlatí, moc vám za to, co děláte děkuji. Zůstala jsem sama a pořád přemýšlím, co se stane po mé smrti s mým majetkem. Už mám jasno.

Jak je to dlouho, co Zelenskyj říkal, že Putin brzy zemře?

Ať se jdou fakt bodnout. 36 let jsem pečovala o maminku, která byla ochrnutá, ve 4. stupni. 36 let, péče 24/7, bez jediného dne volna, bez čerpání nemocenské. Byly doby, kdy by nám nepomohli blízcí, neměly jsme co jíst.

Maminka minulý týden zemřela. Já mám záda v zadeli, sotva ujdu pár kroků, do důchodu tři roky. Jakou seženu práci, kterou bych zvládla? Byla jsem na ÚP a dostanu podporu celých 6 400kč. Juchů. Jen za bydlení dám 8 000. Kam jdou ty peníze, které jsem ušetřila sociálnímu systému?

To je slátanina, autor článku o tom nic neví. V deliriu pacient opravdu bílé myšky nevidí.

Naše Eliška zívá, když je netrpělivá, nedočkavá. Když jí řeknu, jdeme ven, šílí radostí. Pokud nejdu okamžitě sedne a zívá a zívá.

Další z mnoha kravin na internetu. Já byla od mala holka krev a mlíko, věčně nespokojená se svojí váhou a tak zkoušela diety a diety, pořád dokola. Dokázala jsem hravě zhubnout 10 kilo, pak se dostavil jojo efekt a já přibrala 15. Dopadlo to tak, že jsem se v padesáti letech vyžrala do váhy vepře před porážkou - 140 kilo. Hnusila jsem se sama sobě, při zavazování tkaniček se o mě pokoušel infarkt, vyšla jsem deset schodů, nemohla popadnout dech. Tak jsem se rozhodla pro dělenou stravu, jela jsem podle Lenky Kořínkové. Za deset měsíců jsem shodila +50 kilo a už u tohoto stravování zůstala. Váhu si přes deset let udržuji stejnou +- 5 kilo a jsem spokojená, můžu jíst co chci a hlavně, kdy chci. Klidně v noci.

Konečně první jeho rozhodnutí, se kterým souhlasím.

Po 25 letech bílou? To neměli děti? Taky jsem byla tak blbá, všechno bílé. Už nikdy.

Boj s nemocnicí je na dlouho, vyčerpávající, ale člověk se nesmí vzdát. My se svého práva na odškodnění, kdy doktoři maminku "vyšetřili" tak, že ochrnula, dočkali po pěti letech.

Jestli jsou v senátu všichni takoví, jako je náš pan starosta a senátor, tak to potěš koště. Pořád nedokážu pochopit, jak se z bezvadného učitele, později i ředitele základní školy, kterého měli všichni rádi stal takový ...... (cenzurováno), který myslí jenom na sebe, aby si co nejvíc nahrabal a na ostatní kašle. Názory obyčejných lidí ho nezajímají.

Já si na poštu stěžovat nemůžu. Zrovna dneska mi dorazil balík. Ráno přijde sms z dobou doručení, potom pošťák ještě volá, že už bude u baráku. Čas dodržují.

Já se učila anglicky a rusky hned, když jsem se naučila mluvit. V pěti letech se přidala španělština. Ne, nemíním se chlubit, ale podle mě je to individuální, někdo má na jazyky talent, druhý s tím má problémy.

Já souhlasím. Lidi jezdí jako hovada i tam, kde je obytná zóna. A když to pomůže naplnit obecní kasu, proč ne, je to jedině dobře. Pokud dodržuji přikázanou rychlost, nemám důvod se rozčilovat.

Jednou, před lety, jsem si půjčila u Providentu. Neměla jsem jinou možnost. Zůstala jsem doma s maminkou, která ochrnula a po roce se vrátila z nemocnice. Nebudu popisovat v jakém stavu. Já sama s malým dítětem, na mateřské. Než jsem vyřídila příspěvky na péči a další dávky, zůstala jsem bez prostředků. V bance se se mnou vůbec nebavili, nemáš příjem, nemáš nárok půjčku. Maminky důchod v nedohlednu. Žádost na sociálce, vyřízení minimálně tři týdny. Úřednice se ještě divila, že nemám našetřeno. Arogance, kam jsem jenom přišla. Takhle se stát stará o své lidi? Naštěstí je to za mnou, zvládla jsem to.

Nechápu, proč asistenční pes nemůže cestovat s majitelem v letadle.

Proč se nedokážeme dneska takhle semknout?

Konečně mi svítá naděje, že jestli se dožiju důchodu, neskončím pod mostem. Pečuji o ochrnutou maminku 36 let.

Podle mě je to blbost. Zrovna nedávno jsem řešila dědictví, když mi zemřel syn. Jelikož bydlel u mě, měl jenom nepatrný majetek, dědické řízení se zastavilo pro nemajetnost a nedědil nikdo. Notář si zjistil všechno sám, takže když jsou po zemřelém dluhy, přesahující hodnotu majetku, dopadne to stejně.