Souhlasím s vámi. Já jsem si vážnou dg vyslechla až po třech letech chození po všech možných lékařích. Jediné co si nikdo nedovolil, bylo mě poslat na psychiatrii. Protože jsem byla v té době ještě také v bílém plášti. Ale u některých jsem cítila, že k tomu moc nechybí. A ano ,bylo to zoufalství. Když mne konečně lékařka řekla, že mám RS, hluboce jsem si oddechla. I když jsem si hned uvědomila, že to není zrovna rýma, bylo vědomí, že jsem si ty problémy nevymyslela a pocit, že nejsem blázen, pro mě samotnou víc, než závažnost diagnózy. Tím chci říct, že chápu duševní rozpoložení člověka, který má nějaké potíže, třeba i psychosomatickeho rázu, a lékaři mu tvrdí, že je ok. Je to zoufalství. Ale jít kvůli tomu střílet lidi??? Lidi, které neznám, vidím je poprvé a žádné křivdy se mne od nich nedostalo? Povaha toho člověka musela být problémová i bez těch zdravotních potíží. Jenže co s tím? Zavřít každého, kdo nesouhlasí s výsledky vyšetření do blázince? V tomto meli asi něco do sebe rodinní lékaři. Znali člověka od narození, znali rodiče, rodinu vůbec a určitě byli schopni lépe poznat, že nějaké nebezpečí neadekvátního chování hrozí.

No, tady v tomto případě bych řekla, že byste se na svoje místo těžko vracel. Možná by s uvolněním vašeho sedadla měl problém i kapitán letadla.

No, v tomto případě se domnívám, že byste se těžko vracel zpátky. Možná by měl s uvolněni vašeho sedadla problém i kapitán.

No, to těm dětem fakt není co závidět, ale řekla bych, že se to nenaučí. A nic na tom nezmění ani škola. U jedné menšiny by nebylo těžké najít nejeden příklad. Ale nejen tam. I u majoritní společnosti není těch příkladů málo. Je štěstí, že rodiče tupci většinou na dovolené s dětmi nejezdí a nelétají. Většinou.

Tady tomu dítěti nebyly dva roky , ale šest. No řekla bych, že to už je podstatný vývojový rozdíl. Když v letadle pláče dvouleté dítě, a to si myslím nebude plakat kvůli okénku, nevím, já s tak malým děckem nikdy neletěla, ale pokud takové malé dítě pláče a je k neutěšeni, sice mne to není příjemné, ale vím, že to to dítě není schopno kvůli věku pochopit. Ale v šesti letech? Podle popisu moc dobře věděla, že bude středem pozornosti a něco ji z toho padne. A zřejmě to nebylo poprvé, pokud ji uklidnil zrovna matčin tablet. Kdyby za mnou přišla šestiletá holka a slušně mě požádala, jestli by se chvilku nemohla dívat z okénka, proč ne, sednu si vedle a klidně se dívám s ní. Ale po chvíli ji řeknu, a už mě pusť zpátky, to je moje místo, já si za něj zaplatila. Pokud to nebude chtít pochopit, požádám rodiče, aby si ji usměrnili. V klidu. Ale pokud si to chce vynutit řevem a k tomu mají ještě rodiče blbý kecy, sorry, máte smůlu.

Pořád tady v diskuzi čtu o vystřelení ze sedačky. Moc tomu nerozumím. U řidičů MHD není povinnost být připoutaný?? Nemyslím to ve zlém, jen nerozumím tomu vystřelení. Děkuji za vysvětlení.

A oni nemusí být připoutaní? Mne se naštěstí nikdy nic takového nestalo, ale zase takový náraz, aby ho pás neudržel v sedačce, to být nemohl. Nevím tedy jakou rychlostí ten moula z Ukrajiny jel, přesto Polo je mini autíčko.

Já jsem si vždycky myslela, že polo je takové malé autíčko. Kolik tam mohl jet, že by naráz změnil trasu autobusu takovým způsobem, aby skončil pod srazem? Nemohl se spíš řidič skutečně leknout a instinktivně strhnout volant? Každopádně viník je jasný.

Otázka ale je, kolik toho vymůže. Bude asi hodně těžké zjistit jeho majetkové poměry. V těchto případech je vymahatelnost dost problematická.

Invalidní důchod je max. Do 65let. Správně by pak , pokud nemá odpracováno požadovaných, nyní 35let, neměl dostat nic. Pouze tedy dávky, o těch nemluvím. Ale tady je rozpor v tom, že takový člověk nemůže mít nižší důchod, než byl ten invalidní. Nikde jsem se ale nedocetla, jak se u těchto lidí, kteří o starobní důchod nepožadají a je jim jen tzv. Překlopen z invalidního na starobní, kdy tento nesmí být nižší než pobirany invalidní, jak je to s podmínkou odpracovaných let. Spousta lidí chápe u inv.duchod jako osvobozeni pro podmínku odpracovaných let. Ale tak to není. Zákon jen říká, že takový člověk má sníženou schopnost pracovat. A tuto vyjadřuje procentuelně. Pokud je tam tedy omezena schopnost 70 a více %, což odpovídá 3. st. invalidity, pak ano, tento člověk bude pobírat stejný důchod i po těch 65 letech života. U 1. a 2. st. by měla být podmínka odpracovaných let splněna. Pokud si takový invalida o důchod požádá, pak se výpočet provádí stejně jako u zdravých lidí, jen s tím, že dále pobírá částku pro něj výhodnější. Tedy pokud je starobní důchod vypočten nižší než invalidní, bude nadále pobírat starobní důchod ve výši toho invalidního. Ale zda je tomu tak i v případě, kdy si o starobní důchod nezazada, to jsem v zákoně nevycetla.

