K čemu jsou všechny ty reformy dobré, když konečný výsledek je jedna velká katastrofa. Neustále snižování počtu vyučovaných hodin, snižování úrovně maturity, stále více decentralizované školství, které je čím dál dražší bez výsledné efektivity v podobě znalostí žáků a studentů, kdy ani snížený počet žáků a studentů ve třídách nevede k výraznému zlepšení vědomostí. Neustálé omílání, že je nutné odstranit biflování a mentorování a přitom mnozí žáci či studenti nejsou schopni, ani na internetu si zjistit, kolik je dvě na druhou. Nakonec znalost slovíček u cizích jazyků, stejně jako vybraná slova, či násobilku, nelze bez biflování v praxi správně použít.
Ale lze. Ve škole jsem měla velké problémy s jazyky. Stále jsme se učili gramatiku a biflovali slovíčka. Výsledek. Ani jedničkáři nebyli schopní se v praxi domluvit. Pak jsem odešla za manželem do Nizozemska a během jednoho roku se naučila řeč abych mohla pracovat ve svém oboru v kanceláři. Dětem to trvalo jen půl roku. Bez úkolů. Jen mluvit, číst, poslouchat v novém jazyce. Později i psát. Gramatika spíš pro vysvětlení. Také přemýšlíte o gramatice, když mluvíte? Ne, malé děti opakují, co slyší. To je cesta, jak zvládnout nový jazyk. Vnučce stačí se dívat na pohádky v angličtině a přiměřeně svému věku mluví. Čím dříve děti začnou, tím lépe angličtinu zvládnou a domluví se po celém světě.
V tom případě jde vzdělání do kopru a každý se bude učit jak bude chtít.Paráda
A co Komenský. Jeho názory jsou naprosto současné. On by děti naučil jak s AI pracovat, protože to budou v životě potřebovat. O tom má být dnešní školství. Učit děti, co budou v životě potřebovat a být otevřený a schopný přijímat nové výzvy. AI je jen začátek.
Jenže když nebude mít člověk základní informace a znát souvislosti,tak ani nebude vědět na co se má chatbota ptát.Chatbot je dobrý pro ty co se budou zajímat o věc více do hloubky a bude se chtít na něco specializovat.Koho to nebude zajímat,tak si ani informaci vyhledávat nebude.Navíc ne všechno co je na internetu je pravdivé.
Právě to by se měly děti naučit ve škole, jak se ptát, jak hledat, jak s informacemi nakládat. To by měla být dnešní škola. Nadchnout děti pro různé obory a nechat je vyniknout. Každý má talent pro něco jiného. Ne je stále nutit k něčemu, co je nebaví a nutit k průměru. Návrat ke Komenskému, škola hrou. Potřebná fakta se učit najít na mobilu nebo počítači. Využít toho, co dnešní děti baví a vést je správným směrem. Naučit je rozeznávat zlo v digitálním světě. To budou potřebovat. Během života budou muset být flexibilní. Naučit je samovzdělávání v oboru, který je zajímá.
Takže byste neučil nic? A co až spadne jednoho dne síť nebo se vybije telefon?
Naopak. AI se musíte umět zeptat. Je to vlastně interaktivní encyklopedie. Kdo se ale špatně ptá nebo neumí vysvětlit své požadavky, dostane ve výsledku nesmysly. Je to jako naučit se novému jazyku. Děti to zvládnou rychle. Pro ně bude takový svět samozřejmostí jako pro nás knížky a televize. Pedagogové by se tomu měli rychle naučit nebo je děti brzy předběhnou.
Pojďme to vzít z jiné strany. Nejvytíženějším úsekem D1 projede denně před 30 tisíc kamionů. Celkový počet tranzitujících kamionů přes ČR je asi 60 - 70 tisíc. Na jeden vlak se vejde 35 kamionů. Tzn. 1900 vlaků denně.
Aby to mělo smysl, musela by železnice obsloužit všechny okolní státy alespoň na 2 místech: na Slovensko na Bratislavu a Žilinu, do Rakouska na Vídeň a Linec, do Německa na Drážďany a do Bavorska, do Polska na Vratislav a Katovice. To by byla nějaká železniční trať zhruba ve tvaru H, kde by se to na koncích rozdělovalo vždy do 2 směrů. I kdyby projela polovina po těch ramenech ze severu na jih, stále zbývá 950 vlaků ze západu na východ a opačně. To je 475 v každém směru, 20 vlaků za hodinu. Umíte si představit nákladní trať s intervalem mezi vlaky 3 minuty? A teď kudy jí vést? Na Moravě ideálně ve směru Břeclav - Přerov - Ostrava. Z Přerova na Olomouc a začíná problém. Kopce. Ještě horší je to na české straně. Do Rakouska, Německa i Polska hraniční hory. Od Prahy na východ rovina po Choceň. Takže množství tunelů. Délka té sítě by musela být asi 1000 km, při množství tunelů, mostů počítejme s 1-1,5 mld. na km, takže 1-1,5 bln korun. Jen na výstavbu. Převoz jednoho kamionu by tedy stál asi 1700 Kč jen na splacení výstavby. Nepočítám investice do železničních vozidel a provoz.
