Ta anketa - cestování je samozřejmě nej svoboda pro toho kdo cestuje. Ano, za totality by nikdo nelétal do Řecka, Turecka, Egypt a podobně, lyžování v Alpách by bylo taky passé a děti by jeli se školou leda do Valtic nebo do hutí v Ostravě.
Chápu anketu tak, že se vtahuje k obsahu podcastu.
Svoboda je ale o tom si vybrat lékaře, školu, jakou barvu si koupím na vymalování, dětem boty a oblečení, kvalitní potraviny a jejich dostatek, věci do domácnosti, do ložnice, kdo a kde mi opraví co potřebuji. Také že se mohu bavit o čem chci a s kým chci, koupím si to co chci nebo mám možnost si vybrat kde si to a za jakých podmínek koupím nebo vypůjčím. Dostupnost informací. Atd.
Chápu že má někdo zbraň doma, případně si ji vezme sebou, když nese do banky vysokou hotovost (tržbu, peníze za prodej něčeho…atd.). Zbraň se má vytáhnout jen v případě ohrožení zdraví nebo života. Ireálně vystřelit do vzduchu, až pak na nohy. Ale takhle zavřít a at si užije na 12 let kriminál. Život to tomu druhému nevrátí a všichni kolem jsou jen nešťastní.
Jen v Praze bylo v r.2023 2,1 mil turistů a odhaduji, že třetina z nich by sem nejela, pokud by tu byla prohibice. To je jen na tržbách obchodníků kolem 17,5 miliardy na tržbách (700 tis osob x 25 tis průměrná útrata za 3 dny). Jak by jste chtěl takový balík autor článku nahradit? Ubytování, obchody, restaurace, kulturní zařízení, služby…dává to plat tisícům lidi. Co by s nimi bylo?
Situace na Vaclavskem náměstí je viděna očima česky , nicméně toto náměstí je plné dětí a mladistvých z Německa, Rakouska, Nizozemí a mnoha dalších zemí, kde řetězec Paul, Starbuck a podobně, jsou již léta a tato klientela je na ně zvyklá.
Platí 30 a 40 € za letenku, dalších 30-60€ za noc, často bez snídaně a pokud jdou na oběd , dávají přednosti Pizze, těstovinám, burgerům a někdy snad i řízku - s hranolkami a majonézou. Prodat této obrovské skupině nějaké taštičky s mákem, perníkem a podobně už každý vzdal, není na to jejich rozpočtu misto a už vůbec chuť utratit peníze za neznámý dezert.
Trdelník si razil dlouhou cestu než se jak rakovina rozšířil do každé ulice v centru, ale opět-jde o kupní sílu a “instagram”! Na fotce s nějakou budovou nebo ideálně Orlojem či Kafkovou točící se hlavou je prostě TOP 10 fotek co se v Praze musí udělat.
Starší klientela si vystačí se Štrůdlem nebo Palačinkami; většina je už na nějakém inzulinu, tedy moc velkou kupní silou nejsou.
Pro ty kteří opravdu chtějí najit něco českého (často lidé z USA, Kanady nebo Argentiny) potomci emigrantů , znají “Kolatche” tedy koláče. V Praze hned v centru je jedna “”Kolačerie”, kde najdete desítky koláčů různě chutí a velikosti. Ja tam posílám hosty často.
To co autorka vyjmenovala je zkrátka už vyzkoušený a bohužel neprodejný artikl. Co se dobře prodává , dávno si cestu na trh našlo.
Češi jsou minimální kupní silou v centru města. A nikdy ji ani nebudou, to ukázal covid , kdy do Prahy jezdila celá republika; cena za cokoliv byla někde jen 20% obvyklé ceny, ale i tak konzumace byla minimální
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pracuji přes 30 let v gastronomii, rodiče a jejich přístup k jejich dětem je velmi individuální, mnohdy záleží, jaká je denní doba , jeslí je malý přebalený a nakrmený , jaká mezi rodiči (přáteli, kamarády ) panuje atmosféra.
Dítě není nikdy přínosem pro majitele a personál restaurace, nic moc nekonzumuje a když je hlučné nebo neukázněné , personál očekává , že rodič takové dítě usměrní. Uvědomte si, že dětský koutek nebo baby friendly přístup je benefitem pro vás hosty a restauratér (kavárník, majitel bistra ) se dokáže velmi rychle adaptovat na jiný druh zákazníků, proto by i vaše chování a “řízení” děti mělo být friendly.