Dobře jste to napsal. Nikdo zdravý. Bohužel handicapovaní v chráněných dílnách za ní dělají všichni. Na víc chráněné dílny skutečně nemají. A málokdo si tady uvědomuje, že zaměstnavatel neplatí jen těch 1900, ale cca 2500 včetně odvodů. Tímto tyto dílny končí a většina OZP skončí. A tito lidé skončí na pracáku. Pro společnost to bude mít ne zrovna dobré důsledky. Jako za komunistů, když pro tyto lidi stavěli ghetta na okrajich sídlišť.

Nevím proč, ale přesně to mě napadlo. Musím držet ještě k tomu jaterní dietu, je víc věcí co nemůžu než můžu, přesto váha se směrem dolů nehne. Chodím s berlemi, takže bych shodit chtěla, ale stačí jedna dávka kortikoidů a nestačím se divit.

Příznaky jsou u každého jiné. Takže jste o nic nepřišla. Jediným společným znakem může být únava, ale skutečně těžká únava, a pocit, že je vám divně.

15 let jsem pracovala jako rehabilitační,ambulance i lůžkové odd. ve FNsP.Mám dvě atestace, prošla jsem chirurgickými odd.,pak ARO a popáleniny,nejnáročnější období.Vzdy jsem se chovala zdvořile,i když přísně, lítost nikomu nepomůže.Ze zdr.duvodu jsem musela tuto práci opustit.Dnes se ale občas stydím,že jsem kdysi mezi zdravotníky patřila.Po op.karpalu objednávka na rehabilitaci až za 3tydny. Dostávim se a na recepci mne sdělili, že přidělena fyzioterapeutka onemocněla, a že me preobjednaji.Termín byl opět 3tydny. Zeptala jsem se primárky odd.zdá má rehabilitace po cca 8tydnech od operace smysl. Odpověď: když ji nechcete, tak chodit nemusíte. Před 13 lety mne byla diagnostikována RS. Začalo to zánětem trojkl.nervu,, kdo zažil potvrdí, co je to za bolest.Běžná analgetika nezabírají.Bylo to po resekci zubů, bylo podezření na zánět čelistního kloubu.Vysetreni to nepotvrdilo a odeslali mě na neurologii.Na evidenci neurologie jsem předala zprávu a pry: tak vás objednám, ale nejdřív za měsíc. Říkám, já mám hrozný bolesti.Pan doktor tady nepíše, že je to akutní. Bolesti tady má každý. To už mne tekly slzy.To vše v nemocnici, kde jsem 15let pracovala! Ano, jsou i slušní zdravotníci,věřím, že je jich většina.Jen na ně musíte mít štěstí. A naštěstí i já ho mam.Empatie se naučit nedá, s tou se člověk musi narodit. A taky toto povolání se nedá dělat pro peníze, tady musíte chtít právě toto dělat. A vůbec tím nemyslím, že by neměli být zdravotníci adekvátně odměněni. Není to lehká práce.Těm,pro které je pacient na prvním místě,je potřeba poděkovat a přát jim taky jen slušné pacienty.

Starobní důchodci nad 65 let jsou zranitelnou skupinou, jich se tedy veřejné práce týkat nebudou. Alespoň tak to je v návrhu. Nebo bylo, u této vlády člověk nikdy neví jestli to, co je napsané dnes, bude platit i zítra. Nicméně i tak považuji superdavku za blbost.

Teda to je drama! Jen tak mimochodem. Dítě tomu autu neublížilo, jen stalo vedle, nikde není uvedeno, že by na něho makalo, drželo se ho, apod. A paní soudkyně ho sundala z odrážedla. Na cizí děti se nemaka, jedinou výjimkou je, že ho chcete zachránit, což není tento případ.

Ano , souhlasím ,jen dodám vedle stojícího zaparkovaného auta.

A jakou škodu dítě způsobilo? V článku se o škodě nic nepíše. Máte jiný odkaz?

No je vidět, že o tomto soudu nic nevíte. Soudní znalec řekl, že ta řidička neviděla cestu až 9 m před autem! Toto byla jen otázka času, kdy se jí něco takového stane. Bohužel to odnesli malé dítě.

Vy jste úžasná! Vy jste šla na procházku s děckem za ruku a odrážedlo nesla celou dobu v ruce až na dětské hřiště???? To jako fakt? Tak potom vám ty děti závidím. A pokud je nemáte, tak nechápu co hodnotite, když o tom nemůžete nic vědět