Nic z toho není v územních plánech, nic není dohodnuto s okolními státy. Začátek výstavby za 30-50 let, dokončení po dalších 30-50 letech. Myslím, že se to ani jednoho z nás už nebude týkat. A jinak je to fantasmagorie, když si vezmeme, jak dlouho se mluví o tunelech Choceň - MuN a nic.
První by se měly postavit tratě do přístavů jako Rijeka a Rotterdam. Odtud přijíždí nejvíc zboží. Když mohou podkopat Alpy (myslím, že má ten tunel asi 35km), tak proč ne naše příhraniční hory. Jak jen to za Rakouska dělali, že vedla železnice do skoro každého města?
Nevím, proč se stále dohadujeme o tom, jestli přijmout euro nebo ne. Český člověk získal po době, kdy jsme byli součásti Rakousko-Uherska svou měnu a je na ní dlouhodobě zvyklý. Podnikatelé Eurem platí, normální člověk, když na to má, může si koruny měnit v bance na Eura a všude platit Eurem. Nemusí si ho měnit při cestě do zahraničí, kde může platit Eurem ze svého účtu. To, že je euro pro nás ekonomicky výhodné, jsou jen řeči některých politiků. Kdyby byl kurs koruny jako kdysi německé marky 1:1, tak by lidé proti asi nebyly. Ale to je jen utopie. Tam se nikdy nedostaneme, už jen proto, že nic moc nevyrábíme na prodej do zahraničí a čím dál více zaostáváme.
V dnešním globalizovaném světě je euro jedna z mála volně směnitelných měn na celém světě. Místo aby jsme byli šťastní, že máme možnost být v tomto exkluzivním klubu, tak budete z nostalgie lpět na národní měně a zbytečně platit za výměnu. To je jako kdybyste v dnešní době chtěl, aby se v Česku používali jen pevné linky, když jinde používají chytré telefony. Svět se prostě změnil, vyvíjí se. Když nechceme být zaostalí, tak je pro nás nejvýhodnější platit měnou, která je světová.
Ní, je vidět, že nepřijde do střední vrstvy ale k těm bohatým, co na nějakou tu tisícovku nehledí. To máte super, ale jsou tady lidé, co při Fialové drahote i 100kc je hodně peněz.
A tak raději platíte ve zboží zbytečně kurzové rozdíly a zbytečné náklady na změnu eura na koruny? Právě pro chudší lidi by to byla výhoda.
Jenže ti, co hlasovali, často nejsou ani na světě...
Navíc nám před vstupem lhali.
Lidé si mysleli, že přijetím eura budeme mít stejnou kupní sílu, jako původní státy eurozóny...
To bychom ale nesměli mít východní platy...
V tom může euro spíš pomoci. Budete jednodušeji vidět rozdíly v platech a můžete tlačit na zaměstnavatele nebo jít jinam
Česko uplnou okupaci-euro nepotřebuje, zahraniční ochod stejně jede v eurech, český turista v zahraničí po většinou platí kartou, tak k čemu. Někteří obchodníci už mají alternativu platby kč-eura.
Ve světě českou koruna nikoho nezajímá. Mezinárodní měna je euro nebo dolar. Zbytečně jen všichni platíme za kurzová rizika. Měli bychom být šťastní, že máme možnost být v exkluzivním klubu zemí platících eurem.
Ono spíš na původním záměru architektů tolik nezáleží, protože se změnily (podstatně změnily) zvyklosti lidí a jejich očekávání ohledně těch veřejných prostor. Dopadá to spíš tak, že se pro ně nedaří najít využití, horko těžko se použijí alespoň na něco (místo obchodních prostor herna nebo nálevna) nebo se rovnou bourají (Praha Bohnice) nebo na ně existují projekty úplné náhrady (Praha Ďáblice, aktuálně dost diskutované, že prý architektura, nesmí se to zbourat, to že tam nechodí lidi přece není na závadu).
V Hloubětíně jsou prakticky využité všechny prostory. Mě je jen líto toho výtvarného zpracování, které bylo krásné a mělo styl. Po roce 1990 ho neopravili, ale stylové prvky odstranili a to je škoda. To je jako když u starých domů omlátíte římsy a sochy. To je můj názor.
A jak to vypadá v obchodních domech?? Dlouho jsem v Praze ani Brně nebyl!!! Jak pak by se obchodní centra a jejich nabídka líbila Američance?? Lze se inspirovat v Německu?
Obchodní centra jsou už stejná na celém světě. Záleží, jakou má konkrétní centrum vánoční výzdobu. Za mě zatím nejlepší byly výkladní skříně obchodního domu v Basel
4
Sledujících
1
Sleduje
4
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jak to, že tak bohaté město jako Praha neudržuje svoje budovy! Pěkné hospodaření! Oprava se nedá udělat bez dotace? Kam jsme se to zase dostali? Čím dál víc budov v Praze je v hrozném stavu. Místo dřevěného lešení jako v 80. letech je stále víc budov obaleno sítěmi proti opadávání. Jako příklad stačí Vítězná ulice. Spousta budov na Plzeňské a Vrchlického ulici na Smíchově. Ostuda města
1 odpověď